Ozdobnice: travina, která zdobí a také čistí, spor plutonistů s neptunisty a výlet na Komorní hůrku

V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, jak si poradili makakové z ostrova Cayo Santiago, poničeného před čtyřmi lety hurikánem, představíme vám nový druh muchomůrky, popsaný českými a francouzskými vědci a také se dozvíte, jak probíhá konzervace unikátní neolitické dřevěné studny z Ostrova na Chrudimsku na pardubické univerzitě; zmíníme se i o objevu neobvyklého pohřebiště na Korsice, kde se zesnulí ukládali v amforách a nakonec vám představíme arabskou kandidátku na let do vesmíru Núru Matrušiovou – a také ambiciózní kosmické plány Spojených arabských emirátů.

Ozdobnice: rostlina, která zdobí a také čistí

Výzkumný skleník s rostlinami ozdobnice|foto:Frederik Velinský, Český rozhlas

Ozdobnice je vysoká travina, původem z východní Asie, se kterou se dnes můžete setkat v teplejších oblastech celého světa. Je totiž velmi dekorativní, a tak se často používá jako okrasná rostlina v různých výsadbách. Zároveň má některé zajímavé vlastnosti, díky nimž se dostala do hledáčku rostlinných biologů a mikrobiologů, chemiků, energetiků i ochránců životního prostředí. A také vojáků.

„Nová fytotechnologie pro obnovu kontaminovaných vojenských lokalit“. To je název nedávno skončeného mezinárodního pětiletého projektu, který byl součástí programu NATO „Science for Peace and Security“. Podíleli se na něm i odborníci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Jak se k tomu dostali nám prozradila členka projektového týmu Diana Nebeská z Fakulty životního prostředí. Nejen, že ozdobnice na kontaminovaných lokalitách roste, ale dokonce je i pomáhá čistit. A to pomocí procesu, kterému se říká fytoremediace. Jak to funguje? A jaké další využití ozdobnice má?

Komorní hůrka a Johann Wolfgang Goethe

Portál vstupu do průzkumné štoly na Komorní hůrce|foto:Pavel Halla

Naše krajina byla v několika obdobích minulosti formována vulkanickou činností. K posledním sopečným výbuchům u nás došlo pravděpodobně před nějakými třemi sty tisíci lety na západě Čech. Právě k těmto nejzápadnějším a také nejmladším českým vulkánům se vydáme v druhé části seriálu o žhavé minulosti české krajiny, inspirovaného knihou geologa a vulkanologa Vladislava Rappricha „Oživlé sopky České republiky“.

Ještě nedávno se mělo za to, že na Chebsku se nacházejí pozůstatky dvou mladých sopek, které dnes tvoří už jen nevýrazné kopečky v krajině – jsou to Komorní a Železná hůrka. Jak ale říká Vladislav Rapprich z České geologické služby, asi během posledních 15 let se podařilo v jejich okolí odhalit čtyři další vulkány. Podíváme se také do historie geologie jako vědního oboru, jehož počátky byly poznamenány sporem tzv. plutonistů a neptunistů, který se týkal vzniku hornin. Začátkem 19. století se do něj vložil i Johann Wolfgang Goethe, který byl nejen spisovatelem, ale také vědcem. A dobře znal Komorní hůrku.