První, na co bych se podíval, je omezení věku, říká o hrách pro děti Jarda Möwald z podcastu Quest
„Každá hra, která v Česku vychází, má své věkové doporučení, odkdy je vhodná. Některé hry existují s omezením tři plus a některé šest plus a na první pohled od sebe nejdou rozeznat. Věkový rating je první věc, na kterou bych se podíval, kdyby za mnou přišlo moje dítě s tím, že si chce hru stáhnout a začít hrát,“ říká v Houpačkách Jaromír Möwald, moderátor herního podcastu Quest.
„Dál bych prozkoumal diskuse pod hrou. Dost taky prozradí obrázky a pak je důležité si ji sám zkusit zahrát, stačí pět minut. Měli bychom vědět, co tam dítě dělá, co se na obrazovce děje. Dobrá hra je taková, u které zapomeneš na čas a kterou můžeš s rodiči probrat. Někteří rodiče mají hraní jako trpěné zlo, ztrátu času. Ale hry můžou být terapeutické, můžou být jako zábavou pro celou rodinu,“ říká zkušený herní matador. „Rodiče by měli vědět, co jejich dítě hraje, i když je to samotné nebaví. Reklamy vložené do her jsou zlatá žíla, dostává se tam pak obsah, který tvůrci vůbec nezamýšleli.“
„Moji rodiče se o hry vůbec nezajímali, nekupovali mi je, ale ani mě nějak neregulovali. To já bych u svých dětí dělal jinak. Chyběla mi možnost si s rodiči o hraní popovídat, snažil jsem se je k tomu přivést, třeba dostat tátu do mého světa závodních her,“ přidává vlastní zkušenost Jarda. „Tu nekomunikaci vnímám jako hendikep, mohl jsem se trochu jinak mentálně vyvíjet a je mi to zpětně líto, že jsem to neměl s kým sdílet.“
Jaké jsou nejvíc parádní hry pro děti? Před který titul patří velký varovný prst? Odpoví herní Houpačky s Jardou Möwaldem z podcastu Quest.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
