Lucie Priknerová: Obama má na mušce pistolníky
Americký prezident Barack Obama si v samém závěru svého druhého mandátu došlápl na jeden z nejpalčivějších problémů americké kultury, a tou je kontrola zbraní. Právo na držení zbraní je Druhým dodatkem americké Ústavy.
Obamovy roky v Bílém domě byly poznamenány hned několika masakry, při kterých byly použity střelné zbraně, např. v v arizonském Tusconu nebo na základní škole Sandy Hook v Newtownu ve státě Connecticut, kde bylo zavražděno 21 dětí a 6 dospělých.
V roce 2013 se prezident neúspěšně pokoušel zpřísnit kontrolu zbraní, ale narazil v Kongresu. Podle Bílého domu ročně na následky násilí za použití zbraní v USA zemře 30 tisíc lidí. Pohár prezidentovy trpělivosti zcela oprávněně přetekl.
Sám Obama poukázal na to, že USA jsou jedinou vyspělou zemí, kde se střelecké masakry odehrávají v podobném rozsahu. Nikdo tedy nemůže pochybovat o tom, že spojitost mezi tím, jak lehce lze zbraň pořídit a počtem útoků existuje. Regulace je nutná, jenomže jde Obama dobrou cestou?
Prezident chce omezit prodej zbraní za každou cenu, a proto přišel s legislativními opatřeními, kterými může obejít Kongres. Jejich základem je posílení kontrolních mechanismů, které zahrnují jak efektivnější předávání informací o lidech, kterým by se do rukou ze zdravotních důvodů zbraň dostat neměla, zároveň i snaha o lepší dostupnosti psychiatrické péče, ale i nutnost, aby měli prodejci zbraně licenci, jde tedy o vyškrtnutí dosavadních výjimek, vláda chce také bojovat proti nelegálnímu obchodování se zbraněmi.
Sám Obama uvedl, že i tímto sítem opatření může projít mnoho dalších útočníků, ale že své kroky považuje za snahu o prevenci. Statistiky listu New York Times hovoří v jeho prospěch - v případech posledních 15 útoků figurovalo 8 útočníků, kteří měli zaznamenané psychické problémy nebo kriminální minulost, velká většina útočníků si zbraně pořídila legální cestou.
Je sice pravděpodobné, že i v budoucnu si útočníci budou pořizovat zbraně jak legálně, tak nelegálně, ale je úkolem federální vlády jim to co nejvíce ztížit. Lidé by pak nemuseli být nuceni pořizovat si další a další zbraně na svoji obranu.
I přes svoje nesporné klady je návrh problematický hned ze dvou důvodů. Za prvé, klade velký důraz na psychicky nemocné jedince, což je sice správné, ale méně se zaměřuje na politické extrémisty a jejich přístup ke zbraním.
Pachatelé z kalifornského San Bernardina byli údajně napojení na islamistické radikály. Podceňovat spojení tohoto problému s proliferací zbraní by se mohlo vymstít, protože ve jménu ISILu mohou bojovat i tzv. osamělí vlci, kterým zbraně nedodává žádná základna.
Za druhé, opatření má své politické důsledky. Může tak radikální krok změnit povahu americké společnosti jaksi shora, tedy umělým zásahem bez souhlasu zákonodárců? Republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump si dobře rozumí se zbrojařskými lobbisty a chce po případném ovládnutí Bílého domu Obamova opatření ohledně zbraní zrušit.
Navíc, i kdyby miliardář zvolen nebyl, skupina National Rifle Association bojující za práva držet zbraně by vyvíjela nátlak na návrat do původního stavu. Web Politico uvádí, že Obamův krok pomůže Hillary Clintonové v boji s Bernie Sandersem vystupujícím proti větší kontrole zbraní, a protože tento krok podporuje 90 procent voličů z předměstí a těch nerozhodnutých, tak podle Politica případně i proti republikánům.
S tím lze ovšem polemizovat, protože zbraně jsou Sandersovým jediným ideologickým „škraloupem“, Trump zase získal munici, na kterou nerozhodnutí voliči z menších sídel chránící své domy slyší. Navíc, část jedné z mála agend, kde měla Clintonová stabilní, tedy protizbrojařský postoj, byla vyčerpána.
V otázce kontroly zbraní proti sobě stojí dvě hodnoty- a to komfort zájemců o koupi zbraně a proti němu bezpečnost občanů. První skupina může ohrožovat svobodu té druhé, a tudíž je jasné, že ti, kdo si chtějí zbraň pořídit, by měli respektovat ztížená pravidla a plně s úřady spolupracovat.
V USA je podle listu Washingtonu Post 357 milionů zbraní, což je o o cca 57 milionů více zbraní než před sedmi lety, stávající počet zbraní tak převyšuje počet obyvatel USA. To jasně ukazuje, že Obamovy návrhy musí být ještě doprovázeny snahou shora i zdola o snižování agresivity ve společnosti.
Obamova opatření jsou tak pouze částí toho, co by se mělo udělat. Republikáni uvažující o svobodě bránit se útočníkům vlastní zbraní by také měli uvažovat o tom, jak svobodný je bezbranný člověk, který se ve školní třídě potká s odhodlaným střelcem. Vyvážit tyto dvě svobody nebude snadné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
