Ivana Šuláková: Daně

Časy se mění a my, lidé, taky. A taky se mění jednání úředníků ve veřejných institucích. V mnohých už k příchozím přistupují opravdu jako ke klientům a ne k otravnému hmyzu. Těžko říci, jestli je to z vůle samotného úřadu nebo kvůli prozření jeho zaměstnanců, že by se měli chovat ke klientům s náležitým respektem. Ať je to tak nebo jinak, pro mne je důležitý výsledek.

Pamatuji totiž dobu, kdy jsem se coby osoba samostatně výdělečně činná každoročně lopotila s daňovým přiznáním, a když jsem ho konečně na závěr podepsala a odevzdala, výzva finančního úřadu k nápravě následovala téměř vzápětí. Tamní úřednice mě vlastně každoročně peskovala za nějakou chybu, podle mne malichernou, jenomže z pohledu berního zásadní. Bylo tedy vlastně logické, že jsem TO udělala.

Ptáte se, CO? Jednoduše a logicky jsem při jedné z takových „nápravných“ návštěv finančního úřadu dotyčnou úřednici požádala o pomoc – o vysvětlení toho, jak vše pro příště udělat správně a bez chyb. Jenomže to jsem udělala další chybu! Úřednice se do mě pustila, že není daňovou poradkyní, ale státním orgánem, že se dopouštím protiprávního jednání, a že... už si pořádně nepamatuji, co všechno mi tehdy vytýkala.

Od té doby uběhlo asi dvacet let a já s touto vzpomínkou sleduji, jak dnes zaměstnanci z finančního úřadu vyjíždějí do obcí v kraji, aby tamním občanům pomohli vyplnit přiznání daně z příjmů. A tak to má být. Úřady jsou tady přece pro nás.

Ovšem kdybyste i tak ještě někde narazili na nějakého neochotu, podívejte se na internet! Daňové přiznání tam můžete vyplnit v interaktivním formuláři, který vše spočítá za vás.