Popelec umělců – tradiční dialog mezi světem víry a umění

8. březen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03077263.jpeg

Popeleční středou začala postní doba – čtyřicetidenní příprava na Velikonoce. V pražské akademické farnosti u Nejsvětějšího Salvátora se konal už tradiční Popelec umělců.

Meditativní setkání umělců různých oborů a generací začalo hlasově instrumentální improvizací zpěvačky Ridiny Ahmedové a kontrabasisty Petra Tichého. Součástí byla i improvizace na dva biblické texty z knihy Kazatel, které odpovídají celkové náladě postní doby.

Martin Staněk: „Postní doba je dobou přípravy na Velikonoce, je to doba pokání, očišťování, těch 40 dní chceme dělat věci pořádněji, víc se modlit, soustředit se, meditovat a připravit se na ty velké události Velikonoc.“

Jaromír Novotný: Introdukce. Procesní prapory v Akademickém kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze

Říká pastorační asistent Martin Staněk. Po hudební části následovala mše svatá s udílením Popelce.

Martin Staněk: „Popelec je znamením popelem na čele. Toto znamení si necháváme vtisknout od kněze, abychom nezapomněli, že jsme prach a v prach se obrátíme, abychom si uvědomili svoji konečnost – nejenom v tento den ,ale celou postní dobu a celý život samozřejmě.“

Udílení popelce

Salvátorské popelce pravidelně doprovází intervence moderního umění do prostoru zdejšího barokního kostela. Před dvěma lety tady na rozhraní presbytáře a hlavní lodi kostela viselo obrovské bílé plátno. Před rokem abstraktní obrazy Patrika Hábla dočasně nahradily všechna barokní oltářní plátna. Letos návštěvníka kostela překvapí netradiční procesní prapory Jaromíra Novotného uprostřed hlavní lodi kostela. Poprvé umělec nepracuje s architekturou prostoru, ale s člověkem, který sem přichází.

Jaromír Novotný: „Vypůjčil jsem si formu procesního praporce, která je tradičně používána tak, že je umístěna přímo v lavicích, takže se mi dobře skloubily dvě věci – mít logickou vazbu na to prostředí vycházející z tradice toho místa a zároveň tam vložit obrazy, které vznikají v mém ateliéru delší dobu…“

Jaromír Novotný: Introdukce. Procesní prapory v Akademickém kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze

Jaromír Novotný vnáší do prostoru kostela jednoduchou formu, barevnost obrazů je redukována na valéry černé a šedé, které evokují každodenní všednost lidského života.

Norbert Schmidt: „Myslím, že pro každého bude velice silná ta řada těch praporů, ta cesta, ten směr, který vede zvenku dovnitř do chrámu. Jsou tam tři obrazy, jsou na nich takové černé, šedé a bílé pruhy a od obrazu k obrazu se mění ta jejich poloha. Jakoby hledají, jakoby někam jdou, jakoby se probojovávají někam dopředu a zarazí se před hlavním oltářem.“

Postní instalace Jaromíra Novotného bude u Nejsvětějšího Salvátora k vidění až do Velikonoc.

Spustit audio