Volba prezidenta 2008

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

"Podraz střídá podraz..."

Petr Příhoda  20.02.2008
domácí tisk - Autor:Marián Vojtek
domácí tisk
Autor:   mvo  

Podraz střídá podraz... - tak charakterizoval dění v Parlamentu ČR v souvislosti s volbou prezidenta palcový titulek čtvrteční MFD. Podle všeho právem. Zdá se, že se volební úsilí na čas vymklo poslancům a senátorům z rukou a proměnilo se v překotný a nepřehledný proud událostí s vlastní, tedy autonomní dynamikou. 

 
"Podraz střídá podraz..."
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Oni ji už nedokázali ovlivnit, sami se stali její součástí. Ztráceli nervy. Jednoduše řečeno - přestali být svobodnými (pokud předtím vůbec byli). Nakonec byl prezident zvolen. Někdo se z výsledku těší, někdo je zklamán, ale oddechli si všichni. Volba prezidenta má přece jen jakýsi scénář. Do čeho by vyústila ta vřava, kdyby pokračovala bez jeho mantinelů?. Anglické metaforika má pro to pojmenování slippery slope neboli kluzký svah. Němci tomu říkají Dammbruch, protržení hráze.

Náš parlament přitom řešil problém, který není nijak výjimečný. Volba hlavy státu je součástí běžného státně politického provozu, i když k ní dochází jednou za 5 let. Jak by to asi dopadlo, kdyby naše politická reprezentace čelila skutečně závažné krizi? Třeba energetické, spojené s tou mezinárodní?

Média, která nás náruživě zásobovala informacemi, zkazkami i podrazy ze Španělského sálu, postavila naši politickou elitu do velmi nepříznivého světla. Činila tak ale "nevyváženě". Nekladla si - a patrně ani veřejnost si neklade - otázku, nakolik je ta neutěšená scenérie odrazem celkového stavu české společnosti. Podraz střídá podraz - lamentuje MFD. Zkusme zaměřit pozornost jinam. Třeba na privatizační aféry nebo na zdůvodnění problematických rozsudků. Na počínání zastupitelstev měst a obcí, nebo i představenstev bytových družstev při přidělování předražených zakázek, na to rozšířené tunelování v malém. Anebo docela dolů, na to jak tzv. prostí občané vedou své majetkové, rozvodové a jiné spory a jakým stylem spolu debatují na webových stránkách. Atd. Podraz stíhá podraz.

Něco tady chybí. Co asi? Když lidskému organismu chybí důležitý enzym, minerál nebo vitamín, časem se to pozná. Třeba i metabolickým rozvratem. Zdá se, že i naší politice, špičkové i místní, snad i veřejnému životu vůbec, něco chybí. Nejspíš jakési obecně sdílené minimum smyslu pro fair play. Platí-li, že faul, kterého si rozhodčí nevšimne, se stává součástí hry, začne pak snadno platit, že podraz je přijatelným nástrojem politiky. Pak není divu, že účel posvětí prostředky, i ty nevybíravé. Říká se tomu machiavelismus. Orientace na okamžitý úspěch (a nemám na mysli pouze ekonomické podnikání) však má - jak se říká - v dlouhodobém časovém horizontu nevyhnutelné důsledky.

Všimněme si, v jaké nevážnosti se ocitla slova jako morálka, moralizování. Lpění na minimu mravnosti však není snahou o nějakou samoúčelnou ušlechtilost. Má sebezáchovnou funkci. Vytratí-li se sdílený smysl pro fair play, je to jako kdyby organismus ztratil odolnost. V medicíně se tomu říká syndrom získané imunitní nedostatečnosti, čili AIDS. Člověka pak zahubí banální chřipka. - Domnívám se, že se v naší společnosti tento syndrom (zajisté v přeneseném smyslu) nebezpečně rozšířil. Špičková politika je jen jeho lépe viditelnou obětí.

V politickém životě se z nabídkové i poptávkové strany vytratilo kritérium, jímž je charakter jednotlivé osobnosti. Místo toho hovoří zejména žurnalisté o jejím charismatu. Už nevysvětlují, co tím míní. Z kontextů lze vyrozumět, že "charisma" je vlastně schopnost zapůsobit, sugestivně se prosadit, oslnit. V podstatě jde o dovednost zahrát na citovou strunu. Politika, která se stává mocensky motivovanou soutěží charismat, je vzrušující, ale bezobsažná. Tak jako bulvární média. Čím to, že se jí to daří? Asi je tomu v jiných oblastech života podobně. Má být charakterní manažer? Nebo smluvní partner? Bylo by to milé, ale raději nespoléhat a spíš si ho zavázat jinak. Kolik váží charakter novináře? Nebo rodiče ve sporu o dítě? Bere jej v úvahu výběrové řízení, ať už v jakkoli oblasti? Nevím, nevím. Zdá se, že tzv. sociální kapitál s touto hodnotou nepočítá, protože lze snáze pořídit s kapitálem v původním smyslu, tedy s finančním, pokud se s ním obratně zachází. Té obratnosti se říká znalost. Znalostní společnost stojí na znalostní manipulaci, jejíž strategie je posvěcena účelem. A tím je přece úspěch, pokud možno co nejdříve. Není to "logické"? (to slovo mám v uvozovkách).

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .


Názory a argumenty
ČRo 6 (archivováno)

Čas vysílání: pořad jsme vysílali do února 2013

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Volba prezidenta 2008
v rubrice: Komentáře

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 Český rozhlas