První plazma fúzního reaktoru v Greifswaldu a mince z hradiště Vraclav
Hnízda sokolů stěhovavých na komínech elektráren, výskyt vlka na Broumovsku a rekordní exemplář velemloka čínského z tamní přírody.
Důležitou roli při návratu sokolů stěhovavých do naší přírody sehrály elektrárenské komíny, chladicí věže a další podobné průmyslové stavby, na které ornitologové už několik let montují speciální hnízdní budky. Sokolům se ve velkých výškách líbí. Svědčí o tom skutečnost, že od roku 2011, kdy byla umístěna první budka na ochozu chladicí věže Elektrárny Tušimice, se v těchto budkách po celé republice vylíhlo na sedmdesát malých sokolů. (Více se o hnízdění sokolů na výškových stavbách můžete dočíst na stránkách společnosti ALKA Wildlife.)
Na lesní pěšině severně od Teplic nad Metují na Broumovsku zachytila v listopadu fotopast vlka. Snímek potvrdil pravdivost několika podzimních hlášení o pozorování zvířete, které právě vlka připomínalo. Podle odborníků je skoro jisté, že stejně jako vlčí pár z Českolipska je i broumovský vlk přistěhovalec z Lužice na německo-polském pomezí, kde žije v několika smečkách více než stovka zvířat, která si hledají nová teritoria.
V izolované krasové jeskyni na jihozápadě Číny narazili vědci na rekordní exemplář ohroženého velemloka čínského. Zvíře má na délku 140 centimetrů, váží 47 kilogramů a je zřejmě přes 200 let staré. Vědci ho převezli do výzkumné stanice, kde ho budou dál zkoumat. Velemloci jsou impozantní obojživelníci, kteří se vyskytovali už v době dinosaurů. Dnes je ohrožují především čínští gurmáni; části těl velemloků se používají i v tradiční čínské medicíně.
V uplynulých třech letech provedli archeologové detektorový průzkum akropole hradiště Vraclav na Orlickoústecku, se kterým je spjata historie vyvraždění rodu Vršovců v roce 1108. Při průzkumu se našlo několik desítek raně středověkých mincí – jedna z nich je dokonce byzantského původu. Díky datování mincovních nálezů už teď odborníci vědí, že hradiště nevzniklo v druhé půli 11. století, jak se až dosud předpokládalo, ale o něco dříve.
Německý experimentální fúzní reaktor Wendelstein 7-X vyprodukoval svou první plazmu – po zahřátí 10 miligramů hélia na teplotu 1 milion stupňů Celsia. Vzniklá plazma existovala sice jen 50 milisekund, ale v této fázi výzkumu se každý úspěch počítá. Reaktor v Institutu Maxe Plancka pro plazmovou fyziku v severoněmeckém Greifswaldu je testovacím zařízením, které má ověřit technologii jaderné fúze jako výhledový zdroj „čisté“ elektrické energie. Zatím se však do podobných zařízení, stellarátorů a tokamaků, více energie vkládá, než se jejich prostřednictvím získává. Co ale není, může jednou být.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 51/2015, 19. prosince.
