Volba prezidenta 2008

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Naši prezidenti VII. - Ludvík Svoboda

Marek Janáč  22.01.2003 10:50
Ludvík Svoboda - Autor: Archiv ČRo
Ludvík Svoboda
Autor:    Archiv ČRo  

Ludvík Svoboda, sedmý prezident na Pražském hradě, byl jediným komunistickým prezidentem, jehož zvolení nebylo konzultováno se Sovětským svazem. Přestože je dnes někdy vnímán jako nejdůvěryhodnější politik roku 1968, byl jednou z nejkontroverznějších postav naší historie dvacátého století. V mnohém ještě horším sluhou okupantů, než byl Emil Hácha. Proč? 

 
Po příletu z Moskvy 28. 10. 1969
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Ludvík Svoboda nebyl ani tak prezidentem, jako vojákem. "Vojenčina" malého Ludvíka lákala už od dětství a tak se ještě za monarchie hlásí na vojenskou akademii. V devatenácti už je na bojišti první světové války. Přesněji v Rusku, kde s československými legiemi bojuje u Zborova. "Z té doby pramenila úcta k Rusku a ruskému lidu," připomíná historik Jiří Pernes, podle nějž v Husákovi tato ústa "přetrvala po celý život bez ohledu na politická zřízení, k nimž v Rusku došlo."

Po válce Svoboda v započaté kariéře pokračuje i v nově vzniklé československé armádě. Na vojenské akademii v Hranicích učí maďarštinu, po okupaci Československa odchází do Sovětského svazu, kde je se svými vojáky zatčen a internován. Svoboda se o své "chlapce", jak vojákům říká, stará doslova jako otec. Podle Pernese "se k nim choval nesmírně lidsky, vstřícně a chápavě, i když na druhé straně dokázal být velitelsky přísný a nekompromisně vyžadoval splnění stanovených úkolů doslova za každou cenu. Byl to nepochybně dobrý voják, který si dokázal udržet autoritu podřízených, ale i jejich lásku."

Když Sovětský svaz vstupuje do války s Německem, odchází Svoboda se svou jednotkou na frontu. Často riskuje život, když útočí se svými vojáky v prvních řadách, což mu sovětští velitelé vytýkají. On si z toho ale nic nedělal, vzpomínal v roce 1959: "Byl jsem si naprosto jist, protože jsme se na tento boj dobře připravovali. Připravovali nás sovětští soudruzi, kteří k nám přišli jako instruktoři a měli značné bojové zkušenosti."

V té době ještě vystupuje jako stoupenec Beneše, a londýnské vlády. Nikdo neví kdy, ale pak se někdy změnil. Stopy vedou k jedné události, která se stala uprostřed války. Svobodu zatkla sovětská kontrarozvědka. Odvedli ho k výslechu před vysokými sovětskými důstojníky, kde byl obviněn ze špionáže a zrady, a odsouzen k trestu smrti. Proč nebyl popraven se přesně neví. Jedna z variant říká, že si na svých soudcích vymohl, aby zavolali na určité číslo v Kremlu. Po telefonátu byl okamžitě rozsudek zrušen a Svoboda prožil zbytek dne se svými soudci u vodky. "Skutečnost, jak se potom Svoboda choval, jako naprostý vazal Sovětského svazu, který vždy udělá to, co vyžaduje Sovětský svaz, Komunistická strana Československa a Gottwald, svědčí o tom, že v tomto období došlo ke zlomu," upřesňuje historik Pernes.

Tragické důsledky byly vidět o pár let později, při převratu v únoru 1948. Svoboda jako ministr obrany zabránil armádě, aby šla proti lidu a tím podpořil komunistickou moc. Vděku se za to ale nedočkal. Krátce po "vítězném" únoru 1948 upadl do nemilosti. Byl to osobně Stalin, kdo tehdy Gottwaldovi z Moskvy pohrozil tím, že pokud bude generál Svoboda nadále ministrem národní obrany, Sovětský svaz nemůže Československu svěřovat svá vojenská tajemství.

Svoboda je zatčen a několik měsíců vězněn. Výslechy pracovníků Státní bezpečnosti jsou dokonce tak intenzivní, že musí být po čase ve velmi zbědovaném stavu tělesném i duševním převezen do nemocnice ve Střešovicích. Po zotavení odchází do důchodu a stěhuje se zpět do rodného Hroznatína, kde zcela v ústraní zadarmo vypomáhá jako brigádník v zemědělském družstvu. "Nepředpokládalo se, že by tento člověk mohl ještě sehrát v Československu nějakou politickou úlohu," říká Pernes.

Teprve, když se o jeho osud začal zajímat Stalinův nástupce Nikita Chruščov, komunisté Svobodu složitými cestičkami vypátrali a povolali zpět do služby. Ten pak chce vydat své paměti, ale je mu sděleno, že práce na dané téma je nežádoucí.

Přichází rok 1968 a Svoboda byl zvolen prezidentem. Měl ambici více vládnout, ale to mu jeho straničtí kolegové nedovolili a tak se stáhl. Den po invazi sovětských vojsk na území naší republiky odmítl jmenovat kolaborantskou dělnicko-rolnickou vládu včele s Aloisem Indrou. Okamžitě nato odletěl do Moskvy jednat o propuštění regulérní vlády. "Právě tam sehrál klíčovou roli při pádu pražského jara," podotýká Jiří Pernes. "Tlačil na naši delegaci, která do té doby váhala a byla nejednotná, aby na sovětské podmínky přistoupila i za cenu konce."

V roce 1969 už je to zcela jiný Svoboda. Spolu s Husákem se vrací z Moskvy a na letišti unaveným hlasem sděluje své dojmy z cesty, která byla podle jeho slov náfherná: "Jedině se Sovětským svazem můžeme dále pokračovat, který je s ostatními, kteří se k němu připojí, schopen zajistit mír mezi všemi národy na celé naší planetě."

Patrné je, že Svoboda už měl problémy se souvislostí svých myšlenek. Pomáhá sice ještě Husákovi s normalizací, ale zdravotní stav se mu začátkem sedmdesátých let výrazně zhoršuje. Nabízí svou abdikaci, ale je odmítnut. Pernes připomíná, že "tehdy to nebylo žádoucí, bylo zapotřebí jeho autority k zaštítění normalizační politiky G. Husáka."

Později, když Svobodu postihl záchvat mrtvice, už veškeré výzvy k abdikaci tvrdošíjně odmítal. Proto byl změnou jednoho článku ústavy odvolán z funkce. Tato výměna nebyla tehdy veřejnosti objasněna. Po odchodu z Hradu žil nemocný Svoboda do 20. září 1979. Zemřel ve třiaosmdesáti letech.


Seriál týdne
ČRo Radiožurnál

Čas vysílání: po-pá 10.50, 17.20 (r), 2.45 (r) - do prosince 2007

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Volba prezidenta 2008
v rubrice: Devět mužů na hradě

Související příspěvky:

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2020 Český rozhlas