Požehnaný věk

29. listopad 2017

Daniela Fischerová

Vítězství, nebo prohra?

Dítě (hlas velmi starého muže. Heká): Právě se tlačím porodním kanálem. Fofrem, fakt fofrem!! potřebuju vědět, co mě venku čeká. Do žádnýho srabu nevlezu! Jestli je to blbej osud, tak to balím. Ještě mám čas oběsit se na pupeční šňůře. Kde jste?!!

Sudička (civilně a lehce otráveně): No jo, už letím. Vydrž, jo?

Sudička: Milé dítě! Jsem tvá sudička. Takto praví věštba. Dožiješ se požehnaného věku. Přežiješ všechny své nepřátele, rivaly i soky. Přežiješ nemoci i války, přežiješ i katastrofy svého století.

Dítě: Teda… Super! To se mi ulevilo. Dík, sudičko! Jupííí! Tak tohle beru! Rodím se!

Sudička (civilně): Moment, to není všecko. (Opět pateticky): Zemřou ti všichni, koho kdy budeš mít rád, opláčeš své přátele i lásky, pohlédneš do hrobu své generace. Přestaneš rozumět světu a svět tobě. Zůstaneš sám, všem lhostejný a všemi zapomenutý.

Dítě (zcela zděšeně): Cože? … Přece… Proč jsi to neřekla? Proč jsi to neřekla rovnou?

Sudička (civilně): Ale řekla. To je přece to samý, ne?

Ozve se novorozenecký křik.


Osoby a obsazení:
Sudička: Růžena Merunková
Dítě: Josef Somr

Autorka: Daniela Fischerová
Režie: Aleš Vrzák
Dramaturgie: Martin Velíšek
Zvukový mistr: Dominik Budil
Hudební spolupráce: Filip Veret
Zvukové efekty: Filip Veret
Produkce: Jaroslava Červená


>> Zpět na hlasování

autor: Daniela Fischerová
Spustit audio