Příběhy12. dubna  2016 v 09:00  

Husarský kousek českého leteckého esa

Rakousko-uherské vojenské letectvo - Foto:  Imperial War Museum

Rakousko-uherské vojenské letectvoFoto:  Imperial War Museum

Rakousko-uherské vojenské letectvo za první světové války nepatřilo k největším. Nedisponovalo také nijak moderními stroji a na začátku války nemělo ani nijak zkušené piloty. Přes to se mezi nimi objevovaly zajímavé osobnosti, které dosáhly pozoruhodných bojových výsledků.

Zejména v roce 1916 se pilotům monarchie dařilo. V únoru provedli první nálet na město, konkrétně italský Milán, a třeba v září byli první, kdo kdy v dějinách potopil nepřátelskou ponorku. K úspěšným osobnostem rakouského letectva se řadili i Češi. Snad nejvíce mezi nimi vynikal hejtman Otto Jindra, který jednoho dubnového dne roku 1916 vyvedl nepříjemnost i samotnému ruskému carovi Mikuláši II. 

Otto Jindra - Foto:  Imperial War Museum

Otto JindraFoto:  Imperial War Museum

Otto Jindra pocházel z jihočeského Chlumu u Třeboně. Po absolvování gymnázia se rozhodl pro vojenskou kariéru a nechal se zapsat na kadetní školu pro dělostřelectvo ve Vídni. V rámci 14. pluku horského dělostřelectva v Haliči pak zasáhl do světové války a dokonce po dvou bitvách u Lvova obdržel Vojenskou záslužnou medaili známou jako Signum laudis. Už v září roku 1914 byl ale přeložen k pozorovacímu letectvu, kde se z něj později stal nejúspěšnější pilot české národnosti v c. a k. letectvu. Nutno ovšem dodat, že byl také sám třikrát sestřelen a že už jen to, že si opakovaně sedal do kokpitu ještě velmi křehkých strojů vyrobených ze dřeva, plátna a drátů, vyžadovalo velkou míru odvahy. 

Do letadla s puškou a pistolí 

Budoucí špičkový letec začínal na dvoumístných dvouplošnících Albatros B.I. a Hansa Brandenburg B.I. C.I. Létal zatím jako pozorovatel a nebýval ozbrojen, a tak se stalo, že byl na jednom ze svých prvních pozorovacích letů v listopadu 1914 spolu se svým pilotem sestřelen nad ruským územím. Zpět ke své jednotce se oba muži dostali až po několika dnech. Vojenské letectvo bylo tehdy ještě v úplných počátcích a například nebylo zvykem letouny vyzbrojovat. První letecké souboje se tak odehrávaly za použití osobních zbraní, jako byly pistole a pušky. I Otto Jindra dosáhl svých prvních vítězství v červnu roku 1915 za použití těchto zbraní. Spolu s pilotem Maxem Libanem tehdy sestřelili dva ruské jednoplošníky francouzské výroby Morane Saulnier Parasol. 

Jednoplošník Morane Saulnier - Foto:  San Diego Air & Space Museum

Jednoplošník Morane SaulnierFoto:  San Diego Air & Space Museum

Velitelem bez pilotních zkoušek 

V té době už byl Jindra velitelem své letecké jednotky Flik 1, což vypadá velice překvapivě, protože ještě neměl pilotní zkoušky. Dosavadní velitel Fliku Josef Smetana byl 21. ledna 1915 sestřelen u obležené pevnosti Přemyšl a Jindra se asi zdál jako schopný voják vhodnou náhradou. A své schopnosti prokazoval i nadále. V srpnu, stále ještě jako pozorovatel, sestřelil se svým pilotem Johannem Mattlem další dva ruské letouny, za což byl Jindra nejprve dvakrát vyznamenán a pak i povýšen do hodnosti hejtmana. Během podzimu 1915 konečně absolvoval pilotní výcvik a koncem roku byl jmenován polním pilotem. 

Rodí se eso 

Začátkem ledna roku 1916 si však Otto Jindra vybral svou nováčkovskou daň. Ve vzdušném souboji byl lehce raněn a jeho letoun dostal zásah do palivové nádrže. Jindra byl podruhé v kariéře sestřelen, ale podařilo se mu alespoň nouzově přistát. Přes tento neúspěch se ale v průběhu roku 1916 jeho Flik stal nejproslulejší rakouskou leteckou jednotkou na východní frontě. Přispěly k tomu i další Jindrovy sestřely. Během jara totiž Jindra zaznamenal svůj čtvrtý a pak i pátý sestřel a podle tehdejších pravidel se stal leteckým esem. Stalo se to 9. dubna, Jindrův nejslavnější čin však přišel o tři dny později. 

Bomby pro cara 

Car Mikuláš II. a generál Alexej Alexejevič Brusilov (1916) - Foto:  Archive.org, London Illustrated London News and Sketch, Public domain

Car Mikuláš II. a generál Alexej Alexejevič Brusilov (1916)Foto:  Archive.org, London Illustrated London News and Sketch, Public domain

Dne 12. dubna 1916 se ruský car Mikuláš II. rozhodl vykonat slavnostní přehlídku v ukrajinském městě Chotyn ležícím na řece Dněstr nedaleko hranic s Rumunskem. Jindra dostal informaci o přehlídce od zpravodajské služby a ihned se rozhodl jednat. Do kokpitu v roli pozorovatele s ním tehdy usedl mladý důstojník jménem Godwin Brumowski. Tento rodák z polských Wadowic s německo-českým původem se později stal vůbec nejúspěšnějším rakousko-uherským pilotem a jistě k tomu přispělo i období strávené v Jindrově blízkosti. Český hejtman navedl svůj stroj nad přehlídku v nejvhodnější okamžik. Spolu s Brumowským tehdy naházeli na ruské vojáky sedm malých bomb a přehlídku doslova rozmetali. Jejich dvouplošník se stal ihned cílem pro čtyři ruské Parasoly, ale i s těmi si slavná dvojice poradila. Dva ruské letouny sestřelila a zbylým unikla. 

Uznalý Brusilov a nejlepší pilot 

Vedle rozzuřeného cara Mikuláše tehdy útok rakouského letadla sledoval i nejlepší ruský generál Alexej Alexejevič Brusilov, který prý odvážný počin ocenil. Otto Jindra v následujících měsících zaznamenal ještě dva další sestřely a s celkem devíti úspěchy se stal nejlepším rakousko-uherským pilotem vůbec. Obdržel několik dalších vyznamenání, ale počet sestřelů už nerozšířil také proto, že hlavním bojištěm se pro c. a k. letectvo stala italská fronta a letů nad východním bojištěm ubývalo. V průběhu roku 1918 byl Jindra převelen na italskou frontu. Stal se velitelem bombardovací skupiny, ale po těžké havárii během nočního bojového letu už pro zranění do bojů nezasáhl. I když byl Jindra nakonec v počtu sestřelů předstižen, místo mezi největšími rakouskými esy mu už zůstalo a jeho schopností později využila i mladá československá republika. 

Autor:  Václav Nájemník

Nové články v rubrice

1. světová válka den po dni

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas