Dopisy z fronty: „Hleď, aby ses nedostal někam, kam bys nerad“
K čemu všemu může sloužit kufr? A co se najde v „paskutém hnízdě“? Josef Kožíšek, stále ještě voják rakouskouherské armády, se přesouvá z Jaroslavi do městečka Lubaczow. A tam ho zastihuje smutná zpráva...
29. března 1916, dopis od kolegy
Milý příteli! Děkuji za lístek. Jak se ti vede v té Haliči, lépe než v Hradci? Copak jsi tam opravdu sám, žádného známého tam nemáš? Hleď, aby ses nedostal někam, kam bys nerad. Srdečně tě zdraví Novotný
2. dubna 1916, Lubaczow
Do kasáren jsem se dostal tak o 5. hodině. Vyspal jsem se na kufru, slamníky ještě nemáme, budeme si je sami muset nacpat slámou. Město Lubaczow jest úplně zničené, jen o periferii byly některé části ušetřeny... Odpoledne jsem chodil po městě, paskuté hnízdo, nebude tu vůbec nic.
26. dubna 1916, Hradec Králové
Tak už máme zase po svátcích, ale užili jsme si je krásně. Jak vy jste se měl a co jste dostal pomlázky? Já mám na ní pěknou památku. Na ulici se na mě sesypal houf kluků a teď mám celou pomlázku vymalovanou na krku. Srdečně zdraví (piště přeci víc) Manka Dolanská
18. května 1916
Drazí rodiče, dnes jsem se zase odhodlal napsat pár řádků. Proč byla tak poměrně dlouhá pauza, sdělím možná později. Máme ukrutně mnoho práce. Dnes malovali jsme skyzzy, ovšem že jsem vše jako výborný malíř zrovna vykouzlil. Mimo to dostáváme úkoli z taktiky atd.
21. května 1916, dopis od kamaráda, Rzeszów
Tak nemám právě co dělat - je před vizitou, do města ještě nemohu, tak ti píši lístek. Ale jestli neodepíšeš, to ti povídám napřed, bude zle - Pepka Benešova je škoda - nemáš snad nějaké informace o ostatních našich válečnících? Zdejší dva mohykáni Zámostný a Plašil ještě jsou naživu - no a já taky ještě neumřel ...
16. června 1916, Lubaczów
...Dnes obdrželi jsme zprávu, že ti hoši, od našeho regimentu, že jsou již úplně obklíčeni a že jdou asi dva dny s marškou. My v neděli máme zatloukání hřebíků do orla, tak tu ještě budem...
5. srpna 1916
Drazí! Tak už zase píši z té Salície. Nejprve se dám do cesty. V Chlumci jsem nějakou chvíli čekal. Vlakem ujížděl jsem pak k Hradečku... Ve vlaku jsem se dozvěděl, že ten vlak, kterým jedu, nemá dobré spojení do Haliče. Tak jsem v Hradci vystoupil a šel do města. Tam jsem koupil buzolu, notes, mýdlo a čokoládu... Skoro v 9 hodin jsem vyjel z Hradce, vlak byl přeplněný... Foukal silně vítr, slunce zapadalo, nebylo mě zrovna nejlépe. V Pardubicích jsem přenesl bedničku z jednoho peronu na druhý a asi za 1/4 hodiny jsem se dral do vlaku, který nás měl zavésti do Přerova... V Přerově by bezmále celý vagon zaspal, jen jsem vylezl z vlaku, sedl jsem do druhého a už jsme to nálahovali ke Krakovu. Tam cesta trvá ovšem dosti dlouho, tak jsem trochu ještě chrápal... Ve čtyři hodiny jsem byl v Jaroslavi... Vyjdu z nádraží a koho nevidím - kolegu Fruda, také obšťastěného pakunkama. Alespoň tu nebudu tak sám.
28. srpna 1916
...Do našeho 4. zugu dali všechny největší ofermy z celé compagnie, to s tím bude radost. Jistě jste zvědavi, jestli už jsem tu někde nachytal ty blondýnky s černými prdelkami, musím na to uspokojivě odpovědět, že ne.
Za poskytnuté archivní materiály děkujeme Vendule Prokůpkové.