Prezidentské přetahování - další pokles důvěry v politiku
Stalo se, co se asi stát muselo. I přes výzvy k zachování důstojnosti, česká politická scéna neuchránila ani prezidentskou funkci a její volbu žádného ze svých nešvarů, které na ní dlouhodobě zaznamenáváme. Silácká slova, ostré hádky, podezírání z korupce, nedoložená obvinění, osobní útoky a pragmatické lavírování.
Zlozvykům se neubránili ani oba kandidáti na svých dnešních pochůzkách po poslaneckých klubech, byť byli opět na územích jim spíše nenakloněných, a tak se museli vyjadřovat na své poměry velmi opatrně. Jejich vzájemná kampaň bezesporu nebude pro českou politiku právě očistnou kůrou.
Přitom česká společnost nikdy neměla o svých politicích valné mínění. Kromě výzkumů o tom svědčí i novodobé politické vtipy, které znovu začaly vznikat.
Právě funkce prezidenta republiky se této nedůvěře trochu vymyká. Češi mu vždy důvěřovali více než ostatním politikům, od dob tatíčka Masaryka pro ně byl náhražkou dobrého krále. Tento odlesk kupodivu padl i na prezidenty komunistické, byť v jejich případě vůbec nešlo o reálnou politickou moc této funkce.
Nechme ale kandidáty, kteří usilují o zvolení, horší než jejich výpady je spíše velmi tvrdá bitva o volební proceduru, která vytváří dojem, že se kolem prezidentské volby chystají ty nejhorší korupční obchody. Těžko nyní říci, co je vlastně lepší. Za normální situace by bylo normální prezidenta volit tajně. Ale pokud se vyrojí nejrůznější podezření o kupčení s hlasy, zatím naprosto nedoložené, má určité racionální jádro i argumentace pro volbu veřejnou.
Pokud se diskuse v podobném duchu odehraje i v pátek v přímém přenosu, máme se na co těšit.
Pozitivní snad může být jen to, že se opět ukazuje, že i funkce prezidenta je normální politickou figurou, boj o níž je jen pokračováním jiných politických šarvátek o vše možné. Povede to k civilnění funkce prezidenta? Těžko říci. Spíše se dá předpokládat, že důvěra veřejnosti v politické instituce bude po pátku opět o něco nižší než byla ve čtvrtek.
