17. ledna  2013 v 17:00  rubrika: Nepřehlédněte

Kmenové buňky dávají naději pacientům s nevyléčitelnými nemocemi. Výzkum provádí nové Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad v Praze-Krči

Kmenové buňky - Foto:  www.orionbiosolutions.com

Kmenové buňkyFoto:  www.orionbiosolutions.com

Od začátku roku funguje v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky nové Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad. Hlavním úkolem vědců je využití kmenových buněk k reparacím a regeneracím poškozených orgánů a tkání.

Buněčná terapie a tkáňové náhrady jsou součástí nového oboru v medicíně, který se nazývá regenerativní medicína. Má za cíl léčit některá onemocnění, která jsou spojená se stárnutím nebo s vývojovými poruchami. Dále také s takovými onemocněními, která lékaři ještě neumí léčit. 

A právě kmenové buňky jsou nadějí, že by dnes neléčitelné nemoci mohly být úspěšně léčeny. To jsou třeba degenerativní onemocnění mozku, míchy, Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Nově otevřené centrum v pražské Krči se na tento výzkum specializuje. 

„V současné době se kmenové buňky používají především k léčbě například chrupavek nebo v poškozených kolenních chrupavkách, kdy napomáhají regeneraci, nebo diabetické nohy, kde je možné dokázat, že končetina se znovu prokrví, narostou nové cévy a potom není nutné provést amputaci. Dále jsou to náhrady kostí. To složitější je rohovka, která může regenerovat. Vlastní buňky pacienta z druhého oka nebo z části oka, kde není poškozená, se mohou kultivovat a přenést na místa, kde je rohovka poškozená. A v neposlední řadě to jsou degenerativní onemocnění mozku a míchy,“ vysvětlila pro magazín Na zdraví! ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky a také ředitelka nového krčského centra Eva Syková. 

Jaký čas je potřeba na léčebné fáze, od výzkumu až po samotné léčení? 

„Nejprve dlouho probíhá základní výzkum na zvířatech a my ukážeme třeba určitou účinnost našich buněk u onemocnění. Když to všechno máme, tak to ještě musíme provést znova tzv. prekliniku, která za přesně standardizovaných podmínek proběhne na zvířatech. Pak se napíše klinická studie a v ní je přesně určeno, co pacient musí splňovat, aby mohl být do klinické stude zařazen. Když to pacienti splní a souhlasí s tím, že budou zařazeni do studie, dojde k náboru pacientů, kteří to dostávají a postupně se to vyhodnocuje. Výzkum může trvat pět deset let, příprava a připomínky Státního úřadu pro kontrolu léčiv rok a klinická studie může trvat až 5 let,“ odpověděla profesorka Syková. 

 

Dnes o buněčné terapii a tkáňových náhrad, tedy třeba o možném vytvoření jednotlivých orgánů a cév. Více Martin Matějka.

Vložit na svůj web

ZPRÁVY ZE ZDRAVOTNICTVÍ:  

Na komplikace spojené s chřipkou zemřelo od začátku zimy v Česku nejméně 19 lidí. Se závažným průběhem chřipkového onemocnění lékaři hospitalizovali přes 100 pacientů. Některá zdravotnická zařízení v nejvíc zasažených krajích kvůli epidemii zakázala návštěvy, několik škol vyhlásilo chřipkové prázdniny. 

Přesto je podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera počet nemocných na spodní hranici epidemie. Ministr ale varuje před zbytečným užíváním antivirotik, která by měla být k dispozici jenom pro nejvážnější případy. 

Letošní chřipková epidemie není nijak extrémní. Podle odborníků je počet nemocných stejný jako v minulých letech, i když pacientů s chřipkou tento týden ještě přibude, potvrdila Martina Havlíčková z Národní referenční laboratoře. 

Čeští lékaři začali spolu s americkými kolegy používat jako vůbec první na světě nový typ kardiostimulátoru. Je bezdrátový, velikosti menší než tužková baterie. Nemocným ho zdravotníci implantují přímo do srdce. 

Strojek byl zatím voperován 16 pacientům s pomalým srdečním tepem. Zákrok trvá zhruba 15 minut, pacient je při vědomí. Technickou novinku sice vyvinula americká firma, ale velký podíl na ní mají i čeští lékaři. 

Lékaři z Fakultní nemocnice u svaté Anny provedli první operaci pacienta s migrénou na Moravě. V celé zemi jsou tyto operace velmi vzácné. 24letému pacientovi operovanému v Brně mají od bolesti pomoci elektrody voperované do týla. 

Kubánské hlavní město Havana se potýká s cholerou, a to několik měsíců poté, co cholera usmrtila tři lidi ve východokubánské provincii Granma. Ministerstvo zdravotnictví ve čtvrtek oznámilo, že zaznamenalo 51 případů tohoto onemocnění. 

Podle krátkého prohlášení ministerstva byl první případ zaznamenán 6. ledna, nikdo nezemřel a případů cholery prý už ubývá. Agentura AP ale tvrdí s odvoláním na rodinné příslušníky údajné oběti, že v lednu zemřel na choleru přinejmenším jeden člověk. 

Pořad: Na zdraví!  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: vysíláno do 28. 2. 2013  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas