Procházka Chufuovou pyramidou
Rozhovor s egyptologem Ladislavem Barešem.
Egyptské pyramidy u Gízy jsou jedním ze starověkých divů světa. Největší z nich, zvaná též Velká pyramida, je dnes vysoká 137 metrů; než přišla o špičku, byla o dobrých 10 metrů vyšší. Až do roku 1880 byla dokonce nejvyšší stavbou na světě. Postavit ji dal král Cheops - a nebo Chufu, chcete-li.
Tady, hned na začátku, musíme udělat malou odbočku.
Ve jménech egyptských vládců panuje totiž pro laika tak trochu chaos. Cheops je jméno, které dal panovníkovi, o němž je řeč, otec dějepisu - řecký historik Hérodotos, v 5. století před naším letopočtem. Seznamy králů uvádějí panovníkovo jméno ve formě Chufev, což se dá číst i jako Chufu. Stará egyptština má totiž sice více než 700 hieroglyfických znaků, žádné z nich však neoznačují samohlásky a protože jde o jazyk mrtvý a dávno zapomenutý, není se koho zeptat, kam kterou z nich vložit. Aby byl zmatek dovršen, sami Egypťané udávali jména panovníků v různých variantách. Například právě Chufu se v oficiálním nezkráceném znění jmenoval Chnemchufvej. Stejné jako s Chufuem je to i s dalšími dvěma králi 4. dynastie, jejichž pyramidy stojí u Gízy. Hérodotův Chefrén je v seznamech králů nazýván Rachef a později Chafre, Mykerinos je zase Menkaure. S Hérodotovou řeckou podobou jmen egyptských králů se setkáte hlavně ve starší literatuře.
Chufuova pyramida se v září roku 2002 opět dostala do centra zájmu odborníků a prostřednictvím médií i do centra zájmu veřejnosti. Do dvou úzkých šachet v její tzv. královnině komoře byl totiž vyslán robot, nazvaný Pyramid Rover. Měl zjistit, co je na jejich konci. Jak tato mise skončila si povíme za chvilku. Nejdříve si pojďme říci, jak vlastně útroby Velké pyramidy u Gízy vypadají. Slovo má egyptolog Ladislav Bareš:
Vnitřní prostory Chufuovy pyramidy jsou mimořádně rozlehlé, což vynikne zejména ve srovnání s obdobnými egyptskými pyramidami ze 3. tisíciletí př.n.l. Původní vstup tvořila sestupná šikmá chodba, která vedla až do skalního podloží, kde byla budována první, nejstarší pohřební komora. Ta byla později opuštěna a další chodby potom od původního vstupu směřovaly už jen směrem nahoru. Prostřední, v moderní terminologii tzv. královnina komora leží ve výši několika desítek metrů nad úrovní skalního podloží a přístup k ní vede úzkou chodbou o průměru zhruba metr na metr. V místech, kde začíná chodba do této druhé komory, začíná zároveň obrovská vnitřní galerie, největší prostor, který lze nalézt v jakékoliv egyptské pyramidě. (Je 47 metrů dlouhá, 8,5 metru vysoká a stoupá v úhlu 26 stupňů. Pozn. F. Velinský.) Galerie stoupá majestátně vzhůru až do třetí, nejvyšší, v moderní terminologii tzv. královské pohřební komory, která zřejmě sloužila jako místo definitivního odpočinku panovníka Chufua. Tato třetí komora je téměř v polovině výšky celé pyramidy.
Prostory v Chufuově pyramidě: 1 - královská pohřební komora, nad ní komory odlehčovací; 2 - královnina komora; 3 - velká galerie; 4 - šachty z královniny komory; 5 - šachty z královské pohřební komory; 6 - vchod; 7 - nejstarší pohřební komora, vyhloubená ve skalním podloží.
Horní komora tedy sloužila králově pohřbu, z něhož však do dnešních dob nezbylo nic; mohou za to samozřejmě lupiči. Co ale bylo v těch dvou nižších komorách? Byly to jenom jakési stavební předstupně? Původní pohřební komory, které nakonec, po změně stavebních plánů nebyly použity? Co si o tom myslí egyptologové dnes?
To, že to byly předstupně nebo fáze výstavby je nejběžněji přijímané vysvětlení. Spekuluje se samozřejmě i o tom, že třeba sloužily k uložení pokladů nebo k něčemu podobnému. Prostor pro spekulace je mimořádně otevřený, protože v celé pyramidě se nenašlo téměř nic. Jen v druhé polovině 19. století se v jednom z kanálů, vedoucích šikmo z jedné z pohřebních komor našla malá kamenná kulička a další předmět, které jsou dnes uloženy v Britském muzeu v Londýně. Ve vlastní královské pohřební komoře, kde byl zřejmě uložen královský pohřeb, stojí sarkofág ze žuly. Chybí mu víko a místnost je jinak zcela prázdná. Právě to, že tu není ani víko, které bylo pravděpodobně kamenné, nahrává samozřejmě různým spekulacím o tom, že místnost a nebo i celá pyramida mohly mít i jiné využití než jako královská hrobka. Každého totiž napadne otázka, kdo a proč by odnášel z vnitřku pyramidy úzkými a klikatými chodbami části kamenného víka. Nicméně faktem je, že Chufuova pyramida byla dlouhá staletí otevřená a bez potíží přístupná. Zřejmě byla i opakovaně vyloupena a kameny, včetně víka sarkofágu mohly být použity k jakémukoliv jinému účelu. Nebo si je prostě někdo vzal na památku. (To, že nebyl uloupen i samotný sarkofág má vcelku jednoduché vysvětlení; byl sem totiž uložen už během výstavby pyramidy a je větší než vchod do pohřební komory. Je vytesán z jednoho kusu žuly. I on byl kýmsi poškozen, ale zničit ho ani odstranit se nikdy nikomu nepodařilo. Pozn. F. Velinský.)
Pokud by pyramidy nebyly hrobkami králů, k čemu jinému by sloužily?
Těch vysvětlení je neobyčejně mnoho. Už v antice se prosazoval názor, že sloužily jako sýpky; že šlo dokonce konkrétně o tzv. Josefovy sýpky, známé ze starozákonní biblické tradice. Později se uvažovalo mimo jiné i o tom, že Chufuova pyramida je jakousi encyklopedií, do které staří Egypťané vtělili veškeré své poznání, své poznatky o kosmu. Podle některých názorů, ovlivněných však moderní situací, mohla sloužit například i jako protiatomový kryt nebo startovací rampa pro kosmické civilizace a podobně.
A váš názor?
Podle mně to určitě byla hrobka panovníka Chufua, jednoho z nejvýznamnějších panovníků 4. egyptské dynastie, který vládl někdy okolo roku 2600 př.n.l.
Víme, že z horní, královy pohřební komory vedou dva šikmé kanály až na povrch pyramidy. Podobné kanály vedou i z prostřední, tzv. královniny komory; končí však kdesi uvnitř pyramidy a neví se jak. Široké i vysoké jsou pouhých dvacet centimetrů a při jejich délce několika desítek metrů je lze zkoumat pouze za pomoci speciálních, dálkově ovládaných zařízení. Už v roce 1993 zkoumal jižní šachtu německý badatel Rudolf Gantenbrink s robotem Upuaut 2. Po 65 metrů dlouhém výstupu narazil tento robot na jejím konci na vápencovou desku se dvěma měděnými hroty, která šachtu přehrazuje; za ní se dostat nemohl. 17. září roku 2002 vjel do stejné šachty nový průzkumník, nazvaný Pyramid Rover. Ten už měl patřičné vybavení, umožňující mu nahlédnout za kamenný uzávěr šachty; což také nakonec učinil. Několik dní po návštěvě jižní šachty byl vyslán i do dosud nezkoumané šachty severní.
Přinesl tento průzkum něco nového a nebo snad i překvapivého?
Musím přiznat, že to, co tam robot našel mě nepřekvapilo. Je fakt, že v jižní šachtě, vedoucí z královniny pohřební komory pracoval už před devíti lety podobný robot, který se tenkrát zastavil před kamenným blokem. Tato překážka byla tentokrát provrtána a podobný přístroj se dostal až za tuto poměrně tenkou dělící vrstvu. Ukázalo se, že za ní je jen další malý prostor, uzavřený dalším kamenným blokem, který možná fungoval na principu padacích dveří. (Nově objevená dutina je skutečně nevelká, měří na délku jen 45 centimetrů. Pozn. F. Velinský.) Celé toto uspořádání je velmi pozoruhodné. Vyskytly se samozřejmě spekulace o tom, že by mohlo jít o vstup do nějaké další utajené místnosti, kde by se mohly nacházet dávné poklady faraóna, jeho sochy nebo písemné památky. S ničím takovým zřejmě egyptologové nepočítali, nicméně nedalo se vyloučit například to, že by se tam našly třeba pracovní nástroje, používané při stavbě nebo něco podobného. K žádnému nálezu však zatím nedošlo. Celá ta záležitost je ovšem i tak velmi pozoruhodná. Jedním z nejběžnějších vysvětlení skutečnosti, že šachty z tzv. královniny komory vedou jen do zdiva a ne až na povrch pyramidy totiž zatím bylo to, že jde o později opuštěnou stavební fázi. Při současné známé délce těchto šachet, které dosahují až nad úroveň nejvyšší pohřební komory, se tato úvaha zdá být dost málo pravděpodobná. Takže budeme muset zřejmě hledat nějaké jiné vysvětlení.
Neodvážíte se o účelu šachet ani spekulovat?
To je velice složité. Dá se asi předpokládat, že vysvětlení by mohlo nějak souviset s tím, co se soudí o kanálech, vedoucích z nejvyšší, tzv. královy pohřební komory. Buď měly sloužit k větrání a nebo jako cesta pro panovníkova ducha, aby mohl vstoupit na nebe. Zda k něčemu podobnému mohly sloužit i kanály, vedoucí z prostřední komory však závisí na účelu samotné komory. U egyptských pyramidových komplexů i u dalších hrobek z této doby je běžné, že se stavěly jako dvojhrobka. Vedle hrobky pro vlastní tělo panovníka tam byl i další symbolický hrob, který se zase vykládá různě; jako hrob králova dvojníka nebo hrob králova ducha a podobně. Není vyloučeno, že nějaká podobná myšlenka vedla i stavitele Chufuovy pyramidy. Ale to je jen velmi volná hypotéza, kterou v současné době nelze nijak vědecky podložit.
Některé sdělovací prostředky citovaly ředitele egyptské Nejvyšší rady pro památky Zahího Haváse, který prý po provrtání první kamenné zábrany v jižní šachtě královniny komory spatřil na druhé zábraně jakési kresby, snad postavy. Myslíte, že by to mohl být třeba nějaký nápis?
V celém nitru Chufuovy pyramidy jsou podle dosavadních poznatků nápisy jenom v tzv. odlehčovacích komorách, které leží nad hlavní pohřební komorou. Jsou to vlastně prázdné prostory, které měly snižovat tlak na její strop. Ale i tam se Chufuovo jméno objevuje jenom zběžně načrtnuté červenou barvou na jinak neopracovaném kamenném bloku. Takže jakýkoliv další nápis v pyramidě by byl pro všechny egyptology velkým překvapením; musím dodat, že nepochybně milým.
Vnitřní prostory Chufuovy pyramidy jsou skutečně mimořádně rozsáhlé. V žádné další pyramidě nic podobného není; ani ve zbylých dvou velkých pyramidách u Gízy. Nicméně: nacházejí se v nich třeba také nějaké podobné komory nejasného účelu a nebo šachty, o nichž se neví, kam vedou, jako je tomu u Chufuovy pyramidy?
Zdá se, že tam žádné takové prostory nejsou. Je ale nutno říci, že zejména u těchto velkých pyramid v Gíze vůbec neznáme jejich vnitřní strukturu. Pokusy s vrtáním do stěn chodeb v Chufuově pyramidě, které se dělaly před zhruba 15 nebo 20 lety ukázaly, že v této pyramidě jsou velké vnitřní prostory vyplněné pouze pískem. Neznáme však jejich objem ani velikost a nevíme, jak vypadá situace uvnitř. Pyramidy, a to zejména ty v Gíze, jsou tak velké a složité, že poměrně účinně vzdorují i moderním metodám. Dělaly se pokusy s využitím různých paprsků a záření, mimo jiné i kosmického, nepřinesly však žádné konkrétní a použitelné výsledky.
Kdy a zda vůbec budou pokračovat výzkumy v Chufuově pyramidě za pomoci vozítka Pyramid Rover není zatím známo.
Frederik Velinský Fotografie z archivu Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy v Praze, autoři Hana Benešovská (1) a Milan Zemina (2). Plánek Monika Velinská.
CHCETE SE DOZVĚDĚT VÍC?
Český egyptologický ústav na internetu - http://egyptologie.ff.cuni.cz.
Díky aktivitám českých egyptologů existuje v češtině bohatá populárně-vědecká egyptologická literatura. Dostávají se k nám i kvalitní překladové tituly. Tady je přehled alespoň některých knížek, které si můžete přečíst:
John Baines, Jaromír Málek: Svět starého Egypta, Praha 1996. Brian M. Fagan: Oloupený Nil, Praha 2001. Mohamed Zakaria Goném: Ztracená pyramida, Praha 1963. František Lexa: Staroegyptské čarodějnictví, Praha 1996. Eugen Strouhal: Život starých Egypťanů, Praha 1994. Břetislav Vachala: Staří Egypťané, Praha 2001. Miroslav Verner: Ztracené pyramidy, zapomenutí faraoni. Abúsír, Praha 1994. Miroslav Verner, Ladislav Bareš, Břetislav Vachala: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, Praha 1997. Miroslav Verner: Pyramidy, tajemství minulosti, Praha 1997. Vojtěch Zamarovský: Bohové a králové starého Egypta, Praha 1979. Vojtěch Zamarovský: Jejich Veličenstva pyramidy, Praha 1986. Zbyněk Žába: Tesáno do kamene, psáno na papyrus, Praha 1968.
