Tak pravil Sjednotitel...
Tři dny po znovuzvolení do funkce prezidenta České republiky poskytl Václav Klaus rozhovor deníku Mladá Fronta Dnes. Hlava státu, která ještě před několika dny v předvolebních projevech proklamovala nadstranickost a politické sjednotitelské plány, v rozhovoru naznačuje, že i nadstranickost a sjednotitelství má své limity.
V projevu před první volbou řekl prezident Klaus, že jeho druhé období se bude vyznačovat (cituji ze serveru Idnes): "kontinuitou s určitými korekcemi. Korekcemi jednotlivostí, nikoli směru. To jsem (říká prezident Klaus) vyhlásil jako heslo pro celou Českou republiku. Ale mohlo by se to použít i jako heslo pro mě samého. Myslím, že je lepší než heslo Česká republika bez bariér (heslo Jana Švejnara, pozn. redakce), které jsem ani ex post ještě úplně nepochopil." Konec citátu z rozhovoru prezidenta Klause pro pondělní Mladou Frontu Dnes.
Jak by takové korekce mohly vypadat, naznačuje jeho hodnocení prezidentské volby, která byla podle něj sporem o interpretaci naší doby, sporem o interpretaci celého našeho polistopadového období, a měl to být - jak měl naznačit ve svém řečnickém vstupu do volby prezidenta nezávislý senátor Novotný - zápas o případnou změnu celého našeho politického systému. To jsou poměrně ostrá slova, která jako by měla naznačit, že nešlo jen o to, zda dojde na Hradě ke střídání osob, ale o případné zhroucení celého polistopadového vývoje, respektive toho, co si pod tím představuje prezident Klaus. Jako by jakákoli jiná možnost, než že na Hradě zasedne znovu on, znamenala automaticky tragické či katastrofální zhoršení stavu republiky a jejího politického vývoje.
Zároveň hned našel i onoho pomyslného (či spíše, pro něj až příliš reálného) protivníka, či snad přímo nepřítele. Jsou to jacísi "oni", reprezentovaní při prezidentské volbě jeho protikandidátem Janem Švejnarem a jeho příznivci. "Oni" jsou takoví, kteří by si - podle prezidenta Klause - přáli cosi, čemu on říká "diktát vyvolených".
Za tímto vágním termínem, který může obsahovat množinu nejspíš všech lidí, kteří mají jiný názor na cokoli, než má prezident Klaus, se skrývají - říká Václav Klaus - ti, kteří (další citát): "si už mysleli, že to, co se jim nepodařilo v roce 1990 s Občanským fórem, pak v roce 1992 a v letech 1997, 2002 a 2003, že konečně teď dokonají. Ten zvrat od toho konzervativněliberálního systému založeného na důsledné lidské svobodě, a ne na diktátu vyvolených. O tom to celé bylo a já myslím, že v tomto smyslu je toto vítězství tak klíčové pro celou naši zemi jako máloco. Po tom, co se nepodařilo v televizních krizích a při "Děkujeme, odejděte", byl teď další pokus udělat stejnou věc. Je klíčová věc, že se opět podařilo odrazit tento pokus. A podařilo se to díky masové občanské podpoře." Konec dalšího citátu z rozhovoru Václava Klause pro Mladou Frontu Dnes.
Takže tu, podle rétoriky volené prezidentem Klausem - aniž by si toho veřejnost všimla - proběhla vážná celostátní krize, při níž mělo dojít ke zvrácení polistopadového vývoje ve prospěch nějakých "oných", kteří ve slovních klišé, používaných prezidentem Klausem vycházejí nápadně podobní těm, které před listopadem 89 označoval tehdejší stranický tisk jako "nepřátele režimu".
Podle prezidenta Klause mělo, aniž to přinejmenším podstatná část veřejnosti tušila, dojít k diktátu vyvolených, který by asi zároveň znamenal odvrácení od konzervativně liberálního systému. Kam asi? To prezident Klaus nesdělil. A mělo asi též, kdyby nevyhrál prezident Klaus, dojít k narušení důsledné lidské svobody? Kde k tomu názoru přišel?
Jedním z možných vysvětlení je, že prezident Klaus asi ví o Janu Švejnarovi a jeho volitelích víc, než pár miliónů (extrapoluji výsledky průzkumů veřejného mínění) Švejnarových příznivců. Asi ví, že pan Švejnar by se nějak (to jak přesně, bude zase vědět asi jen pan prezident Klaus) dokázal postarat o odejmutí důsledných lidských svobod našim národům a k tomu ještě zvrátit konzervativně liberální systém, proti kterému se ovšem Jan Švejnar nestačil nijak veřejně vymezit. Nadstranickost Václava Klause našla v rozhovoru pro Mladou Frontu Dnes svou podobu tehdy, kdy prezident zjevuje přání, aby už teď ODS začala generovat jeho nástupce. Proč ne nějaká jiná strana? Proč ne občanské iniciativy? Proč ne veřejnost, která by - podle soudobých vyjádření mnoha špičkových politických činitelů - měla příští hlavu státu volit přímou volbou? Ne, pro prezidenta Klause, který nechce být aktivistou, a který chce být nadstranickým prezidentem všech občanů, musí tvorbu příštího prezidentského kandidáta zařídit ODS. A to jsou teprve tři dny po volbě...
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
