Přes čáru: Jak dlouho se bude vyplácet strašení migranty a neziskovkami? V Maďarsku to ukáží volby
Maďarským nevládním organizacím, které pracují s migranty nebo uprchlíky, hrozí zákaz činnosti nebo výrazné ztížení práce. Kritici varují, že strašení neziskovkami, migrací a Sorosem může zemi uškodit.
Maďarská vláda připravila návrh zákona, kterým by úřady mohly zakazovat či povolovat činnost organizacím pracujícím s migranty a na dary poskytované neziskovkám ze zahraničí by měla být uvalena 25procentní daň.
Kritici návrhu tvrdí, že jde o populistický předvolební krok, případně že se tím vláda před volbami snaží odvést pozornost od jiných věcí, jako je vysoká míra korupce v zemi a skandály týkající se vládnoucí strany. Pokud by zákon prošel, mohl by mít na neziskové organizace pomáhající migrantům zdrcující dopad.
„Stop Soros“. Maďarská vláda chce zpřísnit podmínky pro organizace, které pomáhají migrantům
Maďarská vláda premiéra Viktora Orbána poslala do parlamentu tento týden návrh balíčku zákonů „Stop Soros“. Cílem je podstatně ztížit činnost nevládních organizací, které pracují s uprchlíky.
Útok na neziskovky se nemusí vyplatit
András Kováts, ředitel organizace Menedék (Přístřeší), která v Maďarsku pomáhá azylantům, tvrdí, že zákon by měl jednoznačně špatný vliv: „Tento návrh zákona je nejen vágně formulován, ale hlavně je založen na lži, že zamezí jakýmsi škodlivým činnostem, které neregulují současné zákony. To ale není pravda, existuje imigrační zákon, existuje zákon postihující terorismus, existuje trestní zákoník a všechny škodlivé aktivity z hlediska ilegální migrace mohou být postihovány na základě těchto zákonů.“
Zajímavé je, že vláda návrh zákona zveřejnila jen několik dní poté, co podle médií maďarské úřady zamlčely, kolik přijaly uprchlíků. Ukázalo se, že při počtu kolem 1 300 se Maďarsku dokonce podařilo splnit migrační kvóty přerozdělovacího systému Evropské unie, proti kterým se jinak hlasitě vymezuje.
András Kováts sice tuto spojitost vnímá jako podezřelou, i tak ale upozorňuje, že jde také o další krok v procesu dlouhodobé stigmatizace nevládních organizací v zemi. Přitom pokud by zákon skutečně znemožnil práci organizacím pomáhajícím v zemi migrantům, mohlo by to společnosti spíš uškodit. „Pokud žadatelům o azyl nikdo nebude pomáhat, bude integrace těchto lidí do společnosti těžší a přinese to více problémů,“ říká Kováts.
Miliardář Soros prý stojí za vším, co se vládě nelíbí
Zákon patří do balíku opatření, které vláda Viktora Orbána vydává pod názvem Stop Soros. Proti americkému finančníkovi maďarského původu se Orbán vymezuje dlouhodobě. Když nedávno lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn kritizoval Orbána a jeho vládu, maďarský protějšek Péter Szijjárto o Asselbornovi napsal, že ho platí Soros a že chce zaplavit Evropu imigranty.
Kampaň proti Sorosovi už ale stála maďarské daňové poplatníky přes 100 milionů eur a má nezamýšlené důsledky. Vzhledem ke všudypřítomnosti billboardů „Stop Soros“ už si podle jednoho průzkumu 60 procent Maďarů myslí, že americký finančník kandiduje v dubnových volbách do parlamentu.
Viktor Orbán a jeho Fidesz tedy vsadili na aktivizaci svého elektorátu pomocí strašení židovským magnátem, uprchlíky a neziskovkami. Není ale jisté, jestli se jim to vyplatí. Zatím má Orbán velmi silnou pozici. Zatímco opozice je roztříštěná, preference Fideszu jsou na 54 procentech.
„Nedělní volby ve městě Hódmezővásárhely ale ukázaly, že vše může být jinak. Tam se podařilo postavit nezávislého kandidáta, který byl místní a důvěryhodný, všechny opoziční strany se vzdaly svých vlastních kandidátů a podpořily tohoto občanského kandidáta, který porazil kandidáta Fideszu rozdílem třídy 57 ku 40,“ popisuje maďarskou minirevoluci Petr Balla z Katedry ruských a východoevropských studií FSV UK.
Otázka je, nakolik budou schopny se velmi různorodé opoziční strany domluvit v případě dubnových parlamentních voleb.
Škodí neziskovky, nebo je jejich práce potřeba? A hrozí v Maďarsku zhroucení demokracie? Poslechněte si celý pořad.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
