Politolog: Evropa potřebuje mít konstruktivní vztahy s Tureckem, ale ne za každou cenu

31. březen 2017

Turecko požádalo o členství v Evropské unii už v roce 1987 a přístupové rozhovory započalo v roce 2005. Vzájemná jednání postupovala velmi pomalu kvůli neshodám ohledně Kypru nebo porušování lidských práv. Teď už prezident Erdogan otevřeně mluví o referendu, ve kterém by se rozhodovalo, zda má jeho země o členství v klubu evropských zemí vůbec usilovat.

„Turci se těm hodnotám, na kterých je Evropská unie založena a ke kterým se dříve koneckonců přihlásili, dnes bohužel hodně, hodně vzdálili,“ uvedl v pořadu Pro a proti europoslanec Libor Rouček (ČSSD).

Ten připomněl, že Evropský parlament loni v listopadu schválil rezoluci, ve které doporučuje, aby přístupové rozhovory byly dočasně přerušeny.


Myslím, že se Evropa s představou Turecka jako člena EU rozloučila, protože jinak by Turecko bylo členem Unie už dávno… Evropa dala v roce 2005 šanci proevropským Turkům, aby si udělali reformy, splnili domácí úkoly a ve svých hodnotách a svém systému se přiblížili EU. Nikde není psáno, že ten proces bude úspěšný, ale dala se jim šance. Výsledek je tristní, ale mnohem taktičtější teď bude, když si to sami Turci rozhodnou v referendu, kterým Erdogan vyhrožuje.Libor Rouček

Politik uznává, že Turecko je velmi významná země se svými 80 miliony obyvatel a navíc leží strategicky na pomezí Evropy a Asie. „Není členem EU, ale je členem NATO s druhou nejsilnější armádou po Spojených státech amerických. Pokud chceme nějaké urovnání na Blízkém východě, potřebujeme pomoc Turecka.“

Ale Turecko zase potřebuje Západ, soudí europoslanec. „Sny o slavné osmanské minulosti jsou živé, ale pořád věřím, že Turci, ti proevropští a rozumní Turci, si uvědomí, že sice mají své zájmy v Iráku a v Sýrii, ale bezpečnostní, stabilizační a ekonomická kotva je pro ně západní Evropa.“

Politolog a výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský je přesvědčen, že stačí jen dávat pozor na to, co říká prezident Erdogan a další představitelé jeho vlády nebo strany.


Nyní je na čase, abychom s Turky na různých úrovních, od neformálních po formální, zahájili diskuzi o změně celého procesu. Abychom na Turky přestali naléhat v tom, co oni si rozhodují, a pravděpodobně si rozhodnou, že nechtějí, a to je liberální demokracie. Je třeba ale pokračovat tam, kde se shodneme, a to je obchodní výměna a spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany.Radko Hokovský

„Erdogan zcela otevřeně deklaruje, že chce přetvořit republiku v regionální mocnost, která rozhodně nechce být součástí nějakého západního evropského společenství, ale chce být svébytným státem, který se nechce hlásit k liberální demokracii,“ tvrdí expert.

Podle něj chce Turecko hrát roli, kterou by přirovnal k Osmanské říši. „Zástupci vlády se explicitně ve svých vyjádřeních odkazují na historii Turecka jako velké mocnosti blízkovýchodní, a nikoli evropské.“

Politolog souhlasí, že v Turecku jsou skupiny obyvatel, které jsou liberálně-demokraticky naladěné a které by se chtěly přesunout do evropského kulturního a civilizačního okruhu.

„Nabízí se využít plánované projednávání otázky modernizace celní unie k tomu, abychom se s Turky dohodli na tom, že bude náš vzájemný vztah založen na jiné bázi než na perspektivě členství… Jako Západ a Evropa potřebujeme mít konstruktivní vztahy s Tureckem, ale musíme si říct, že ne za každou cenu,“ shrnul Radko Hokovský.

autoři: pdu , oci
Spustit audio