Přímá volba prezidenta
Trvalo to nějakých šestnáct let a už se nám začínají rýsovat obrysy možné změny Ústavy v tom smyslu, aby hlavu státu mohli volit občané. Ve středu zrána jednali představitelé koalice o návrhu Strany zelených na vypsání referenda, které by se veřejnosti ptalo na její názor ohledně volby prezidenta. Koalice se shodla na tom, že přes léto ministr spravedlnosti připraví návrh zákona o přímé volbě.
Zelení původně navrhovali, aby byl schválen zákon o referendu, který by obsahoval otázku (cituji dle serveru aktuálně.cz): "Souhlasíte s tím, aby lid volil prezidenta republiky přímo a aby Ústava České republiky byla změněna podle přílohy tohoto ústavního zákona?" (konec citátu).
Jenže, proti vypsání tohoto referenda byli nejprve lidovci, posléze i představitelé ODS. Podle jejich názoru je zbytečné referendum vypisovat, neb je - dle výzkumů veřejného mínění - zřejmé, že většina občanů (podle některých výsledků až 90%) je pro přímou volbu hlavy státu. Referendum by bylo - podle zmiňovaných lidovců a občanských demokratů) jen plýtvání veřejnými prostředky. Formulace změny ústavního zákona je proto pro ně přijatelnější.
Má to však svá, a to setrvalá, úskalí. Jednak - ke změně ústavního zákona je zapotřebí tzv. ústavní většina - tedy souhlas tří pětin obou komor Parlamentu. To by ještě možná nebyla ta hlavní potíž, kdyby ovšem s přímou volbou prezidenta neměli mnozí (hlavně občansko-demokratičtí) politici jakousi bytostnou potíž. Dosud byl prezident, respektive jeho zvolení, oblíbenou hračkou zákonodárců, při níž se dalo v zákulisí leccos vymanévrovat. Ostatně ta poslední zkušenost s volbou prezidenta je ještě v čerstvé paměti. Okolnosti druhé volby Václava Klause prezidentem byly přinejmenším pro jednoho ze zákonodárců (s nímž jsem mluvil osobně) nehorším zážitkem jeho politické kariéry. Soudě podle reakcí zveřejněných v médiích na tom byla podobně řada jeho kolegyň a kolegů. A když už jsme u Václava Klause. Souběžně s oznámením o zaúkolování ministra spravedlnosti vypracováním změny ústavního zákona přispěchal s výkladem ještě nepřijaté novely, týkající se přímé volby hlavy státu, předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř. Podle jeho názoru, který vyjevil internetovému serveru novinky.cz., by se jednalo o úplně nový typ mandátu, který by z účasti na volbě nevylučoval ani Václava Klause. Dosavadní znění ústavy umožňuje zvolit téhož člověka hlavou státu jen dvakrát v řadě.
Podle serveru novinky.cz si představitelé koalice i opozice změnu příslušného článku Ústavy dovedou představit. Je to zajímavá myšlenka...
Logika, podle níž by novela ústavního zákona měnila i obsah mandátu a zároveň s navýšenými ( i o tom se vede diskuse) pravomocemi dávala i možnost zrušení dosavadních funkčních limitů prezidentování, je v současné chvíli srozumitelná asi jen těm nadaným jednotlivcům, kteří podobně jako šéf poslanců ODS Tluchař disponují inteligenčním kvocientem nad 150 bodů. Na první pohled by to mohlo vypadat, jako kdyby se někteří členové ODS snažili umést jakoukoli cestu k tomu, aby čestný předseda jejich strany mohl zastávat prezidentský úřad nejméně do roku 2018.
Jenže je to s tím návrhem na změnu Ústavy ohledně volby prezidenta podobné, jako s různými variantami změny volebního zákona vůbec. Vždy se doposud v diskusích objevovaly jen takové verze, které jakoby měly zvýhodnit některou z dosud nejsilnějších stran - buď ODS, nebo ČSSD. Háček spočívá v tom, že politická nálada voličů by se mohla lehce zvrtnout v neprospěch obou těchto rivalů, a z výhod volebního zákona, nastavených pro jejich potřebu by se mohla stát výhoda pro nějakého "třetího vzadu" - nejspíš tedy komunisty. O tom, že přítulnost voličů k vládnoucím stranám je věc ošidná, svědčí současné průzkumy veřejného mínění - koaliční snahy o reformy jsou "odměňovány" poklesem preferencí. A co všechno by se mohlo přihodit do dalších voleb, je jen těžké odhadnout.
Podobně s volbou prezidenta: je jistě možné ušít a vyšít takovou verzi změny Ústavy, která zvýší pravomoci prezidenta a odstraní časové limity jeho funkčních období. Podle zákona nechtěného účinku, který ovšem platí skoro se stejnou železnou pravidelností, jako neblahé Murphyho zákony, je třeba předem (i tenkým hlasem) varovat: jen aby to vylepšené prezidentování nakonec neshrábl někdo, o kom dnešní politické špičky ani nechtějí uvažovat...
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
