Pomoc pro lidi propuštěné z vězení

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02681252.jpeg

Doba strávená za mřížemi člověku často zpřetrhá i ty poslední dobré sociální vazby, které měl. Co pak, když přijde okamžik propuštění na svobodu? Kam jít? A jak se nestát recidivistou? Pomoci mohou neziskové organizace i církve. Obojí spojuje Mezinárodní vězeňské společenství.

Mezinárodní vězeňské společenství se u nás zaměřilo na pomoc v ženské věznici ve Světlé nad Sázavou. Tam už dva roky funguje program přípravy na propuštění, vysvětluje ředitelka tohoto občanského sdružení Gabriela Kabátová:

„Aby ženy uměly přijmout tu novou situaci, která je čeká, aby to pro ně nebylo dalším trestem. Připravit je na to, aby nevycházely jen s euforií, ale aby věděly, co všechno jsou jejich právní povinnosti. Co jsou další kroky, které mají uskutečnit.“

Snažíme se ale také, aby našly vnitřní důvod se po propuštění změnit, vysvětluje Gabriela Kabátová.

„Po tom propuštění je čekáme před branou věznice. První týdny jsou naprosto zásadní proto, jakým směrem se propuštěný člověk vydá. Máme v péči ty sociálně slabší ženy, které nemají kam jít. Dejme tomu půjde do městečka, kde my obvoláme farnost, sbor, a zeptáme se, kdo z věřících se takovouhle pomocí už zabývá a po celkem jednoduchém proškolení můžeme z toho člověka udělat takzvaného mentora, kteří potom dojdou za sociálním kurátorem a pomůžou s bydlením. Čili na tu ženu už někdo čeká. Má tam zázemí, není na to sama.“

Mentoři propuštěných vězňů fungují také jako pomoc na telefonu. Pokud se propuštěný dostane do nějaké kritické situace, kdy něco nefunguje.

„Místo toho, aby to řešil zkratkovitě a bez pomoci, tak má možnost vytočit číslo svého mentora a ten ho nějak nasměruje nebo pomůže.“

Jak je vidět, služba dobrovolníků je pro projekty Mezinárodního vězeňského společenství podstatná. Dobrovolníci si můžou s vězni dopisovat, anebo je i ve vězení navštěvovat.

„V Praze máme klub pro puštěné a vítáme pomoc kohokoliv, kdo by se v tom klubu přátelil s těmi lidmi.“

Podle Gabriely Kabátové by právě pomoc propuštěným vězňům do budoucnosti měla být pro církve důležité téma.

„Když se ohlédneme do minulosti, každý křesťan vězně navštěvoval. Byla to běžná součást křesťanských povinností. Tak jako se navštěvují nemocní, navštěvují se vězňové. Dnes už to samozřejmě nejde z řady důvodů, hlavně těch bezpečnostních."

Mezinárodní vězeňské společenství u nás funguje už dva roky a je součástí největšího světového křesťanského sdružení v oblasti vězeňství Prison Fellowship International. To funguje od roku 1976 ve více než 120 zemích.

Pokud se s dobrovolnictvím v oblasti péče o odsouzené, propuštěné a oběti trestných činů chcete seznámit víc, můžete. A to zítra, 7. dubna, od 15.00 v Kavárně Církve bratrské v Praze v Evropské ulici 88.