Pokrok se nezastaví ani v kostele. Věžní hodiny v Černošíně přechází na automatiku

Kostele sv. Jiří v Černošíně|foto:Martina Sihelská, Český rozhlas

Janu Filipčíkovi se prý stýskat nebude. Údajně kdysi běhal schody i žebřík nahoru a nepotřeboval ani zábradlí. Poslední rok už musel po žebříku opatrně a po čtyřech. Přesto si aspoň ponechal na starosti údržbu kostela, který připravuje na mše.

Jak se dostal v roce 1971 k natahování hodin, to si už nevzpomíná. Ale pravděpodobně to prý bylo přes otce. Tehdy v roce 1971 se ještě běhalo po žebříku mnohem výše, protože strojek se nacházel až pod ciferníkem. Kvůli krátkým lanům se tedy musely hodiny natahovat každý den. Časem se strojek přemístil níže, tím se prodloužila lana a došlo k tomu, že stačilo natahování ob den.

Mladým se nahoru chodit nechce

Starosta města Miroslav Plincelner si dlouhodobé práce pana Filipčíka považuje. Však to je záslužná práce. A náhrada? "Kdepak, nikdo to dělat nechce, je to zavazující, opravdu se to nedá vynechat, hodiny musí chodit a zvonit každý den. I kdyby se náhodou někdo našel, stejně by se asi automatizace městu nevyhnula, protože postupně k ní tak přecházejí i další místa, je to prostě pokrok," říká starosta.

Změnu ve věži kostela provedl Miroslav Janků, který se s úsměvem všem představuje jako Časomíra. Dělá to často, obce a města to vyžadují, takže má hodně práce. Ale má jednu zásadu, staré stroje nedemontuje, jen je zastaví a doporučí zakonzervování. Nikdy nikdo prý neví, zda třeba v budoucnosti nebude někdo ze sentimentality chtít stroj obnovit. A pokud ne, tak by se tato krásná ruční práce měla stejně dochovat a ukazovat budoucím generacím.