Zázemí7. listopadu  2017  

„Třídní boj se blíží k hodině rozhodnutí.“ O čem psaly české a rakouské noviny 7. listopadu 1917

Bolševického převratu si v zahraničí, a tedy ani u nás, nepovšimli všichni. Na titulních stránkách novin zprávy z Ruska nenajdeme. Přesto se nedá říct, že by experti v redakcích netušili, že se na Východě děje něco významného.

V odpoledním vydání Národní politiky se mohl čtenář začíst do statě zpravující, že ruská vláda vydala zatykač na Lenina a že v Petrohradu pokračuje rozprava prozatímního parlamentu o otázkách války a míru: 

„Vůdce strany lidových socialistů Prochonov prohlásil, že by bylo účelno vyzvati spojence, aby zevrubně vyznačili svoje skutečné válečné cíle a řekli světu, že vedou jen obrannou válku. Jestliže nepřátelé to uznají, a souhlasně přijmou základní podmínky spojenců, mohlo by se jim navrhnouti, aby vstoupili do vyjednávání o mír“. 

S napětím sledují dělníci všech zemí toto velké představení 

Večerní vydání Bohemie se novou revolucí v Petrohradu zabývá podrobněji. Ve skutečnosti ale zatím jde jen o předehru. Zpráva o eskalaci konfliktu mezi Prozatímní vládou a Vojenským revolučním výborem je datována 6. listopadem 1917: 

„Petrohradský vojenský velitel povolal v průběhu noci jednotky do okolí hlavního města, zvláště pak do Petrodvorce, Petropavlovska a Carského sela. Revoluční výbor proto dal svým jednotkám rozkaz, aby neposlouchaly vládu. Další vyostření situace způsobila zpráva, že Kerenský zakázal dva listy bolševiků a dva listy pravicové. V 5 hodin večer pak rozkázal úřadům, aby mosty mezi dělnickými čtvrtěmi a středem města strhly a ochromily tak celou městskou dopravu. Město se ocitlo pod dohledem jednotek věrných vládě.“ 

Rudý říjen 1917 - Foto: Aleš Vavřík

Ranní vydání listu rakouských sociálních demokratů Arbeiter Zeitung v článku Boj o ruskou armádu předvídá, že nadchází rozhodný okamžik. „Zdá se, že se třídní boj blíží k hodině rozhodnutí, v níž konečné slovo budou mít jen zbraně. S napětím sledují dělníci všech zemí průběh tohoto velikého představení, jehož důsledky mocně ovlivní všechny národy na zemi.“ 

Před branou Smolného - Foto: public domain

Před branou SmolnéhoFoto: public domain

Autor citovaného článku pak popisuje, jak už od března toho roku sváděli bolševici urputný boj o vliv na armádu a že nakonec dostali pod kontrolu vojenské jednotky rozmístěné v Petrohradu. 

„Už v březnu, v prvních dnech revoluce, si sovět dělníků a vojáků nárokoval právo udílet rozkazy zdejší posádce. Tehdy vydal známý Rozkaz číslo 1, na jehož základě mohly být utvářeny revoluční organizace uvnitř vojska, zvláště pak vojáky volené výbory. Ty byly nakonec zřízeny ve všech plucích. Po vypuknutí Kornilovova povstání se boj o nadvládu nad vojskem dostává do rozhodujícího stadia. Sovět si nárokuje právo velet. Zřídil vojenský výbor, do jehož čela postavil Trockého, předsedu sovětu, a současně všem plukům v Petrohradu dal jednoznačně najevo, že budou poslouchat jen rozkazy výboru.“ 

Revoluční námořníci - účastníci dobytí Zimního paláce - Foto: public domain

Dělnické listy, vydávané dolnorakouskými a vídeňskými sociálními demokraty českého původu, se víc než dění v dalekém Petrohradě věnovaly jednání rakouského ministra zahraničí Czernina v Berlíně. Se svým německým protějškem projednával rakouský návrh, jak řešit polskou otázku. „Je známo, že se vídeňská přání nesou k těsnému spojení někdejšího ruského Polska s Haličí,“ píše deník. „Už delší dobu je slyšet o určitých přáních po zřízení personální unie nového království Polského s říší rakouskou.“ 

Kdo dělnictvo zotročuje, jest největším nepřítelem státu 

Na jednání říšské rady (rakouského parlamentu) sociálně demokratický poslanec Lev Winter interpeloval proti militarizaci dělnictva. Ve svém důsledku vede k drakonickému trestání dělníků jen proto, že si vůči zaměstnavatelům dovolili hájit svá práva: 

Podle zákona o válečných úkonech byli dělníci militarizováni, přinuceni k přísaze v domobraneckých odděleních. Stávka pak byla zločinem vzpoury. - Foto: Práce Vincent Daněk a Emil Kolben

Podle zákona o válečných úkonech byli dělníci militarizováni, přinuceni k přísaze v domobraneckých odděleních. Stávka pak byla zločinem vzpoury.Foto: Práce Vincent Daněk a Emil Kolben

„Dle zákona o válečných úkonech byli dělníci militarizováni, přinuceni k přísaze v domobraneckých odděleních Posléze byli dělníci Ringhofferových závodů pro dvoudenní stávku obžalováni pro zločin vzpoury a porušení subordinace a rozumí se, že i odsouzeni. Jeden dělník trestán tříletým těžkým žalářem, tři jiní dělníci, otcové 6, 3, případně 7 dítek trestem těžkého žaláře po 15 měsících. Jsou to vesměs dělníci, kteří pracovali v Ringhofferových závodech déle než 20 roků. (Slyšte! Slyšte! Výkřiky). V posledních dnech byl před pražským divizním soudem ukončen proces, v kterém bylo 31 dělníků odsouzeno pro zločin porušení subordinace do žaláře na 4 až 18 měsíců, celkem na 280 měsíců. (Slyšte! Slyšte! Výkřiky.)“ 

„Sociálně demokratický poslanec Němec uvádí příklad z vysočanské strojírny Daněk, kde vojenský vedoucí k lidem přistupoval s největší tvrdostí, až je přiměl si myslet, že přestali být občany. Nahradil ho jiný vedoucí, plukovník Novák. Ten dělníkům řekl: Nejsem tu proto, abych chránil zisk fabrikantův, ale budu chránit práva dělníků, aby se jim dostalo odpovídající mzdy a dostatečného množství potravin. Dlouho si tam nepobyl. “
Deutsche Zeitung Bohemia, 7. listopadu 1917

Militarizací dělnictva se zabývalo i ranní vydání Národních listů: „Ministr zeměbrany rytíř Czapp prohlásil, že chce napřed vyčkati rozsudku nejvyššího vojenského soudu, který bude záhy vynesen. Omlouval militarizaci dělnictva Ringhofferovy továrny, míně, že není újmou pro dělnictvo, nýbrž prý ochranou dělnictva k práci ochotného. Tomu se vší rozhodností čelí mluvčí německé sociální demokracie, její nynější vůdce poslanec Seitz a poslanec Němec, který poukázal na Německo, kde, ač tam vyhlášen zákon o vlastenecké pomoci, soukromý poměr mezi zaměstnavateli a zaměstnanci změněn nebyl. Stávka dělníků Ringhofferovy továrny nebyla svévolná, nýbrž z hladu, a kdo dělnictvo zotročuje, jest největším nepřítelem státu.“ 

Poslanecká sněmovna před 100 lety: Slabá účast a nezájem 

Parlamentnímu zasedání a otázca militarizace dělnictva se věnovalo i ranní vydání pražského listu Národní politika. Ve vztahu k parlamentu však s poněkud sarkastickým podtónem: 

„Opětně dnes bylo zjevno, že poslanecká sněmovna nemá vlastně na ničem zájem. Účast při projednávání denního pořádku byla tak nepatrná, že nechtěli, aby rozsvítili! Teprve když ministr veřejných prací rytíř Homann k zákonu hornickému ujal se slova a když stenografové vůbec skoro ani neviděli na papír, dal předseda rozkaz, aby bylo světlo. Ani při pilném dotazu, týkajícím se odsouzených 31 kovodělníků Ringhofferovy továrny na Smíchově neprojevil parlament své účasti, takže řečníci mluvili jen před poskrovným posluchačstvem.“ 

Deutsche Zeitung Bohemia ze 7. listopadu 1917 - Foto: public domain

Deutsche Zeitung Bohemia ze 7. listopadu 1917Foto: public domain

Poslanec Němec líčí utrpení dělníků, kteří v zájmu soukromých podnikatelů trestáni jsou buď jako buřiči, nebo z trestu posíláni na frontu: „Kdyby měli dělníci býti považováni za vojáky, musili by také jako vojáci dostávati potraviny a oděvy a nesměly by se na nich žádati daně. Proč se nemilitarizují podnikatelé, aby v zájmu státu byl trochu obmezen jejich zisk?“ 

Ranní vydání pražské Bohemie (Deutsche Zeitung Bohemia) se také zabývá jednáním poslanecké sněmovny ve Vídni. Zpravodaj si všiml jedné skutečnosti, již nevěnovaly pozornost ostatní listy: 

„Na samém počátku zasedání mohl předseda sněmovny oznámit zprávu o novém skvělém vítězství spojeneckých armád na italské frontě. U té příležitosti předvedl poslanecký dům věru smutný obraz, jak už se při takových příležitostech děje častěji: V lavicích nalevo oslava a jásání, v lavicích napravo chladná zdrženlivost. Češi, Poláci a Ukrajinci činili, jako by se jich celá ta věc netýkala. Nezvedla se tu jediná ruka, žádné radostné zvolání. Dokonce v lavicích Jihoslovanů, jejichž země byla od nepřítele očištěna, vládla dokonalá apatie.“ 

Autor:  Ivan Štern

Nové články v rubrice

1. světová válka den po dni

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas