Volba prezidenta 2008

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Naši prezidenti VIII. - Gustáv Husák

Marek Janáč  23.01.2003 10:50
JUDr. Gustáv Husák - Autor: Archiv ČRo
JUDr. Gustáv Husák
Autor:    Archiv ČRo  

Osmým prezidentem na pražském hradě se stal 29. května 1975 Gustáv Husák. Od svých komunistických předchůdců na prezidentském stolci se lišil velmi významně už tím, že měl ucelené středoškolské i vysokoškolské vzdělání. Byl to navíc první Slovák v nejvyšší státní funkci, který proslul svou pragmatickou tvrdostí, která ho prezidentského úřadu vyšvihla. 

 
Projev na počátku normalizace
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Rodáka z malé záhorácké vesničky Dúbravka k nevídané životní dráze nic nepředurčovalo. Otec - příležitostný dělník v kamenolomu a na polích, matka - zemřela rok po jeho narození, zbyli dva sourozenci a chudoba. Jen díky svému talentu se dostal Gustáv na reálné gymnázium v Bratislavě, na které si vydělával doučováním dětí z bohatých rodin a prázdninovými brigádámi. O pět let později už byl doktorem práv a stal se tím v historii Dúbravky jejím vůbec prvním rodákem s vysokoškolským vzděláním.

Pak přichází Druhá světová válka. Jeho role během Slovenského štátu nebyla dodnes plně objasněna. Ví se jen, že se zpočátku do odboje nijak nehrnul. Byl dvakrát zatčen a vyslýchán, ale vždy je pro nedostatek důkazů propuštěn. Pak ale nastává zajímavá situace - slovenská fašistická vláda posílá Husáka na východní frontu, aby tam obhlédl situaci, a podíval se i na hromadný hrob polských důstojníků v Katyni, které povraždila sovětská armáda. Čekali od něj, že o zvěrstvech podá svědectví v novinách. "To nesplnil," připomíná historik Jiří Pernes, a dodává, že Husák "neřekl vůbec nic, tvářil se jako kdyby tam nebyl. Nicméně už sama skutečnost, že jel jako nástroj slovenské fašistické vlády na území Sovětského svazu, byl v exilových komunistických kruzích vnímán velmi negativně, jako že se s nimi nějakým způsobem spustil nebo zkompromitoval."

Ke konci války se Husák opět zapojuje do odboje a je v něm aktivní. Účastní se Slovenského národního povstání a když je poraženo, daří se mu utéci z hor, přes jižní Slovensko až do Moskvy. Tam dostává od Gottwalda důležitý úkol - odletět do Košic a vytvořit podmínky pro ustanovení první poválečné vlády. "Dobře to splnil a tak se mu otevřela cesta k poválečné kariéře v KSČ," vysvětluje Pernes.

Největší oddanost straně prokázal při puči v únoru 1948. To, co udělal v Praze Gottwald, dělá Husák už o dva dny dříve v Bratislavě, když donutil k odstoupení nekomunistické členy Rady pověřenců. V té době je Husákovi 38 let a pomalu se mu rozpadá manželství. Podle Pernese "na rodinu vůbec neměl čas, věnoval se jenom politice, děti vídal výjimečně."

Začátkem roku 1951 vrcholí hon na nepřátele uvnitř strany a Husák je obviněn a zatčen. Později ve své žádosti o rehabilitaci popisuje, jak ho mlátili, škrtili, způsobili zranění na krku, desítky hodin nenechali spát, sedět. Nutí ho k přiznání, že je nepřítelem strany, ale Husák tvrdošíjně vzdoruje. "To jemu i ostatním nepochybně zachránilo život," říká Pernes.

Husák dostává doživotí. Pyká v Leopoldově, kde se straní ostatních vězňů a debat se účastní jen málo, vzpomínali podle Pernese později vězňové: "Na otázku, jak je možné, že jako komunista sedí v komunistickém kriminále, je-li režim tak správný, vždy tvrdil, že je to vinou špatných jednotlivců sedících na rozhodujících místech, nikoliv chybou v systému. Tuto zásadu zastával celý život."

Ubíhají roky ve vězení a Husák žije v přesvědčení, že se jednou vrátí domů k ženě. Ta už ale v té době žije s někým jiným. Po devíti letech ve vazbě, z toho šesti v samovazbě a přísné izolaci, je Husák propuštěn a rehabilitován. Manželka se s ním rozvádí. Později se ožení ještě jednou, ale jeho druhá manželka se zabije při leteckém neštěstí.

V 60. letech je Husák jednou z hlavních osobností reformního proudu. Za pražského jara vystupuje jako věrný stoupenec Alexandra Dubčeka. Po okupaci Československa sovětskou armádou ale provádí jeden z mnoha svých politických obratů. Nahrazuje ve vedení strany Dubčeka a země pod jeho vedením míří k takzvané normalizaci poměrů. Ta pro něj začala tím, že poslal do vězení nebo nechal vyhodit ze zaměstnání všechny své politické nepřátele. "V tomto směru se projevil jako naprosto bezohledný člověk," říká Pernes.

Paradoxně to ale byl právě Husák, kdo zabránil uvažovanému velkému procesu s odpůrci režimu, který by byl svou velikostí srovnatelný s procesem se Slánským. Procesy nakonec byly, ale šlo o větší množství menších soudů, připomíná historik Jiří Pernes: "Obžalovaní z toho vyšli lépe, než kdyby se jednalo o velký show proces."

Od té doby se postupně začíná zhoršovat Husákův zdravotní stav. Ke konci osmdesátých let už byl téměř slepý a nebyl schopen ani číst své projevy. Druhou podstatnou věcí, která ho změnila, bylo zklamání ze Sovětů. Brežněv mu několikrát slíbil, že z Československa stáhne alespoň část sovětské armády. Svůj slib ale nikdy nesplnil. "Husák nakonec poznává, že není ničím jiným, než loutkou v rukou sovětů," připomíná Pernes. "To nakonec vedlo i k jeho skutečné rezignaci a k tomu, že dělal jenom co musel a přestal se snažit."

Vynucený odchod z místa generálního tajemníka KSČ v prosinci 1987, po 18 letech ve funkci, ho psychicky zasáhl. Trpěl arteriosklerózou, ale až do poloviny března 1989 neměl žádné vážnější zdravotní potíže. Tehdy ho postihl tak silný záchvat mrtvice, že se v komunistickém aparátu začalo mluvit o jeho nástupci. Veřejnost se o tom ale nedozvěděla. Pražský hrad opustil Husák 10. prosince 1989 na žádost celého národa. Zemřel jako penzista 18. listopadu 1991. Bylo mu 78 let.


Seriál týdne
ČRo Radiožurnál

Čas vysílání: po-pá 10.50, 17.20 (r), 2.45 (r) - do prosince 2007

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Volba prezidenta 2008
v rubrice: Devět mužů na hradě

Související příspěvky:

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2020 Český rozhlas