Těžba ropy, zemětřesení na Long Beach a zkamenělý dinosauří mozek

5. listopad 2016

Poušť na Pyrenejském poloostrově, záhadné zmizení gigantopitéků a lodní vraky ze dna Černého moře.

Celkem třináct kalifornských zemětřesení ve 20. a 30. letech minulého století, včetně toho z roku 1933, při němž na Long Beach zemřelo více než 100 lidí, bylo možná zaviněno lidskou činností – konkrétně těžbou ropy, uvádí se v nové studii geologů z americké Geologické služby (souhrn informací z publikované studie naleznete zde). Přestože těžba v Kalifornii stále pokračuje, obavy už podle vědců nejsou na místě, protože technologie těžby se v průběhu uplynulých desetiletí dost zásadně změnila.

Nedojde-li ke změně a průměrné teploty zejména ve Středomoří budou stále stoupat, hrozí akutní nebezpečí, že se jih Španělska promění v poušť, varují klimatologové v časopise Science. Pokud také nepoklesnou koncentrace skleníkového oxidu uhličitého v atmosféře, mohla by tato poušť časem dosáhnout až do poloviny Pyrenejského poloostrova. Nicméně – ať už bude vývoj jakýkoliv, výraznější změny se prý ve Středomoří neprojeví dříve, než za nějakých 20-30 let.

Londýnská geologická společnost publikovala analýzu zkamenělého dinosauřího mozku, objeveného v roce 2004 amatérským sběratelem Jamiem Hiscocksem u Bexhillu v anglickém Sussexu. Podle odborníků je mozek přibližně 133 milionů let starý a pravděpodobně patřil býložravému iguanodonovi. Ten zřejmě našel smrt v rašeliništi – jedině vysoká kyselost vody bez přítomnosti kyslíku mohla podle vědců zajistit, aby se mozek dochoval. Je to jediný známý zkamenělý mozek dinosaura. Vědce překvapila jeho velikost; u dinosaurů takovou nečekali.

Model opočlověka rodu Gigantopithecus, The Museum of Science, Boston

Největším primátem na Zemi byl třímetrový Gigantopithecus blacki z jihovýchodu Asie, který vyhynul asi před 100 tisíci lety; nejspíš proto, že byl vegetariánem se specializací na život v lesním prostředí. K tomuto závěru došli němečtí vědci na základě analýzy izotopů uhlíku ze skloviny dochovaných zubů gigantopitéků. Ti se svým stylem života mohli podobat dnešním orangutanům. Fragmentace lesů během poslední doby ledové zřejmě znamenala jejich konec.

Na dně Černého moře leží mnoho lodních vraků, které jsou i přes své stáří takřka neporušené. Potvrdil to výzkum dna, zorganizovaný univerzitou z britského Southamptonu. V hloubce 1800 metrů zdokumentovali vědci za pomoci dálkově ovládaných robotů vraky 40 lodí z časů osmanské a byzantské říše. Vody Černého moře jsou v hloubkách pod 200 metrů skoro bez kyslíku a tedy i bez života. Ideální prostředí k dochování podobných „pokladů“ minulosti.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 44/2016, 5. listopadu.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio