Publikace
HLAVNÍ STRÁNKA Odysea Projekt Příspěvek   
Český rozhlas
Cesta sibiřských čápů do zimovišť 2002
Miroslav Bobek, Lubomír Peške

V roce 2002 navázal na známý projekt Africká odysea, při kterém byla řadu let za pomoci telemetrie sledována migrace čápů černých z České republiky do afrických zimovišť, obdobný projekt Nová odysea. Jeho cílem je získat poznatky o migraci a zimovištích čápa černého (Ciconia nigra) v asijské části jeho areálu. Tyto poznatky by měly zlepšit znalosti jednoho konkrétního druhu, přispět k poznání obecných mechanismů ptačí migrace a sloužit jako podklady využitelné pro zlepšení ochrany tažných ptáků na jejich asijských tahových cestách a zimovištích. Současně má projekt vzdělávací a popularizační cíle, které jsou realizovány především prostřednictvím rozhlasového vysílání a internetu. Organizátory projektu jsou Český rozhlas a Podkrušnohorský zoopark Chomutov, odborným garantem Akademie věd České republiky.

V rámci dlouhodobého projektu Nová odysea je plánováno studovat migraci populací čápa černého z různých částí jeho asijského hnízdního areálu, od západní Sibiře až po Dálný východ. V roce jeho zahájení byli sledováni tři jedinci označení v červenci 2002 na jihu Novosibirské oblasti v Rusku, konkrétně u řeky Ob v okrese Suzun. Šlo o hnízdící ptáky ze tří různých hnízd - dva samce (Petr a Roman) a jednu samici (Kateřina). Vedle hliníkových a odečitatelných plastových kroužků byli označeni satelitními a VHF vysílači, jejichž souhrnná hmotnost činila cca 70 gramů (tedy méně než 2,5 % hmotnosti označeného jedince). Jeden samec (Petr) byl označen solárním satelitním vysílačem s cyklem 8 hodin aktivní/ 24 neaktivní, zbývající dva ptáci bateriovými satelitními vysílači, které byly časovány tak, aby v předpokládané době migrace do zimovišť vysílaly každý den. Vlastní satelitní sledování zajišťovala společnost CLS Argos.

Třebaže výsledky projektu za rok 2002 ještě nejsou plně zpracovány, dá se konstatovat, že přinesl řadu překvapujících zjištění, a to jak pokud jde o základní směry a rychlost migrace, tak o konkrétní tahové cesty (viz mapka).

Velmi rychlý přelet na velmi blízké zimoviště - tak by se dal shrnout průběh migrace samce pojmenovaného Roman. Hnízdiště opustil 6. září a o 11 dní později byl již na východě Turkmenistánu. Původní předpoklad, že jde pouze o tahovou zastávku, se ukázal jako nesprávný. Roman zůstával ve východním Turkmenistánu ještě v prosinci, kdy se jeho satelitní vysílač odmlčel. Na rozdíl od čápů černých z České republiky, kteří na cestě do afrických zimovišť museli překonávat vzdálenosti 4500 až 7000 kilometrů, mu stačilo uletět jen 2500 kilometrů (a lze ho tak srovnávat pouze se samcem Davidem, který z České republiky odlétal zimovat do jižního Španělska po trase dlouhé necelých 2400 kilometrů). Roman postupoval velmi rychle a 10. září dokonce překonal vzdálenost 565 kilometrů. K zimování na východě Turkmenistánu využíval intenzívně zavlažovanou oblast v širším okolí měst Bajram-Ali a Mary, kde podnikal dlouhé přelety mezi několika místy vzdálenými až 170 kilometrů. Strategie jeho zimování tedy byla odlišná od strategie ptáků označovaných v České republice a sledovaných během projektu Africká odysea (o ní viz např. http://capi.internet.cz/docs/cz_wintering.rtf).

Méně přímou cestou a po třech dlouhých zastávkách v Kazachstánu doletěl na východ Turkmenistánu i další z čápů - Petr. Přelet z hnízdiště do Turkmenistánu mu včetně zastávek dlouhých 10, 12 a 6 dnů trval celkem 44 dnů. Po 14 dnech strávených na východě Turkmenistánu se 1. listopadu znovu rozletěl na jih a po dvou stech kilometrech se zastavil hluboko ve vnitrozemí Afghánistánu. Vzápětí se však vrátil na sever a potuloval se pak u řeky Amudarji na turkmensko-afghánském a uzbecko-afghánském pomezí. Konečně 19. listopadu podnikl další vážný pokus o cestu přes afghánské hory na jih (snad do Pákistánu nebo do Indie). Bohužel, patrně 21. listopadu z nezjištěných příčin zahynul.

Na rozdíl od obou samců, kteří směřovali k jihozápadu, samice Kateřina se již v srpnu rozletěla téměř přímo na jih a zastavila se v Džungarské pánvi v severozápadní Číně. Odtud namířila k západojihozápadu, 9. září se ale ocitla ve "slepé uličce" mezi velehorskými štíty u jezera Issyk-Kul v Kyrgyzstánu. Téměř po stejné trase se v následujících dnech vrátila, necelé tři týdny pak odpočívala v jihovýchodním Kazachstánu a poté znovu vyletěla k jezeru Issyk-Kul. Tentokrát pokračovala v cestě a během 30. září a 1. října přeletěla přes Ťan-Šan. Přitom změnila směr k východu a dostala se tak do Tarimské pánve v západní Číně. V této oblasti se zdržovala až do 14. prosince. Celkem v Tarimské pánvi, kde v prosinci noční teploty klesaly až k -10 o C, zůstala více než 10 týdnů. V poslední třetině tohoto období ovšem téměř neustále přeletovala z místa na místo, což patrně souviselo s hledáním klimaticky a potravně vhodné lokality (podle sdělení čínského ornitologa Ma Minga čápi černí v Tarimské pánvi nepočetně zimují, využívají však jen několika lokalit v blízkosti teplých pramenů). Přitom se dvakrát přiblížila pohoří Kunlun na jižním okraji pánve. Až po třetím přiblížení ho 14. prosince přeletěla a ještě tentýž den dosáhla průsmyku Kunjerab (4730 m n. m.) v pohoří Karakoram. Při další relaci jejího vysílače byla 17. prosince lokalizována v údolí Indu na severu Pákistánu (nedaleko masívu Nanga Parbat) - z Tarimské pánve se jí tedy podařilo přeletět na indický subkontinent. V hustě osídleném údolí Indu byla ale vzápětí pravděpodobně zabita. Podrobnější informace se v době, kdy jde tento článek do tisku, snaží získat pákistánští pracovníci WWF.

Poznatky získané v prvním roce projektu Nová odysea rozšiřují naše znalosti o čápu černém a mohly by mj. přispět k jeho lepší ochraně i ochraně dalších druhů s podobnou migrací a ekologií. Navíc překvapivý průběh migrace jediné sledované samice je velmi silným podnětem k úvahám o navigačních mechanismech u čápů černých, o způsobech a míře fixace jejich tahových cest apod.

Na rok 2003 je plánováno za použití novějších technologií sledování čápů z Novosibirské oblasti opakovat. Výsledkem by mělo být rozšíření dosavadních poznatků o tahových cestách a poloze tahových zastávek a zimovišť této populace, zjištění, jaká je strategie zimování v různých oblastech (Turkmenistán, Pákistán, Indie), a pokud možno také získání dalších poznatků o migraci v pásmu nejvyšších pohoří světa, které je svým způsobem přirozenou laboratoří umožňující testovat hypotézy týkající se různých aspektů ptačí migrace.

 -  -    Formátuj pro tisk  
g
 
 
ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ
PROGRAM
VYSÍLAČE
© Český rozhlas 2002 - 2005      Grafika: Tendence Český rozhlas Online