Osvětimské album vystavuje galerie v Moskvě

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Žena se svými dětmi, jedna ze 189 fotografií "Osvětimského alba"

V době, kdy umírají poslední oběti holocaustu, je stále důležitější uchovávat paměť tehdejší tragédie i jinými způsoby. Povíme Vám o osudu pozoruhodné sbírky fotografií z Osvětimi a o její cestě do Moskvy.

Výjevy na fotografiích jako kdyby zamrzly v čase, tak jsou přítomné. Řeč je o snímcích tzv. Osvětimského alba. Ty zachycují momentky z asi nejznámějšího vyhlazovacího tábora. Kolekci v Česku poprvé vystavila na podzim Galerie hlavního města Prahy. A dnes je k vidění v moskevském Lumiere Brothers Centre of Photography. Více už říká kurátor Židovského muzea v Praze Martin Jelínek:

„Je to soukromá galerie, která byla založena už v 90. letech. Je v úplném centru Moskvy, velice blízko Kremlu, na ostrově, který je bývalá industriální čtvrť, která teď funguje jako zajímavé místo se spoustou kaváren a galerií, ale trošku, řekl bych, mimo ten hlavní proud.“

Fotografie v Osvětimském albu jsou unikátní především proto, že jako jedny z mála svědčí o poměrech v Osvětimi-Birkenau. Zachycují příjezd maďarských transportů do Březinky na konci května 1944.

Fotografie z tzv. Osvětimského alba (resp. jeho kopie)

„Album našla 19letá dívka, která se jmenovala Lili Jacob. Našla originál toho alba v táboře Mittlebau-Dora, kam byla přesunuta poté, co prošla Osvětimí-Birkenau a několika dalšími pracovními tábory. A když byla Mittlebau-Dora osvobozena, tak ona zkolabovala někde mezi baráky a spoluvězni ji odnesli do baráků, kde bydleli příslušníci SS. A tam to album našla v nočním stolku.“

Lili Jacob pocházela z Podkarpatské Rusi.

„Když to album otevřela, tak zjistila, že na první fotografii je vyfocen rabín, který oddával její rodiče, když tím albem dál listovala, tak tam poznala na několika fotografiích své příbuzné. Svoji tetu, své prarodiče, své dva bratry. A na jedné fotografii, která zachycovala apel v Osvětimi Birkenau, se také poznala.“

Fotografie z tzv. Osvětimského alba (resp. jeho kopie)

Po osvobození se Lili Jacob vrátila domů. Tam zjistila, že nikdo z lidí vyfotografovaných v albu válku nepřežil. A když byla Podkarpatská Rus přičleněna k Sovětskému svazu, Lili se přestěhovala do Československa.

„V roce 1947 jí rabín Farkaš, který v té době působil v Děčíně, poradil, když sháněla finanční prostředky na uvažovanou cestu do USA, aby s tím albem jela do Prahy a konzultovala to tady na židovské obci a v židovském muzeu. A tehdejší ředitelka muzea Hana Volavková jí nabídla určitý finanční obnos za to, že to album tady nechá ofotografovat.“

Dodává Martin Jelínek z Židovského muzea v Praze. Právě díky péči muzea je dnes Osvětimské album k vidění v Moskvě.

Fotografie z tzv. Osvětimského alba (resp. jeho kopie)

Možná překvapivě. Rusové totiž šoa nikdy nevnímali jako důležitou kapitolu této epochy. Za hlavní oběti nacismu pokládali sami sebe. Židovská komunita byla v poválečné éře naopak vystavena úředním ústrkům i nevraživosti některých Rusů. Výstava Osvětimského alba v Moskvě je malým pokusem ukázat Rusům historii jinak, než jak jsou zvyklí.

Co ve svém volném čase dělá Extra třída? Měl biblický Mojžíš problém s mluvením a proč je to důležité? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.