Projekt Dědictví reformace seznamuje veřejnost s nejzajímavějšími protestantskými památkami u nás

29. říjen 2016

Církevní turistika představuje sice malý segment cestovního ruchu, ale v posledních letech se i u nás těší velkému zájmu. Novinkou je projekt Českobratrské církve evangelické. Provede vás po památkách české reformace.

Projekt Dědictví reformace zahájila Českobratrská církev evangelická v roce 2010. Záměrem bylo zpřístupnit evangelické památky sekulární veřejnosti a to české i zahraniční. Jak říká koordinátorka projektu Janka Haluková, šlo hlavně o propagaci.

Janka Haluková: „Podstatou bylo vydání asi 43 tisíc různých materiálů včetně velice výpravné publikace s výběrem neznámějších a nejhezčích kostelů nejen Českobratrské církve evangelické, ale i ostatních evangelických církví. A zároveň to byly drobnější materiály jako například kapesní průvodce, který obsahuje nejen charakteristiku památky, ale i praktické informace, jak se k nim lidé dostanou, co tam uvidí, co můžou navštívit v okolí.“

Na podrobné mapě najdete kostely, sborové domy i ubytovací a rekreační střediska. Samostatný leták prezentuje 15 nejdůležitějších staveb.

Janka Haluková: „To je například Telč a Velká Lhota, kde je celý evangelický areál. Tam se scházejí návštěvníci z různých reformačních muzeí ze světa. Je to Jimramov, odkud pochází spisovatel Karafiát, je to kostel v Herlíkovicích, to je taková unikátní památka, která byla postavená z německých darů. Samozřejmě těch památek je daleko více, nejstarší je naše Velká Lhota v Jeseníkách, naprosto unikátní dřevěný kostelík, který je národní kulturní památkou.“

Evangelický kostel v Herlikovicích

Součástí projektu je i kniha s názvem Po stopách památek reformace v České republice. S bohatým množstvím originálních fotografií Martina Salajky mapuje 120 evangelických památek na našem území. Jak říká autorka publikace Mahulena Čejková, kniha představuje jakýsi architektonický průřez českou reformací:

Mahulena Čejková: „Já jsem ten zájem o naše kostely zahájila tím, že jsme navštívili kostel ve Vysoké u Mělníka, kde je zachovalý toleranční kostel. To znamená v podobě tolerančního patentu Josefa II. z roku 1781, kdy tenkrát evangelíci směli stavět jenom kostely, které vypadaly v podstatě jako stodoly, byly velmi jednoduché, prosté, musely stát někde za vsí, nemohly mít dveře jako mají normální kostely, nesměli mít věž a podobně. Těchto tolerančních kostelů je mnoho, ale tahle Vysoká u Mělníka, to je opravdu krásný a zachovalý toleranční kostel.“

Toleranční kostel ve Velké Hrubé Lhotě v kopcích Hostýnsko-vsetínské hornatiny

Od tolerančních kostelů se dostaneme až k funkcionalistickým stavbám, které vznikaly za první republiky nebo byly dostavěné těsně po válce.

Mahulena Čejková: „Vzpomínám hodně ráda na kostel v Brně Židenicích, což je typický funkcionalistický kostel, kde už je všechno, co má být, včetně také těch příslušných sborových místností, že to slouží i jako fara.“

Funkcionalistický kostel v Brně - Židenicích

Vedle strohých reformačních kostelů v publikaci najdeme i kostely lutherské.

Mahulena Čejková: „Lutherské kostely mají veliký oltář, protože při lutherském vysluhování Večeře Páně se kolem toho oltáře klečí. To vysluhování je každý měsíc. Bývají tam také obrazy na rozdíl od takových těch přísných reformačních evangelických kostelů, kde vystupuje do popředí prostota, kříž bývá včele, obrazy nemíváme…“

Za pozornost stojí i secesní kostel v Pečkách nebo evangelický Salvátor v Praze, který byl postaven ještě před Bílou Horou. Do budoucna by mohly vzniknout turistické stezky po těchto památkách, které by návštěvníka provedly určitou oblastí, ale také historií reformace u nás.

Spustit audio