Jaro přijde v úterý, „letní čas“ hned v neděli: Procházka březnovou oblohou

1. březen 2018

Obloha chudá na hvězdy, ale bohatá na planety. Pohled na nebe v čase jarní rovnodennosti.

Březen spojujeme s příchodem jara a tak si hned v úvodu připomeňme, že to astronomické přijde v úterý 20. března v 17:15 hodin SEČ, kdy nastane jarní rovnodennost. Slunce vstoupí do znamení Berana a den srovná krok s nocí. O pět dní později, poslední březnovou neděli 25. března začíná tzv. letní čas. Ve 2 hodiny ráno si posuneme hodinky o jednu hodinu vpřed. To však už je z vůle lidí, nikoli následek nebeské mechaniky.

Pojďme se ale projít březnovou oblohou. Zatímco vpravo na západě mizí zimní souhvězdí v čele s Orionem, vládu nad večerní a noční oblohou už přebírají souhvězdí jara. Do tzv. jarního trojúhelníku, který je skvělým orientačním obrazcem, dodává Lev svou nejjasnější hvězdu Regulus. Leží přímo na ekliptice, tedy v rovině zemské dráhy. Druhým do trojice je oranžově zbarvený Arktur v Pastýři, třetí stálicí pak jasná Spica v souhvězdí Panny. Její název česky znamená „klas“; na figurálních zobrazeních souhvězdí jej Panna drží v ruce. Spica je v průměru osmkrát větší než naše Slunce. Zkuste si ji v takové velikosti představit na naší obloze.

Jinak je jarní obloha poměrně chudá na jasné hvězdy, vynahrazují to však galaxie, např. právě u Panny, kde se nachází kupa galaxií, která čítá několik tisíc členů. Některé z nich je možné vidět i v amatérských dalekohledech, jako třeba eliptické galaxie M84 a M86.

Kupa galaxií v souhvězdí Panny. Tmavé skvrny ukazují, kde byly ze snímku odstraněny jasné hvězdy v popředí

V březnu uvidíme ze sedmi planet šest. Merkur, ovšem jen v první polovině měsíce, večer nízko nad západem. Večer bude tamtéž i Venuše. Mars najdeme ráno nad jihovýchodním obzorem, stejně jako Saturn. Obr Jupiter svítí v souhvězdí Vah v druhé polovině noci. Uran je v první polovině března dalekohledem viditelný večer nad západním obzorem. Nepozorovatelný zůstává tentokrát Neptun.

Řada konjunkcí planet či hvězd s Měsícem nastává bohužel v nevhodném čase, a tak z některých uvidíme jen blízká přiblížení. Nejhezčí nastane ve dnech 7. – 11. března, kdy se na ranní obloze seřadí Měsíc, Jupiter, hvězda Antares, Mars a Saturn. Jde samozřejmě o přiblížení zdánlivá, nikoli skutečná. Prostě se nám tak tělesa promítají na obloze.

Co ale vidíme skutečně, jsou měsíční fáze. Po úplňku 2. března bude Měsíc v poslední čtvrti 9. března a v novu pak zmizí 17. března. V první čtvrti se objeví 24. března a v úplňku potom poslední březnový den. Stihne tedy všechny své fáze od úplňku k úplňku v jednom kalendářním měsíci, což není tak úplně obvyklé. A to už je z naší březnové Procházky oblohou vše. Přeji hezké jaro a jako vždy ničím nerušenou podívanou!

autor: Miroslav Zimmer
Spustit audio