Poselství největších křesťanských svátků roku – Velikonoc

19. březen 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 00895448.jpeg

Už zítra je Květná neděle, kterou se otevírá Svatý týden. V něm si křesťané celého světa připomínají události spojené se smrtí a zmrtvýchvstáním Ježíše Krista.

Květná neděle je připomínkou slavného vjezdu Ježíše z Nazaretu do Jeruzaléma, kde se jen o pár dní později situace výrazně zdramatizuje. Poté, co Ježíš na Zelený čtvrtek povečeří se svými apoštoly, odebere se do Getsemanské zahrady, kde si pro něj přijdou vojáci. Ježíš byl udán jedním z apoštolů –Jidášem.

„Ježíš, před tím, než byl zatčen, tak se svými učedníky slavil rituální židovskou večeři, při níž vzal chléb a řekl: Tohle je mé tělo, vzal kalich s vínem a řekl: Tohle je má krev. Při té večeři udělal ještě jedno gesto, totiž že on, který byl Mistr a Pán, sundal svrchní šat, oblékl si oblečení sluhy a umyl svým učedníkům nohy. Což na nás působí divně, ale v Izraeli v tehdejší době to byla běžná záležitost, kterou konali sluhové.“

Vysvětluje Radek Tichý, liturg z Katolické teologické fakulty v Praze.

Specifickým dnem je pak Velký pátek, který připomíná den Ježíšova ukřižování. Katoličtí křesťané ten den prožívají v přísném postu. Neslaví se běžná liturgie, v kostelích chybí květinová výzdoba, nehrají varhany. Čtou se texty z písma, uctívá se svatý kříž. Připomínkou Kristova odpočinku v hrobě je Bílá sobota, která je jakýmsi tichým dnem, bez bohoslužeb. V noci pak Velikonoce vrcholí oslavou zmrtvýchvstání Ježíše, takzvanou Vigílií.

Boží hrob z Nového Hrozenkova

„Křesťané navazují v tomto na židovský zvyk, kdy den začíná před večerem. A tato bohoslužba vlastně připomíná tu skutečnost, že Ježíš vstal z mrtvých třetího dne, tedy v noci ze soboty na neděli.“

Doplňuje Radek Tichý. Celé Velikonoce jsou prodchnuty symboly, které k nám v mnoha případech přicházejí z minulých staletí. Můžeme jim vlastně ještě v dnešní době rozumět?

„Věřím, že tohle je celoživotní záležitost, že liturgie je tak hluboká a bohatá, že člověk, který se s ní seznamuje, bude mít po celý život co objevovat.“

Velikonoce jsou připomínkou života a smrti. Světla a tmy. Vítězství dobra nad zlem.

„V řadě náboženských tradic najdeme těžiště náboženských svátků právě v tajemné otázce, která fascinovala lidi, co svět světem stojí. A sice mysterium života a smrti. Příroda v tomto našim předkům nabízela velmi názorné přírodní děje, které jakoby dokonale symbolizovaly to, co lidi sami spojovali s tajemstvím života a smrti. Je to právě střídání ročních období – proto vítání jara, jako konec vlády smrti, chladu a tmy. To je v podstatě mystérium přírodních náboženských tradic, které najdeme po celé zeměkouli v době staletí předcházejících vzniku tzv. moderních náboženských tradic.“

Vysvětluje religionista Pavel Hošek z ETF UK.

„Zdá se, že to tajemství Velikonoc, které má v křesťanství tu zvláštní podobu a je bytostně spojeno s životem Ježíšem z Nazaretu, je jakoby alespoň symbolicky přítomno takřka ve všech náboženských tradicích v té či oné podobě.“

Nicméně naši předkové zůstávali často u zbožného klanění se fascinujícím se přírodním dějům. Nejen příchod jara, ale i fáze měsíce, střídání dne a noci, vysvětluje Pavel Hošek.

„Tohle se zdálo jako kdyby odráželo posvátné rytmy, kterými se řídí celý vesmír, který je takto vnímán jako veliká svatyně, jako veliké divadlo svatých dějů, kde stále znovu to mystérium smrti a života, přechodu ze smrti do života, ze života do smrti, připomínalo tedy našim předkům, ať už žili kdekoliv, že život je víc, než jen zaopatřování pudových potřeb.“

Témata viny, zrady, života a smrti, odvahy a odpuštění jsou nadčasová. Mohou tak být znovu aktuální i během Velikonoc 2016, ať už dolehnou k uším člověka jakéhokoliv vyznání.

autor: Adam Šindelář
Spustit audio