Volba prezidenta 2008

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Česká politická scéna ve starých kolejích

Radko Kubičko  18.02.2008
Miroslav Kalousek, Mirek Topolánek a Martin Bursík - Autor: Úřad vlády ČR
Miroslav Kalousek, Mirek Topolánek a Martin Bursík
Autor:    Úřad vlády ČR  

Českou politikou volba prezidenta republiky bezesporu otřásla, ale zvolení stávajícího prezidenta Václava Klause na další funkční období nakonec předznamenalo, že se brzy vše nejspíš vrátí do starých kolejí. Někteří by z této formulace mohli dovozovat, že je to snad špatné, když se nic nemění. Berme to ale pozitivně, česká politika má své limity a její současné nastavení je zatím tím nejméně špatným řešením. 

 
Česká politická scéna ve starých kolejích
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Václav Klaus zůstává prezidentem, je tu umírněně pravicová vládní koalice a proti ní levicová opozice. Přes všechny konflikty jsou si asi zatím všichni dohromady souzeni, vládní koalice i její přeběhlíci musí držet spolu, stejně tak musí držet spolu součásti opozice, chtějí-li něčeho dosáhnout.

K výměně prezidenta nedošlo, nemění se tedy politika jedné ze složek výkonné moci. Obava, že ve druhém funkčním období se prezident přestane kontrolovat, začne zasahovat do vládního uspořádání a bude tlačit na jiné, byla nejspíš vždy lichá. I když někteří jeho odpůrci líčí současného prezidenta div ne jako extrémistu, je to argumentace spíše účelová.

Václav Klaus má sice na některé otázky vyhraněné názory, ale ve skutečnosti to vždy byl a je politik umírněný, v dobrém, samozřejmě občas i ve špatném, slova smyslu pragmatický a je skutečně ho možné zařadit v politické škále na místo umírněné pravice.

Jako takový respektuje stávající politickou situaci a demokratické mechanismy, zejména pak právo ve volbách nejsilnější strany být zároveň nejsilnější vládní stranou. Proto také učinil po posledních volbách to, co mu mnozí vyčítají, zejména ČSSD, že podruhé pověřil Mirka Topolánka sestavením vlády, byť s tou první neuspěl. Pokud by měl v úmyslu rozbít ODS, sesadit neoblíbeného Topolánka, dát prostor velké koalici a svým oblíbencům v ODS, mohl to učinit už tentkrát a jmenovat premiérem někoho z nich. Prezident proto i nyní bude s Topolánkovou vládou koexistovat a premiéra vymění jen tehdy, pokud by si to přála sama ODS. Ta to ale neučiní, protože Topolánek právě úspěšnou prezidentskou volbou získal opět další mocenský bod a své oponenty opět oslabil.

Proto také ani nehrozí nějaké změny v koalici, strana Zelených se jistě znovu stane ze zlobivého dítětem hodným, protože nic jiného ji, pokud nechce vládu rozbít, také nezbývá. Snahy o její eliminování a nahrazení dalšími sociálně demokratickými přeběhlíky tu jistě budou, ale vzhledem k Topolánkovu silnému postavení a jeho dlouhodobě velmi umírněnému postoji ke straně Zelených, nebudou mít nejspíš žádnou šanci.

Všimněme si, že předseda a premiér Topolánek se drží velmi daleko od všech silných slov z ODS na adresu Zelených. Nic nenasvědčuje, že jeho přátelství s Martinem Bursíkem by po prezidentské volbě mělo končit. A sám Bursík ironicky poznamenal, že nevládne místopředseda Bém, který je v čele těchto útoků na Zelené, ale Topolánek.

Totéž platí na levici. Ta se zle pohádala kvůli kandidátu Švejnarovi, kterého vybrala ČSSD a který byl pro KSČM nepřijatelný. Předseda ČSSD Jiří Paroubek se marně zlobí na KSČM, výběr společného levicového kandidáta je věcí dohody a tu prostě ČSSD nedojednala, což je mimochodem jedna z dalších Paroubkových politických proher. Kandidát Švejnar ostatně nebyl nikdy autentickým kandidátem ČSSD, proto také určitá nespokojenost i v řadách této strany a obava před přeběhlíky. Pokud by ODS prosadila přece jen tajnou volbu, bylo by jich nejspíš více než současní tři.

Mimochodem, je docela zajímavé, jak se někteří podporovatelé Jana Švejnara i on sám nyní nad přeběhlíky pohoršují. Nebyli to náhodou titíž, kteří doufali, že Švejnara mohou volit i někteří zákonodárci ODS, nespokojení dlouhodobě se svým čestným předsedou? Zajímavé je, že jednou přeběhlíci vadí, podruhé je na ně spoléháno. Ale to je věc pragmatismu celého politického spektra, nejen ČSSD a ODS. A ještě poznámka k přeběhlíkům - důvodem jejich činu jistě může být i korupce, jak jsou nejčastěji obviňování. Stejně tak ale stranické přeběhlictví může být symptomem vážné nemoci politické strany, sílící nespokojenosti se stranickým vedením a nedostatku vnitřní demokracie.

Přesto i ČSSD a KSČM jsou si dále souzeni, jak poznamenal předseda KSČM Filip, protože jedna bez druhé těžko prosadí nějaký viditelný úspěch, první zkouškou mají být už senátní a krajské volby.

Na české politické scéně tedy nic nového a dlouho zřejmě nic nového nebude. Možná je to opravdu tak lepší. Ale přece jen tu zůstává jeden nový fenomén, a tím je poražený kandidát Švejnar.

Do české politiky bezesporu vnesl určité obohacení, byť ve světle prezidentské volby trochu nešťastným způsobem, což i nyní dokládá zatímní bezradnost politických stran, co s ním nyní vlastně počít. Pokud totiž někdo začne politickou kariéru jako kandidát na prezidenta, těžko se pak smiřuje s normální politickou rolí, která je spíše o drobné práci než o velkolepých show, jakou byla volba prezidenta. Podle předsedkyně poslaneckého klubu Zelených je prý pro něj málo i senátorské křeslo. Ve světle Švejnarova prohlášení, že si Senátu váží, je to zajímavé sdělení.

Ale až pominou dozvuky prezidentské volby a Švejnar přestane být neúspěšným kandidátem na prezidenta, ale zase normálním občanem, směřujícím do politiky, mohou jeho zkušenosti i jeho styl politickým stranám, které ho podporovaly, velmi prospět.

Například právě ČSSD by takového moderního politika potřebovala jako sůl, protože to by mohl být impuls k její skutečné, nikoli zatím jen slovní modernizaci. Jenže vstup do stranické politiky s sebou nese i strach stávajících stranických politiků z konkurence. Pak to ale bude prostor pro skutečnou politiku, která je prostě přirozeně bojem o moc a nikdo by se tomu neměl divit.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .


Názory a argumenty
ČRo 6 (archivováno)

Čas vysílání: pořad jsme vysílali do února 2013

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Volba prezidenta 2008
v rubrice: Komentáře

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 Český rozhlas