Pabiška při jedenácté etapě mrznul

14. leden 2010

Přestože v Jižní Americe mají léto, motorkáři na začátku včerejší jedenácté etapy z chilského Santiaga do argentinského San Juanu mrzli. Už ráno totiž museli překonat hranici mezi oběma státy položenou ve výšce 3500 metrů. V průsmyku Paso Libertadores se dlouho nezdrželi a pokračovali do Argentiny, kde bude mít v sobotu slavný vytrvalostní závod svůj cíl.

Do Buenos Aires by rádi dojeli všichni čtyři čeští motorkáři, kteří zůstali v soutěži. V celkovém pořadí je z nich nejvýš 28. David Pabiška, kterého se náš reportér v konvoji Jan Říha nejdřív zeptal, jaký byl ranní přejezd And:

"Nevím, kolik bylo přesně hodin, ale slunce teprve vycházelo. Byla opravdu velká zima, asi kolem nuly, protože byl vidět sníh. Dvakrát jsem musel zastavit a ohřát si ruce o výfuk. Na přejezdu jsem dost trpěl," přiznal.

Jedenáctá etapa byla pro vás zajímavá tím, že jste mohli vidět nejvyšší vrcholky pohoří And sahající do výše téměř sedm tisíc metrů. Měl jste čas prohlédnout si krásu okolní krajiny?

"Samozřejmě jsme se dívali, ale byl jsem tak zmrzlý, že jsem se spíš věnoval cestě. Jen asi dvakrát jsem se podíval na horu a řekl si, že je krásná. Hlavně jsem vyhlížel tunel, který spojuje oba státy a ve kterém jsem se mohl ohřát. Když jsem do něj vjel, měl jsem pocit, jako bych byl v pekárně. Rozepnul jsem si bundu a nasál teplý vzduch. Ovšem po ohřátí byl o to horší výjezd z tunelu na druhé straně. Celkově byl přejezd k hranicím pěkný."

Zdaleka ne každý překračuje hranice v kombinéze a s nasazenou helmou. Jak to vlastně probíhá přímo při přejezdu hranic? Kontrolují vám pasy?

"Stáli tam tři celníci, kterým jsem ukázal pas. Chvíli mi trvalo, než jsem si zmrzlýma rukama rozepnul pláštěnku a kombinézu a na jednom z celníků už byla vidět nervozita. Ovšem místo, aby mi pomohl, nečinně se na mě díval. Nakonec se mi to tedy podařilo, jednomu celníkovi jsem ukázal takovou kartičku, druhému pas, mávli nade mnou rukou a mohl jsem jet dál."

Dnes jste viděl nehodu motorkáře, který spadl z mostu. Popište nám, jak to na místě vypadalo?

"Z počátku strašně, ale pak jsem viděl, že zvedá palec, takže bude asi v pořádku. Zřejmě udělal typickou školáckou chybu, když se takzvaně jede na oko. Na trati totiž chyběl most a v roadbooku stálo: Sjet z cesty a objet podél sloupu. On ho musel přehlédnout, možná jel někdo před ním a kvůli prachu místo neviděl, a ve vysoké rychlosti - tady se dosahovalo až 150 kilometrů za hodinu - přeskočil rokli a narazil do protějšího svahu. Jsem opravdu rád, že se mu nic vážnějšího nestalo," říká David Pabiška.

autor: jař
Spustit audio