13. června 2014 v 0:02 |
Administrační tagy: 

Pavel Novotný: V E S M Í R

01087097.jpeg
13. června 2014 v 0:02 |
Administrační tagy: 

Pavel Novotný: V E S M Í R

Jednou jsem s Novotňákem zažil takovou moc hezkou věc. Byli u nás tenkrát takový dva spisovatelé, měli v Liberci autorský čtení. Ten jeden měl s sebou i ženu, a teďka po tom čtení jsme seděli a povídali a Novotňák tam seděl s náma. A teď se tam rozvíjela taková naprosto neuvěřitelná debata, kdy jako ty lidi už začali v tom stavu tý opilosti tak nějak težce filozofovat.

A všechno tam začalo bejt takový strašně vehementní, takový nějaký new age pozitivistický, takový to duchovno v půl třetí ráno. A teďka jsem si vzpomněl, že Novotňák má takovej jeden svůj výzkumnej projekt, že se lidí ptá, co si myslej o vesmíru. Tak jsem do něj šťouchl ukazovákem a teďka von prostě tam vytáhl to nahrávadlo a úplně bezelstně - a von ho nikdo neznal, von nikdo nevěděl, co von je zač - a teďka úplně bezelstně se jich zeptal: "Co si myslíte o vesmíru?" A teď nastalo trapné ticho. Teďka ten první, co je takovej člověk, co by se asi rád stal kazatelem, začal takový: "No to sou votázky, no". A teďka prostě tam začal něco mumlat a všichni tam začali úplně šíleně mudrovat, já jsem se tam jenom svíjel smíchy do sebe, protože Novotňák tam normálně uhrál - a je to obdivuhodný to já mu musim vyseknout -, že tam byl půl hodiny za totálního blbce. Pořád jim kladl takový ty prostý otázky, jestli je třeba vesmír nekonečnej a tak. A teď voni ho prostě měli za takovýho naivku, za takovýho nějakýho nadšenýho studentíka nebo něco, ale zase na druhou stranu se mu to snažili všechno vysvětlit. Ale ztráceli se v tom pořád víc a víc, postupně se v tom úplně ztratili a nakonec se skoro poprali... a my se Novotňákem plácali do stehen.

Jaromír Typlt (přepis audiozáznamu)



K otázce vesmíru se projevili (slovem, smíchem, jekotem atd.):

Slávek Lelek, vrátný budovy S
28 zdravotních sester z Ústavu zdravotnických studií
Radek Vystrčil
Maria Richter
Kailie Hall
Jan Vavříček
Naďa Matouchová
Jana Venkrbcová
Petr Michalec
Gregor Schröer
Günter Dischinger
František Novotný
J. B.
P. H.
I. E.
Jaromír Typlt
Jakub Novák
paní uklízečka
Adam Šála
Ondřej Mizera
neznámé hlasy v chodbách
a Pavel Novotný


Vesmír byl natočen v "budově S" liberecké Technické univerzity
(viz plánek). Je zkomponován z následujícího zvukového
materiálu:

- performance dvaceti osmi zdravotních sester rozmístěných po točitém schodišti budovy
Do zvuků sester se z nejvyššího patra spouštělo nahrávací zařízení. Přístroj byl zavěšen na odolném rybářském vlasci, spouštěcí mechanismus byl zhotoven ze školníkova žebříku, starodávného smotávadla na přízi a jednoho spouštěcího asistenta (Jan Vavříček). Nahrávací zařízení se na vlasci pohybovalo pomalu dolů do přízemí, od sestry k sestře, pak opět nahoru, pak znovu dolů kyvadlovým pohybem, pak opět nahoru. Pokusů bylo provedeno mnoho, až do naprostého fyzického a psychického vyčerpání sester, nahrávka zachycuje pouze zlomek celé akce.

- zvuky všedního provozu budovy
....kroky, halas, huhlání, vrzání dveří atd.

- posbírané hlasy
Hlasy jsem sbíral v budově i mimo ní. Například Slávka Lelka, ústřední postavu kompozice, jsem natočil u sebe v kanceláři na kotoučový magnetofon Uher, Radka Vystrčila na jeho venkovském sídle, Marii Richter na jedné zaprášené půdě, Kailie Hall u sebe na zahadě atd. Získané záznamy byly smíchány se zvuky "budovy S" Ozvěnu hlasů v chodbě jsem záměrně nevytvořil synteticky, s ohledem na autenticitu vesmíru byly nahrávky vrženy do chodby pomocí reproduktorů, a zpětně stočeny. Pokud některé hlasy budí dojem sonorního amplionu, je to právě kvůli této jejich vrženosti.

- zvuky nejrůznějších vesmírných předmětů nalezených po budově, skřeky a jiné hlasové projevy
Několik víkendových odpolední jsem školníka i jeho ženu trápil třískáním do židlí, plechovek, lahví, tyčí, zábradlí atd. Též jsem rachotil reproduktory a společně s Typltem halekal po budově.

- venkovní zvuky rozeznívající stěny budovy
Vtírají se sem všemi škvírami, pod prahem dveří či uvolněnými okny. Hned vedle budovy duní ve dne v noci rušná křižovatka, její hluk byl částečně odfiltrován, ale vypustit se nedá, - začátek kompozice jej zachycuje v plné hustotě provozu.


Ke zpracování získaného materiálu:

Vesmír vznikl pouze technikou střihu a vrstvení zvukových stop, bez použití složitější zvukové chemie. Zvuk "budovy S" byl rozložen, smíchán s hlasy a zpětně slepen do "iluze budovy S": Gregor Schröer a Günter Dischinger spolu nikdy nečůrali do společné mísy, a pokud ano, nikdy spolu při tom nemluvili o vesmíru a bavorských buřtech; Maria Richter zde nikdy nemlátila o mříže, nepleskala hadrem, dokonce budovu nikdy nenavštívila; Radek Vystrčil nikdy nenarušil vesmír zdravotních sestřiček; vrátný pochopitelně nikdy neslyšel hlasy, které na něj mluví z tranzistoráku, dokonce žádný takový tranzistorák ani nevlastní, a má tedy úplnou pravdu v tom, že je to všechno strašnej podvod...


tímto děkuji všem odchyceným

Pavel Novotný, Liberec 2009

01069827.jpeg
0:00
/
0:00