Erik Best: Co by Drahoš dělal?
V rozhovoru s Janem Pokorným na Radiožurnálu v den voleb Jiří Drahoš řekl, že by Andreje Babiše předsedou vlády nejmenoval ani v případě, že by byl nutný třetí pokus a Babiše by navrhl předseda Poslanecké sněmovny.
„To není povinnost prezidenta,“ tvrdil. Ústavní právníci s tím ale nesouhlasí. Pokud by podle nich předseda Poslanecké sněmovny na Babišovi trval, Drahoš by ho jako prezident musel jmenovat.
Byl Drahošův svévolný výklad ústavy taktikou, která měla k sobě přilákat voliče nepřející si Babiše za premiéra, nebo šlo o neznalost ústavy? To už se asi nikdy nedozvíme. Nemůžeme si totiž být jistí, jak to Drahoš v okamžiku, kdy rozhovor poskytoval, myslel. Směrodatné by nemuselo nutně být ani povolební vysvětlení.
Jak by tedy Drahoš v případě, že by byl zvolen, řešil vládní patovou situaci? Pokud by Babiš trval na tom, že bude premiérem, zbývaly by Drahošovi jen dvě možnosti. Zaprvé, smířit se s realitou a pracovat s Babišem (Lidovým novinám ostatně řekl: „Nikdy neříkej nikdy.“).
Zadruhé, pokusit se rozdělit ANO a přemluvit část Babišových poslanců, aby podpořili jiného kandidáta na premiéra, například předsedu ODS Petra Fialu. Když Miloš Zeman naznačil, že přesně to jeho protikandidát plánuje, Drahoš to odmítl, aniž by nabídl alternativní vysvětlení.
Pořád není příliš pozdě na taktiku rozděl a panuj. Drahoš by se mohl i jako neprezident pokusit zúročit „vlnu energie a naděje“ a směřovat ji k bitvě o sesazení Babiše z postu premiéra. Někdo to určitě zkusí. Proč ne Drahoš?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
