Purpurové řeky
To se vám ještě nestalo, abyste se dozvěděli pointu filmu v prvním odstavci: purpurové řeky znamenají krvavé žíly v lidském těle! Podle toho také vypadají vynalézavé vraždy v nudné francouzské detektivce se Jeanem Reno v hlavní roli. Lokace: prastará univerzita vysoko v horách.
Vysoko ve francouzských Alpách leží městečko odříznuté od civilizace šesti sty kilometry serpentýnovité silnice. Univerzita a nemocnice jsou jediným pokladem místních obyvatel, povětšinou ostřílených horalů a zdegenerovaných intelektuálů - výsledek křížení studentů univerzity. Pro lepší představu settingu: univerzita leží pod ledovcem hrozícím spustit lavinu. Jean Reno v roli inspektora Pierre Niemanse, přijíždí vyšetřit bestiální vraždu a dostává se na stopu spiknutí profesorů a studentů, kteří chtějí vytvořit nietzscheovského nadčlověka. Pomáhá mu Max Kerkerian (Vincet Cassel) z místní policie, jehož vyšetřovací metody zahrnují vše od kouření marihuany, přes dokonalé zvládnutí bojových technik, až po vykrádání hrobek.
V podtitulu Purpurových řek je uvedeno "strhující thriller". Posuzováno podle prvního naturalistického záběru mrtvého těla a z něj padajících červíků a švábíků by tomu tak mohlo být. Posuzováno podle podtextu sériového zabíjení by tomu tak mohlo být. Posuzováno podle všeho ostatního tomu tak není. Purpurové řeky jsou zaprvé francouzským snímkem z prostředí velehor a zadruhém studentskou detektivkou. Z toho vyplývá několik krásných panoramatických záběrů a nudné vyprávění bez spádu a napětí, jakým se obvykle filmy těžící ze zatuchlých prostor univerzit vyznačují (viz německá Anatomie). Důvodem pro natočení mohou být komplexy všech zúčastěných, kteří si po několika letech vyřizují účty s nenáviděnými učiteli a školním drilem, který byli nuceni podstoupit - pravděpodobně ne zrovna úspěšně. Na misku trapnosti se u Purpurových řek přidává závažíčko literární předlohy a nedokonalého přepsání pro scénář a vyklube se film, který dokáže fascinovat jen snahou o propracování lidského rozměru hlavního hrdiny. Niemans je zásadový policista, shrnutelný pod pojmy: tvrdost, přesnost, tichá síla. V několika světlých okamžicích ocelová slupka profesionality odhaluje člověka s pochybnostmi a starostmi, které mu pohříchu dělají jen psi - bojí se jich. Na stopu spiknutí vzdělanců se dostává nejasně a nechává se strhávat událostmi, které mu sice pomáhají v pátrání, ale na rozdíl od diváků si je nedokáže dát dohromady a až do konce filmu se chová jako hadrová panenka. Reno zachraňuje Niemanse jak jen se dá, přesto je role vybočením z charakterové řady populárních zabijáků, které herec ukázal v Brutální Nikitě, Leonovi, Mission: Impossible a Roninovi a přináší zklamání umocněné skutečností, že právě on nenechává scénáristu a režisér klesnout až na dno.
Stejný osud postihl Casselova vyšetřovatele z vedlejšího okrsku. Ten, sledujíc vlastní případ, znenadání zjišťuje, že se zamotává do mnohem složitějšího úkolu. První krůčky, kdy se odvíjí jeho pátrání paralelně s Niemansovým, jsou příjemným oživením a snad se v nich tvůrci i více vyřádili, protože obsahují jedinou originálně zpracovanou scénu celého filmu, kterou je pěstní zápas s obyvateli posilovny za zvukového doprovodu videohry. Do atmosféry snímku to sedne jako pěst na oko, na druhou stranu je tato mezihra jediným nezapomenutelným zážitkem. Casselovi sekundují dva "komičtí" policisté představující slabý a trapný odvar proslavených francouzských zmatkářů v uniformě.
Napínavé okamžiky jsou uvozeny sílící "napínavou" hudbou, která je tak napínavá, až kazí efekt leknutí. Ani závěrečná scéna s grandiózní lavinou nepřekvapuje nenadálým odhalením anebo snad efektním úkrokem stranou a zabitím všech důležitých postav. Způsob, jakým přežijí zasypání lavinou je hodný Davida Copperfielda. Konec s ironickými poznámkami, naplno řečeno: Purpurové řeky se nepovedly. Znovu vynesly na světlo univerzitní detektivku s nestudentskými hrdiny, ale nedokázaly synchronizovat dějové roviny a charaktery do uspokojujícího, zábavného celku. Jako režisérské cvičení by film obstál, jeho scénář však beznadějně propadá, když se snaží slepit knižní děj do nelineárního vyprávění.
Purpurové řeky postrádají... ne: nabízejí Jeana Renoa, jak ho neznáte. A tím končím smutné vyprávění o úpadku jednoho francouzského filmu, který dokazuje, že Evropa dává filmařskému světu jen málo kvalitních světových snímků.
Související odkazy:
Purpurové řeky (Les Rivieres Pourpres, Francie 2000)
Hrají: Jean Reno (Niemans), Vincent Cassel (Kerkerian), Nadia Faresová (Fanny), Dominique Sandová (sestra Andrea), Karim Belkhadra (Dahmane), Jean-Pierre Cassel (dr. Chernezé) Scénář: Mathieu Kassovitz, Jean-Christophe Grange (knižní předloha) Hudba: Bruno Coulais Režie: Mathieu Kassovitz 105 minut, titulky V kinech od 3. května 2001