Prezident a pražský arcibiskup jsou služba. Nevládnou nám, proto by bylo lepší, kdyby byli dole mezi námi, soudí historik a teolog Petráček

Podle Pavla Hoška, religionisty a vysokoškolského pedagoga na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy, bylo na inauguraci pozoruhodné, že církev ve své roli strážkyně kulturní paměti zafungovala dobře.

Čtěte také

Jan Vávra: Co prozradila Pavlova inaugurace?

„Kontinuita s kulturními hodnotami minulosti tam nějakým způsobem zřetelně zazněla. Možná někteří, včetně mě, ale postrádali výhled také do budoucnosti,“ říká první viceprezident České křesťanské akademie a kazatel Církve bratrské.

Historik a teolog Tomáš Petráček si myslí, že se naplnily obavy ohledně formy, která byla nakonec zvolena. „Myslím, že to v této podobě spíš potvrdilo určité stereotypy, které mají lidé o církvi,“ míní vysokoškolský pedagog na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy a vikář při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové

Slova Jana Graubnera

Součástí inaugurace byla i ekumenická bohoslužba, kterou vedl pražský arcibiskup Jan Graubner. Podle Petráčka ale ve svatovítské katedrále chyběly i jiné tradice. „Bylo to ohlášené, že to bude modlitba českých a moravských biskupů za přítomnosti zástupců ekumenické rady církví, což se naplnilo, a v tomto projevu to bylo jednoznačně patrné.“

Už mnoha kompetentními historiky byl komentována ta touha po sakrálně chápaném panovníkovi, který českému člověku pomůže.
Pavel Hošek

„Nezaznělo tam ani jméno Jana Amose Komenského, nemluvě o mnoha dalších představitelích české duchovní tradice, kteří se tam v tom výčtu rozhodně měli objevit, aby to zahrnovalo větší spektrum.“

Navíc v Graubnerově projevu vnímal Petráček určité moralizování. „Viděl jsem tam tu dobrou vůli, ale ve chvíli, kdy třeba vrcholní představitelé české katolické církve – kardinál Duka, v jeho šlépějích arcibiskup – za celých deset let nebyli schopni se nějak vymezit vůči působení Miloše Zemana, tak to působí trochu nevěrohodně.“

Syndrom hledání krále

Podobu inaugurace kritizoval například i bývalý premiér Vladimír Špidla, který prohlásil, že jsme laický republikánský stát a inaugurační obřad se mu jevil až příliš monarchistický a že byl překvapen, jak velký vliv při inauguraci měla katolická církev.

„Už mnoha kompetentními historiky byl komentován ten český syndrom hledání krále, touha po sakrálně chápaném panovníkovi, který českému člověku nějakým způsobem pomůže, téměř v roli jakéhosi otce,“ popisuje Hošek.

Určitě by naší společnosti prospělo víc takového republikánství a hodnot, které jsou s tím spojeny.
Tomáš Petráček

„Proto tatíček Masaryk, proto taky to ohromné očekávání spojované s Václavem Havlem. Proto ale také to zklamání, bolest a určité rozhořčení z těchto zklamaných nadějí,“ dodává.

Touha po určitém spasiteli je podle Petráčka hlubokým archetypem, který máme nějak vepsaný. „Určitě by naší společnosti prospělo víc takového republikánství a hodnot, které jsou s tím spojeny. A jedna z věcí, která by tomu mohla hodně pomoct, je sídlo.“

Čtěte také

Politika z kazatelny. Měli by kněží vstupovat do volebních kampaní?

„Pomohlo by prezidenta z Hradu vystěhovat, najít nějaké hezké místo v podhradí a udělat z Hradu kulturní památku, kde by byly stále vystaveny korunovační klenoty, abychom nemuseli jak žebráci stát hodinové fronty, a bylo to místo plné kultury, umění, kam by prezident jezdil jenom vykonávat ty slavnostní akty – jmenování vlády nebo přijímání velvyslanců.“

A přestěhovat se by prý pomohlo i pražským arcibiskupům. „Ono to člověka strašně formuje. Když bydlíte v paláci, tak dřív nebo později začnete přejímat určité vidění světa a sebe jako ten, který bydlí v paláci.“

„I symbolicky jsou pražský arcibiskup a český prezident služba společenství, oni nám nevládnou, proto by bylo lepší, kdyby byli dole mezi námi,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Eva Hůlková.

V první části pořadu se s Naděždou Hávovou dozvíte:

Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu by měla být do konce března zapuzena z hlavního kláštera země: Kyjevsko-Pečerské lavry v Kyjevě. Festival Jeden svět promítá i filmy v kategorii s názvem Nová božstva. A podíváme se na zámek Chantilly, kde je výstava Náboženské války.