Marthe Richard: Skřivánek na misi
Byla jednou z prvních francouzských pilotek. Prostitutkou bojující za zákaz veřejných domů. A velice úspěšnou špiónkou během obou světových válek.
Marthe Richard se narodila v Lotrinsku. Chudou rodinu brzy opustila a živila se jako služka i prostitutka. Pohybovala se nejenom na hraně zákona, ale často i za ní. A snila o Paříži.
Pilotka pionýrka
Její sen se brzy stává realitou. V Paříži se setkává s bohatým továrníkem Henri Richerem. Skandálních několik let s ním žije na hromádce, než se v roce 1915 vezmou. Henri vzápětí odchází na frontu. Ještě předtím ale stihne Marthe koupit letadlo a ta se stává teprve šestou francouzskou pilotkou.
V únoru 1916 se roztočí Verdunský mlýnek na maso. Zastaví se až o deset měsíců později, těsně před Vánoci, 18. prosince. Jednou z jeho několika set tisícových obětí je i Henri. Marthe se upíná k jedinému cíli: sloužit v letecké armádě. Rozhodující autority ovšem ženy takovému nebezpečí odmítají vystavit. Marthe zakládá Patriotickou unii francouzských pilotek. Ani to ale nepřináší ovoce.
Skřivánek vypuštěn
Zato opětovné setkání s Martheiným přítelem a milencem z letecké školy ano. Jean Violan, řečený Zozo (vlastním jménem Jozeph Davrichewy), revolucionář, žoldák, dvojitý agent a s velkou pravděpodobností nevlastní bratr Stalina, ji představuje kapitánu Ladouxovi. Šéf francouzské špionáže vyjadřuje pochopení pro Martheinu bolestnou ztrátu. Co víc, může jí pomoci se pomstít. A ani ho to nebude moc stát: „Vstupte do služeb německé špionáže a nechte se zaplatit jimi. Vypleňte jejich válečnou pokladnici do poslední mince“. Marthe na nabídku přistoupí a je vypuštěna do světa pod špionážní přezdívkou Alouette – skřivánek.
Madrid nebo mříže
První úkol zní vyrazit přes Španělsko do Stockholmu a infiltrovat se do tamní důležité německé špionážní buňky. Mise se ale nezdaří a Marthe se vrací s prázdnou. Dostává šanci na reparát. Pokusit se o to samé v Madridu. Do města, kde velmi úspěšně operují mimo jiné i špionky ze stáje proslulé Fräulein Doktor, se má vydat zcela sama, bez krytí, vyzbrojena jen svým francouzským šarmem. Pokud úkol odmítne, půjde do vězení. Už toho ví příliš mnoho. Z šance se tedy stává spíš nůž na krku.
Za světla to nepůjde
Už cestou do Madridu poznává barona von Krohna. Oficiálně jde o námořního atašé, ve skutečnosti muže, který organizuje aktivity německé výzvědné námořní služby. „Distingovaný padesátník, s tvrdou tváří, kterou jakýkoliv úsměv zkřiví v grimasu… Prošedivělý na skráních. Arogantní a ambiciózní. Myslím, že jestli se mu někdy pro lásku k vlasti budu muset dát, za světla to nepůjde“, popisuje ho Marthe. On jí naopak stále více propadá. Takový zdroj si Marthe nemůže nechat uniknout a předstírá, že náklonost je oboustranná. A nejen to. Demonstruje svou naprostou loajálnost a připravenost pracovat pro Německo. Úspěšně. Už jako „S 32“ jí Krohn svěří speciální úkol.
Marthe píše Madeleine
Vydává se do Francie zjistit, jaká je morálka v zázemí. Jaké materiální škody tam zanechalo německé bombardování. Mapuje nově vybudované kryty i přesuny vojenských jednotek. Veškeré údaje pak zasílá do Madridu své „kamarádce“ Madeleine Stepino, alias Krohnovi. Ten je nadmíru spokojen. Netuší, že informace neodpovídají realitě a že je Marthe z Paříže nediktuje nikdo jiný, než kapitán Ladoux.
Sejdeme se v salonu krásy
Po návratu si za peníze svého amanta otevírá salon krásy, „Le Miroir aux alouettes“, „Zrcadlo U Skřivánků“. Marthe má nejen pevné nervy, ale i smysl pro humor. Podnik se záhy stává shromaždištěm německých špionů, kde mohou v odlehčené atmosféře prodiskutovávat své plány a projekty. Jako například ten, o chystané námořní strategii: „Právě vyrábíme přes 200 ponorek zbrusu nového typu. Povedeme nelítostnou válku proti civilním lodím a odstřihneme Spojence od veškerých zdrojů.“ „Skřivánek“ na velkou ofenzivu neprodleně upozorňuje Ladouxe. Ten ale nereaguje. V říjnu 1917 byl odvolán.
Nejen kvůli Ladouxovu „mlčení“, ale také díky specificky jižanské rychlosti španělské pošty, nemohla Marthe zabránit ani sabotáži v továrně na střelný prach v Baskitsku, která si vyžádala 90 mrtvých a řadu zraněných.
Bez sejfu neodejdu
Marthe je mlčením francouzské strany stále více znepokojena. Zvažuje návrat do Francie. Rozloučit se ale chce ve velkém stylu: zná prý kombinaci ke Krohnovu trezoru. Husarský kousek si ale žádá, aby jí někdo kryl záda. Ten někdo má být Zozo. Jako svého přítele ho plánuje ubytovat v baronově domě a barona samotného dokonce požádá, aby Zoza vyzvedl na nádraží. Když pak všichni tři míří v autě domů, Krohn chce předvést své šoférské dovednosti. Přecení se. Auto skončí v příkopě a jeho posádka následně v nemocnici. Na události si smlsnou novináři. Informace se rychle dostane přes hranice do Francie. Tam se jí chytne politický publicista Léon Daudet: „Špionka v automobilu“ zní titulek jednoho z jeho článků.
Nebohý baron
Strach Marthe se samozřejmě stupňuje, nicméně Daudetův článek, až těžko uvěřitelně, unikne německé pozornosti. Přesto chce Marthe z Madridu pryč. A i tentokráte má být její odchod speciální. Před odjezdem navštěvuje německého ambasadora, aby mu ukázala milostné dopisy a klíč i kombinaci k trezoru nebohého barona. Ten později, cestou do Berlína, kam je předvolán, spáchá sebevraždu.
Po návratu do Paříže je Marthe velmi překvapena, že se nesetkává s kapitánem Ladouxem, který byl (v souvislosti s případem Mata Hari) obviněn ze špionáže pro Německo, ale jeho nástupcem Goubetem. S díky za vykonané služby je navrácena do civilního života.
Superhrdinka Marthe alias anti-Mata Hari
Na začátku třicátých let vydává Marthe paměti. Jejím cílem je prezentovat se jako „anti-Mata Hari“. Daří se, a v roce 1933 získává Marthe Richard dokonce nejvyšší francouzské státní ocenění Légion d‘honneur.
Coby špionka se angažovala i během druhé světové války. Po jejím skončení zaměřila úsilí a pozornost, vzhledem ke své minulosti paradoxně, k uzavření veřejných domů. Dílo se zdařilo i tentokrát a francouzský zákon o zákazu veřejných domů z roku 1946 nese její jméno. Zemřela v roce 1982 v požehnaném věku 93 let.