Ondřej Bělica o řezání pohraničního bunkru: Má smysl vybočovat z řady
„Šokovalo mě to, s tím jsem nepočítal,“ popisuje pocity z nenávistné vlny, která zaplavila jeho umělecký profil na Facebooku, diplomant Fakulty výtvarných umění VUT v Brně Ondřej Bělica. Výhrůžky smrtí i přirovnání k Hitlerovi si zasloužil za to, že pro svoji diplomovou práci ukrojil kus bunkru z československého opevnění první republiky. „Ze začátku jsem je pročítal, pak už mne to unavovalo. Snažil jsem se odpovídat jen na konstruktivní připomínky,“ dodává ke stovkám komentářů, které zaplavily jeho profil. Většina z nich je silně nenávistná.
Řez bunkrem nedaleko vsi Vratěnín v původní podobě nevydržel déle než několik hodin. Hnutí První republika, které považuje jeho dílo za vandalství a devastaci historického dědictví, na bunkr nasprejovalo nápis „Tento bunkr zničil Ondřej Bělica“. Ani tento nápis ale nezůstal na řopíku dlouho, další fanoušci vojenské historie jej při svém setkání přetřeli bílým latexem. „Jsem rád, že se to nějakým způsobem vrství. Je to důležitá nástavba virtuální platformy, kterou celá ta akce ještě více umocnila,“ říká k zásahu autor.
Projekt Bunkr Kunst, který vyvrcholil uříznutím rohu jedné z tisíců prvorepublikových železobetonových pevnůstek, měl za cíl vyprovokovat diskuzi o rozprodávání podobných objektů jako nepotřebného majetku. „Historický kontext je strašně důležitý. To je výchozí bod celého projektu. Je důležité pro mě se s ním vypořádat a nacházet cestu, co s těmi objekty, vlastně skoro ruinami, v současnosti i do budoucna dělat dále,“ dodává ke smyslu kritizovaného zásahu umělec. „Určitě je to jakýsi památník, ale těžko říct čeho. Jestli je to památník hrdinství, nebo celospolečenského traumatu. Celá ta diskuze ale vede k tomu, jestli by se nemělo jednat o památku. Jsme v situaci, kdy jsou bunkry rozprodávány veřejnosti za celkem malé peníze a může si s nimi kdo chce nakládat, jak chce.“
Rozmyslel by si uměleckou akci, kdyby věděl, jaká kritika se na něj snese? „Spíš mi to dodalo vědomí, že má smysl dělat věci, které vybočují z řady.“
Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.