Měl by se českým prezidentem stát Miloš Zeman?
Ačkoliv od poslední prezidentské volby ještě neuplynulo příliš mnoho času a znovuzvolený prezident Václav Klaus ze svého posledního čtyřletého funkčního období neodkrojil ani první půlrok, objevuje se otázka příštího prezidenta opět na scéně. Jistě máme ještě v dobré paměti události, které volbě předcházely i ty, které samotnou volbu provázely. Přiznávám se, že ještě dnes mi při vzpomínce na toto období naší politické historie přechází po zádech mráz.
A také cítím, jak rudnu studem a vzteky, že se musím ať chci nebo nechci zařadit do takovéto společnosti. Opravdu bychom si měli přiznat, že ve vyspělé demokracii bychom byli z politické kultury oznámkováni známkou nedostatečně. Je smutné, když k prosazení vlastního kandidáta nedovedeme využít jeho předností a nestydíme se používat všelijakých nekalých praktik včetně očerňování protikandidáta za pomocí nepotvrzených a neověřených historek. Měli bychom si uvědomit, že i Bible nás poučuje o tom, že i spravedlivý sedmkrát za den zhřeší. Tím nechci tvrdit, že člověk nevalného charakteru a pochybné morálky by měl na vysoké či nejvyšší místo v politické hierarchii kandidovat. Člověk těchto kvalit by měl být vyřazen již při předběžném výběru.
Právě z poslední volby bychom si měli vzít poučení a vyvarovat se spáchaných nechutností. Výběr kandidátů by měl probíhat ve větším předstihu, jejich jména nemusíme příliš nahlas vytrubovat. Ono se to stejně nepovede příliš utajit, ale pokud budou mít média možnost z většího počtu uchazečů, nebudou potencionální kandidáti vystaveni takovému tlaku. Každý z nich si bude moci ověřit svou odolnost proti tlaku médií na vlastní kůži a pro mnohé to bude první zkušenost tohoto druhu. Zároveň si vyzkoušejí, zda jsou schopni se s novou situací vyrovnat. A naopak voliči a stranické aparáty odpovědné za výběr si mohou udělat poměrně přesný obrázek o tom, jak se případný úspěšný kandidát bude v nové funkci chovat a vyjímat. Vyhneme se tak situaci, kdy výběr profesora Jana Švejnara byl spíchnut až příliš horkou jehlou.
Když už tu zaznělo jméno Miloše Zemana jako možného kandidáta na prezidenta, pokusím se vyjádřit svůj názor na jeho osobu a na jeho případnou kandidaturu na nejvyšší státní funkci. Osobně si Miloše Zemana vážím jako člověka, který stojí za tím, co řekne a splní co slíbil. Na naší politické scéně dokázal mnoho a jen málokterý ze současných politiků s ním snese srovnání. Napadají mě pouze dvě jména. Sociálně demokratickou stranu postavil pevně na nohy a dokázal s ní vyhrát volby. Prošel vysokými státnickými funkcemi jako předseda Sněmovny i předseda vlády. Obou se zhostil převážně úspěšně a poté politiku opustil. Neúspěch v prezidentské volbě zaviněný převážně jeho spolustraníky mu ale na popularitě a vlivu neubral. Proti jeho výrokům by občas protestoval Guth-Jarkovský, ve srovnání se současnými politiky by však mohl poměrně úspěšně působit i v nedělní dívčí škole. Svými bonmoty protivníky usazoval, nikoliv však zesměšňoval. Také jeho vztah ke společné Evropě je veskrze kladný a pro Českou republiku by byl v zahraniční politice nesporně přínosem.
Z toho všeho mi vychází, že Miloš Zeman by byl dobrým a úspěšným českým prezidentem. Tím ale nechci tvrdit, že by měl být kandidátem jediným. Máme ještě více než 3 roky na to, abychom si vybrali skutečnou osobnost, která nás bude dobře a úspěšně reprezentovat a za kterou se nebudeme muset stydět. Ale třeba se politici dohodnou a nechají výběr na nás voličích.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumentyv sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
