Visegrád je důležitý pro obranu, nemůžeme spoléhat jen na Německo, soudí šéf think-tanku

Podle Hokovského by bylo nešťastné, kdybychom na spolupráci v rámci střední Evropy zanevřeli. „Zejména pro Českou republiku je z geopolitických důvodů nutné udržovat těsné spojenectví s Polskem a dalšími zeměmi na východ od nás, navzdory jejich momentální vnitropolitické situaci.“

Nemůžeme spoléhat na to, že se přilepíme k Německu, a na východ od nás bude divoká periferie. Česká snaha mít kolem sebe skupinu států, se kterými udržuje úzké vztahy, je zásadní. Můžeme tlačit na to, aby se spolupráce rozšířila o další státy. Přizvání Rakouska, Slovinska a Chorvatska dává smysl. Radko Hokovský

„Nejzásadnější moment je, že našim primárním zájmem by měly být dobré vztahy se sousedy. Je důležité budovat co nejpevnější spojení s Německem na jedné straně, ale zároveň nemůžeme rezignovat na co nejlepší vztahy s Polskem, zejména z důvodů obrany.“

Obavy, že přimknutí se k Visegrádu oslabí naši pozici v rámci Evropské unie, ředitel nesdílí. „Nevidím to jako buď a nebo, že se Česká republika bude snažit být v tvrdém integračním jádru s Německem a Francii, nebo bude na okraji.“

„Vnitropolitická a společenská realita u nás ukazuje, že tady není vůle, abychom byli v nejužším jádru evropské integrace. V tom je jenom na nás, kde si vybereme pozici,“ soudí Hokovský.

Politolog Jiří Pehe z New York University Prague zhodnotil, že visegrádská spolupráce měla dobrou minulost do okamžiku, než země vstoupily do Evropské unie a NATO. „Poté se spolupráce zastavila nebo se stala až kontraproduktivní.“

„Dvě z těchto zemí jsou navíc na evropské pranýři a táhnou sebou dvě následnické země Československa.“

Je zcela jasné, že Slovensko, které má euro, chce směřovat k tvrdému jádru Unie. Sám premiér Fico řekl, že pokud se bude muset rozhodovat mezi Visegrádem a úzkou spoluprací s Německem a Francií, tak bude preferovat to druhé. Jiří Pehe

Politolog připomněl, že scénář vytvoření dvourychlostní Evropy se už rýsuje. „A s Polskem a Maďarskem se momentálně nepočítá do tvrdého jádra EU, které se má formovat kolem eurozóny. Ne jen proto, že nejsou jako Česko v eurozóně, ale protože porušují principy právního státu.“

I když se Slovensko v uprchlické politice nechová o moc jinak než ostatní státy Visegrádu, tak Evropská komise s ním nezahájila řízení o porušování evropské legislativy o kvótách. „Slovensko už teď, protože je v eurozóně, má lepší pozici.“

„Pokud bude Česká republika pokračovat ve své současné politice, tak spadne do jednoho pytle s Maďarskem a Polskem, a bude zemí druhé kategorie, se kterou se do evropského tvrdého integračního jádra nepočítá,“ předpověděl Jiří Pehe.