Příběhy29. ledna  2016 v 10:11  

Smrtící obří doutníky nad městem světel

Zeppelin L20 u norského pobřeží v roce 1916 - Foto: Jean-Pierre Lauwers, Wikimedia, licence Public domain

Zeppelin L20 u norského pobřeží v roce 1916Foto: Jean-Pierre Lauwers, Wikimedia, licence Public domain

„Létající klobásy“ nebo „obří doutníky“, i tak se říkalo mohutným vzducholodím. Smrtící účinek bomb z německých zepelínů pocítilo mnoho významných měst států Dohody a v posledních lednových dnech roku 1916 je poznali i obyvatelé Paříže.

Jednou z věcí, která účastníky první světové války zaskočila, byla vyspělost techniky, jejíž rozvoj předběhl strategické uvažování velitelů. Důsledkem byly zdánlivě rozporné jevy. Na jedné straně dosud nevídaný počet obětí a na druhé skutečnost, že mnozí generálové ještě nedokázali potenciál zbraňových novinek náležitě využít. Vedle bojových plynů a tanků bylo zcela nové i využití vzducholodí jako bombardérů. 

Mohutné vzdušné koráby ovšem generálové zejména v prvních letech války využívali dostatečně, a to na všech frontách. A dokonce i proti civilnímu obyvatelstvu v rámci prvních strategických bombardování. 

Kráter od bomby Zeppelinu v Paříži (ilustrační foto) - Foto: Willy John Abbot, Wikimedia, public domain

Kráter od bomby Zeppelinu v Paříži (ilustrační foto)Foto: Willy John Abbot, Wikimedia, public domain

Ve výrobě „létajících klobás“ či „obřích doutníků“, jak se mohutným strojům říkalo, nejvíce postoupili Němci. Smrtící účinek bomb z německých zepelínů pocítilo mnoho významných měst států Dohody a v posledních lednových dnech roku 1916 je poznali i obyvatelé Paříže. Měli už s bombardováním ze vzducholodí jednu zkušenost z minulého roku, ale tehdy si velký nálet nevyžádal žádné oběti na životech a 17 lidí vyvázlo „jen“ se zraněním. Paříž tehdy nebyla zatemněná, ale její protivzdušná obrana zafungovala na jedničku. Štěstí však metropoli nad Seinou nevydrželo ani rok… 

Hrabě Zeppelin a ti druzí 

Ferdinand Graf Zeppelin u psacího stolu - Foto: Bundesarchiv Bild 146-1972-099-15

Ferdinand Graf Zeppelin u psacího stoluFoto: Bundesarchiv Bild 146-1972-099-15

Vzducholodě neboli řiditelné balóny spatřily světlo světa ve druhé polovině 19. století. S jejich konstrukcí je spojen zejména württemberský hrabě Ferdinand von Zeppelin. Poprvé se vznesl v koši balonu už v roce 1863 u americké řeky Potomac, kde působil jako pozorovatel u jednotek Unie během americké občanské války. Svůj první let však po sérii pokusů a spoustě námahy uskutečnil až v roce 1900 nad Bodamským jezerem. Vývoj vzduchoplavby šel tehdy překotně dopředu a vzdušné koráby nevyráběl pouze Zeppelin. I v samotném Německu měl zdatné konkurenty jako třeba bavorského konstruktéra Augusta von Parsevala nebo stavitele lodí Johanna Schütteho. Na své průkopnictví v oblasti vzduchoplavby ovšem navazovali i Francouzi a před první světovou válkou je ve výzbroji svých armád měly všechny hlavní bojující státy. 

Vzducholodě postrachem měst 

Na začátku války však disponovalo největší flotilou vzducholodí Německo. Kromě oceňovaných pozorovatelských úkolů byly vzducholodě určeny i k jiným cílům, hlavně k bombardování. Prvním bombardovaným městem vzducholoděmi se stal již v srpnu 1914 belgický Lutych. Brzo jej následovaly Antverpy a Ostende, a také francouzská města Boulogne, Calais nebo Nancy. Se začátkem roku 1915 se cílem stala i Velká Británie a německé vzdušné koráby pustoší města při východním pobřeží severní Anglie. V únoru dal německý císař Vilém svolení i k bombardování Londýna, čemuž se dříve vyhýbal kvůli ohledům na anglickou královskou rodinu, s níž byl příbuzensky spjat. V březnu 1915 se pak uskutečnil i zmíněný první nálet zepelínů na Paříž, který ale francouzská metropole tolik nepocítila. 

Obranou je oheň 

To britská města Londýn, Ipswich, Dover nebo Ramsgate prožily v roce 1915 těžké chvilky. Situaci dohodové obrany dlouho komplikoval fakt, že neměly proti vzducholodím účinnou protizbraň. Letadla byla ještě velmi nedokonalá stejně jako jejich výzbroj. I když byla vzducholoď zasažena střelami z pušek či kulometu, vzniklé díry v plášti Němci mohli dobře zalepit. Vodík, jímž byly zepelíny plněné, je sice vysoce hořlavý, ale nevybuchuje, takže náboje na ně zatím neplatily. To se mělo změnit až v průběhu roku 1916, kdy začalo být používáno zápalné fosforové střelivo, které už přivodilo škody podstatně větší. V době náletu na Paříž v lednu 1916 se teprve zavádělo do výzbroje a mělo například podobu zvláštních a ještě nedokonalých raket. Jedna z útočících vzducholodí se jim tehdy vyhnula jen o vlásek. 

Zepelíny sypou smrt 

Dne 29. ledna 1916 se k Paříži vydaly dvě obrovité vzducholodě LZ 79 velitele Ericha Linnarze a LZ 77 Alfreda Horna. Měly za úkol provést nálet na město, který se nakonec stal velkým úspěchem německé armády, byť vykoupeným těžkými ztrátami. Vážným nepřítelem bylo tehdy i počasí, které přinutilo k návratu na základnu stroj LZ 77. Druhý zepelín ale v noci stanul nad nic netušícím městem a vykonal své zkázonosné dílo. Na francouzské hlavní město spadlo 2,5 tun bomb, které usmrtily 23 lidí a dalších 31 zranily. Druhý den pak obě vzducholodě ještě nálet zopakovaly. Při dramatickém návratu se navíc L 79 povedlo sestřelit jedno francouzské letadlo. Zepelín byl ale nakonec tak poškozen, že už znovu nevzlétl. LZ 77 byla piloty dohodových mocností zničena o necelý měsíc později. 

Zeppelin L127 - Foto: Alexander Cohrs,  CC BY-SA 3.0

Zeppelin L127Foto: Alexander Cohrs, CC BY-SA 3.0

Labutí píseň nebeských obrů 

Rok 1916 představoval pro vzducholodě vrchol jejich slávy. Díky lepšímu zbraňovému vybavení i častým nehodám však tento věhlas postupně dohasínal. Během války pocítila bombardování vzducholoděmi i města na východní frontě, jako třeba Minsk, a na Balkáně, kde byla bombardována Soluň nebo Bukurešť. Po válce ve třicátých letech pak zažijí nebývalý rozvoj vzducholodě dopravní, které budou překonávat v luxusních dálkových letech i oceány. Ale nebezpečný vodík, jímž budou konstrukce plněny, nakonec učiní přítrž i jim.  

Autor:  Václav Nájemník

Nové články v rubrice

1. světová válka den po dni

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas