Planetka 2021 PH27, nejbližší soused Slunce

11. září 2021

Místo jména má zatím jen kódové označení, ale už o ní víme, že se na své pouti Sluneční soustavou přibližuje ke Slunci víc než planeta Merkur.

Na konto objevů připsali astronomové v posledních dnech nový zářez. Večer 13. srpna objevili pomocí nového dalekohledu na severochilské observatoři Cerro Tololo planetku, která se na své dráze dostává k Slunci blíž než planeta Merkur.

Nejbližší i nejžhavější těleso?

Východ slunce nad observatoří na vrchu Cerro Tololo nedaleko La Sereny v Chile (foto: Dr. Brian Mason)

Dali jí provizorní název 2021 PH27. U toho ale jistě nezůstanou; tedy až se jim podaří toto těleso znovu pozorovat a zpřesnit tvar a parametry dráhy. Planetka se totiž skryla za Slunce a zpoza něj se vynoří až počátkem příštího roku.

Zatím o ní víme, že má v průměru asi jeden kilometr a že rovina její eliptické dráhy má hodně skloněný tvar – přibližně 32 úhlových stupňů, takže protíná dráhy jak Merkuru, tak i Venuše, tedy obou Slunci nejbližších planet. Oběh kolem naší mateřské hvězdy by jí měl trvat 113 dní, zatímco Merkuru stačí jen 88. V nejbližším bodě své dráhy se asteroid dostane ke Slunci na pouhých dvacet milionů kilometrů, což griluje jeho povrch teplotou kolem 500 stupňů Celsia. Pro srovnání – na Venuši je díky skleníkovému efektu až 475 stupňů, zatímco na Merkuru ve dne „jen“ 430 stupňů.  Každopádně, kovy jako olovo, zinek a cín by se na povrchu těchto těles bez problémů roztavily.

Kde se vzala, tu se vzala

Žhavá planetka (ilustrace)

Podle Scotta Shepparda z americké Carnegie Institution for Science, který na snímcích astronomů z Brownovy univerzity planetku objevil, je důležité studovat chování planetek v blízkosti oběžné dráhy Země. Můžeme tak odhalit ty, u nichž je pravděpodobné, že se mohou k naší planetě přiblížit i za denního světla, kdy je obtížné je běžnými prostředky pozorovat.

Astronomové si teď lámou hlavu, odkud se planetka vzala. Podle objevitelů pochází pravděpodobně z hlavního pásu planetek mezi Jupiterem a Marsem. Její dráhu zřejmě formovaly gravitační síly planet, které jsou blíže Slunci. Další verzí je, že planetka je pozůstatkem komety, která k nám zabloudila z oblastí mimo Sluneční soustavu. Mohla zkřížit cestu některé z planet, a to deformovalo její dráhu do současné podoby. Vyvstává otázka, zda se při své vesmírné pouti tohle těleso jednou nedostane do kolize s naší Zemí. Mnohem pravděpodobnější – v měřítku milionů let, však je, že planetka zanikne při srážce buď se Sluncem, anebo Merkurem či Venuší.

autoři: Miroslav Zimmer , frv
Spustit audio

Související