Dana Drábová ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Martin VESELOVSKÝ, moderátor Ve studiu je se mnou předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Dobrý den.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostDobrý den.

Čtěte také

Martin VESELOVSKÝ, moderátorDo roku 2020 dodává do Temelína jaderné palivo ruská firma TVEL, jaká je s ním spokojenost?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostTak zatím to palivo má pouze drobné problémy, i když výrobce byl velmi si jistý tím, že ani drobné problémy nenastanou, tak teď, když se na prvním bloku vyvážely soubory po 4 letech v reaktoru, tak se u dvou z nich objevily mírné deformace trošku jiného typu, než ty, které Temelín zažíval s palivem od Westinghousu, ale přesto se tam drobné deformace objevily. Ty soubory už zpátky do zóny nejdou, to znamená mají odpracováno, nicméně je to signál k tomu, že i tomu ruskému palivu musí být věnována co do kontrol větší pozornost.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorA nedokážete to říct tak, aby tomu rozuměl laik, paní předsedkyně, co se s těmi soubory, to znamená s těmi palivovými řekněme články nebo částmi toho systému dělo?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostTak, když jsem připomněla problémy paliva ve Vantage 6 od Westinghouse, tak ty trpěly v jistém období takzvaným banána efektem, to znamená probíhaly se po délce, což pro ty soubory, které zároveň s sebou nesou systém, který řídí štěpnou řetězovou reakci, říká se mu klastry, ale to není teď tak důležité, znamenalo, že tenhle ten systém, jehož úkolem je rychlé odstavení reaktoru v případě, že se děje něco, co není úplně obvyklé, co se úplně nepředpokládá, tak měl omezenou funkčnost, protože ty takzvané klastry nebyly schopné projít celou tou délkou toho palivového souboru a zastavily se někde uvnitř, ne až na té pozici, na které se mají zastavit podle projektu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorA čím to bylo?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostPrávě tím ohybem, protože, když si představíte ten banán, tak, když máte mít zajištěno, že ten klastr, což je vlastně soubor tyček, které procházejí otvory nebo kanálky v těch palivových souborech, narazí na ten ohyb, tak nedokáže se přes něj dostat a zastaví se někde dříve, než se má zastavit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorA teď jste popisovala to, co se dělo palivu ...

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostWestinghouse.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorOd Westinghouse. A v palivu TVELu?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostNa těch dvou souborech, kde byly ty deformace zjištěny, se objevil náznak druhého typu takovýchto problémů, zase není neznámý, a tomu se říká kroucení nebo twist, což znamená, že se to palivo neprobíhá, ale ty jednotlivé palivové proutky se mírně kroutí. Jak říkám, není to nic neobvyklého, není to zatím nic závažného, ale ukazuje to na to, že ani to palivo TVEL není zcela problémů prosto.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorV tom kontextu je zajímavé, že například Mladá fronta DNES vás cituje, paní předsedkyně, jak říkáte: "Také se však ukazuje, že 4 roky jsou pro palivo firmy TVEL tak akorát a že výrobce ramenil, když tvrdil, že soubory mohou vydržet klidně 7 let."

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostNo, na začátku, když nám byly představovány výsledky zkoušek, které to palivo absolvovalo v ruských reaktorech, nějaká aproximace, nějaké přiblížení, které představoval výrobce, ukazovalo, že ta sedmiletá životnost není nedosažitelná, ale evidentně pro tyhle ty typy paliva, pro tento typ reaktoru s výkonem 1000 megawattů, možná o něco málo více je třeba být konzervativnější. Samozřejmě vždycky se dostáváte do toho, že je to kombinace marketingu a řekněme zdravé sebedůvěry, ale od toho je tady ten státní dozor, aby byl přece jenom konzervativnější.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorA mimochodem ten rozdíl mezi slibovanou řekněme sedmiletou dobou a tou reálnou, která jsou tedy teď podle vašich slov 4 roky, znamená to jinak řečeno, že to je dražší nakonec?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostNe, není, není, protože Temelín jede na takzvanou čtyřletou kampaň, to znamená, po těch 4 letech jsou ty palivové soubory tak jako tak vyměňovány.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorDobře, kdyby problémy s těmi palivovými články nebo tyčemi nebo soubory od ruské firmy TVEL pokračovaly, tak, jak by se daly řešit?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostJednak žádný z výrobců paliva na světě nespí a jakmile nějaký takovýhle problém se objeví, tak má své vývojové výzkumné pracoviště, které na tyhle ty problémy reaguje a snaží se ty palivové soubory vylepšit. Zase já se vrátím k Westinghouse, jakmile se objevily problémy s tím banána efektem, tak Westinghouse začal pracovat a ve chvíli, kdy v roce 2010 se zaváželo palivo TVELu do temelínské jedničky, tak Westinghouse už prakticky měl vyřešeno.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorMimochodem to je přece zajímavý stav, ta změna od Westinghouse směrem k ruskému TVELu byla provedena právě proto, že byly problémy s palivem od Westinghouse.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostJá bych řekla i proto.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorDobře.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostMyslím si, ale nevím to úplně, neberte mě úplně za slovo, že tam velkou roli hrály i ekonomické parametry té nabídky, protože TVEL měl velký zájem na tom do Temelína se takzvaně vrátit, to znamená, temelínská jednička a dvojka byly jediné reaktory typu WWER1000, do kterých TVEL nedodával, takže ta motivace nabídnout kontrakt, kterému se nedá odolat, podle mě byla jistě vysoká.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorA neodolalo se. Já vím, že je teď trošku komplikované se ptát na to, co bude po roce 2020, na druhou stranu, jestli má někdo uvažovat o tom, jestli se má měnit palivo v temelínské elektrárně a kontrakt doběhne v roce 2020, tak za chvíli bude nejvyšší čas uvažovat o tom, jak nastavit parametry například nějakého výběru nového paliva. Dávalo by smysl měnit dodavatele?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostNo, podle mě by dávalo přinejmenším smysl vypsat výběrové řízení a rozhodnout se podle toho, jaké by ty nabídky byly, když ..., ale to teď je hypotetická situace. Když jsem říkala, že v roce 2006 pravděpodobně přišla od TVELu nabídka, které se nedalo odolat, možná, že by v roce 2017 nebo 18 taková mohla přijít od Westinghouse a přitom ty technické parametry budou srovnatelné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorNo, a pak ještě jedna věc, mohly by teď například firma Westinghouse nebo jakýkoliv jiný dodavatel jaderného paliva takříkajíc z fleku, tím myslím v reálném čase začít dodávat do reaktoru Temelína jaderné palivo?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostWestinghouse ano s velkou pravděpodobností, protože on s výrobou paliva pro ty ruské tisícovky nikdy nepřestal a s vývojem, momentálně má kontrakty na Ukrajině, pročež tam probíhá velká informační válka, já bych řekla, protože i tam ta zóna, která je smíšená, to znamená část paliva je tam od TVELu, část paliva je tam od Westinghouse, své problémy na ukrajinských elektrárnách má a teď samozřejmě tam probíhá pingpong, kdo za to může. No, to víte, že se nikdo nehlásí k tomu, že ve smíšené zóny by za ty problémy mohl ten či onen dodavatel. Máme o tom různé signály, neumíme si v tom, protože je to viděno hodně zvenku, udělat úplně ten obrázek, čím jsou ty problémy způsobené, ale to, co jsem chtěla říct, je, to, že Westinghouse palivo pro tisícovky, když mi dovolíte tenhle ten výraz, má k dispozici. U jiného výrobce třeba u francouzské Arevy, která také dodává pro spoustu elektráren palivo, by to byl delší proces, určitě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorPosloucháte Dvacet minut Radiožurnálu dnes s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou. Když zůstaneme, jak vy říkáte u těch tisícovek, to jsou reaktory WWER ruské nebo ještě snad sovětské výroby. Je jich 16 v celé Evropské unii a do všech dodává palivo Ruská federace a to říkám s veškerým vědomím toho, proč to říkám, protože TVEL je přes jednu firmu státem ovládaná firma.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostMluvíteli o 16 a Evropské unii, tak jste asi o krok dopředu, protože jste musel započítat Ukrajinu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorZapočítal jsem Ukrajinu?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostHm, podle mě ano, protože tisícovky jsou 2 u nás, 2 v Bulharsku, no, a těch 14 na Ukrajině.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorTo jsem neměl úplně v úmyslu. V tom případě, v tom případě je o něco ještě patřičnější ta otázka, když vidíte rozhodnutí nebo řekněme iniciativu Evropské komise relativně nedávnou k tomu, aby byl podpořen vývoj, který by u těchto reaktorů, které jsou uvnitř Evropské unie, jaksi bylo, byl přechod na palivo jiné než ruské provenience, má to smysl?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostTo je otázka za milion dolarů nebo eur spíše mluvímeli o Evropské unii. Má to své výhody a své nevýhody. Podívejte se, já nějak zvlášť nemám tendenci k tomu děsit se, co se stane, když ruský dodavatel přestane dodávat palivo, teď ale nemluvím o geopolitice, mluvím o technické obchodní záležitosti, protože to jaderné palivo je natolik specifická, sofistikovaná, drahá záležitost, že tady jsou ti hráči vždycky dva, ten, kdo to vyrábí, to potřebuje někde uplatnit, a ten, kdo provozuje tu elektrárnu, tak to palivo potřebuje a oni se vlastně navzájem různými strategickými a taktickými tahy drží v šachu, takže tam já takové obavy jako třebas uzavření kohoutů na produktovodu nesdílím tak úplně, ještě navíc, kdyby, zase mluvíme úplně hypoteticky, není k tomu nejmenší náznak, teď ruský dodavatel řekl a od téhle chvíle už nic, tak máme přinejmenším rok, ale spíše 18 měsíců na to tu situaci vyřešit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorProtože taková je řekněme zásoba ...

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostTak, přesně tak. Ono to jaderné palivo má jednu velkou výhodu, jo, potřebujete, protože je to opravdu koncentrovaná energie v poměrně malém množství a můžete ho poměrně dlouhou dobu skladovat. Tady momentálně, a to podle mě má větší význam, probíhají diskuse o tom, jak ČEZ motivovat k tomu, aby nepostupoval dneska obvyklým systémem u drahých dodávek, to znamená, říká se tomu just in time, nakoupím si toho právě tolik a právě v tu dobu, kdy to potřebuji, protože tím pádem si nějak řídím likviditu. Nebyl by vůbec žádný problém, kdyby ČEZ nenakupoval na rok dopředu, to znamená, na každou další výměnu paliva, ale nakupoval na 3 roky dopředu. Tím by se ta energetická bezpečnost podle mě zvýšila velmi výrazným způsobem. Otázkou je samozřejmě ta ekonomika tohohle, protože ty just in time dodávky mají svůj hluboký ekonomický smysl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorJinými slovy nakupovat na 3 roky dopředu už by bylo dražší?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostNebylo by to dražší, ale musel byste to zaplatit v nějakém jiném třeba režimu, to znamená, musel byste ty stovky milionů vydat teď a ne třeba až za ten rok, dva, tři rozfázovaně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorJeště jedna věc mě zajímá, jak je Rusko daleko s jadernými technologiemi pro civilní využití jako energetický zdroj? Ptám se na to, jestli byť i u těch několika málo reaktorů, které jsou té ruské provenience v Evropské unii, tak, jestli je nějaká tendence prostě je zavážet jiným než ruským palivem, tak, jestli de facto nejde o odstřihnutí od určité špičky v oboru?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostTak pro ty stávající reaktory bych to takhle ani neviděla. Já se ještě malinko vrátím k těm počtům. My si nesmíme, nesmíme zapomenout na to, že nejsou jenom ty tisícovky, ale jsou ty takzvané 440, to znamená ty, které máme na Dukovanech ty 4 a možná, když jste mluvil ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátorS největší pravděpodobností jsem spojil tyto dva výkony, reaktory těchto dvou výkonů.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostTo by odpovídalo, že jich je 16 v Evropské unii, když spojíme ty 440.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorVám to celou dobu jelo hlavou a vy jste počítala celou dobu reaktory?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostNo, to víte, že jo, to víte, dámy umějí multitasking.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorTo je na rozdíl ode mne, tak já už jsem na to zapomněl, že jsem to vůbec říkal, ale ...

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostAle ono to souvisí s tím, na co jste se teď ptal, totiž ty reaktory ty tisícovky, tam to ještě jakýs takýs smysl dává uvažovat o nějaké té diverzifikaci a u těch 440 skoro ne, protože Westinghouse kdysi vyráběl pro finskou Loviisu 440. palivo, ale už před pár lety to opustil díky zase agresivní marketingové politice TVELu, a tím pádem by se to vlastně musel učit znova, takže ten trh těch 440 je prakticky monopolizován tím TVELem, ale zpátky k těm, k tomu hitec. Co se týká těch reaktorů, které jsou v provozu, tak to jsou standardní záležitosti, tam se od ničeho moc neodstřihujeme, koneckonců vidíte tady i úvahy, které zatím pro mě jsou tak trochu z říše snů, ale budiž, každý máme své sny, že by se i v České republice mohl závod na výrobu paliva postavit, to jsou věci, které už do jisté míry, do jisté míry vidíte, vzpomínali jsme ty různé problémy. Můžeme označit jako nechci říct standardizovanou nebo rutinní, ale už poměrně zajetou záležitost. Když mluvíme o Rusku a mírových jaderných technologiích a o tom hitec, tak se spíš díváme do oblasti budoucí, kde například Čína velmi intenzivně s Ruskem spolupracuje na vývoji reaktorů čtvrté generace. Před nějakým měsícem proběhlo médii, že v ruském Bělojarsku byl spuštěn reaktor, který pracuje s rychlými neutrony, takzvaný rychlý množivý reaktor Bn800, a to je technologie budoucnosti. To, co dneska máme, je technologie, která je dobře zvládnutá, spolehlivá, ale ten výzkum a vývoj pro budoucnost je jinde.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorJe jinde. No, a pak ještě jedna věc, která souvisí se samotnou Českou republikou, dává ekonomický, možná strategický smysl těžit v České republice uran? A teď mluvím s vědomím toho, že na dole Rožná je tuším na dva roky ještě naplánována těžba uranové rudy, další důl je jaksi připraven na Vysočině, Brzkov, k možnému znovuotevření, to je celé. Dává to smysl?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostTak dotěžit Rožnou, smysl dává, to si myslím, že bezesporu, protože tam je roztěženo a jsou tam ty technologie v provozu do té míry, že opustit ten důl před vytěžením prostě smysl nedává. Co se týče Brzkova, já nevím, jestli k tomu v nějaké dohledné budoucnosti dojde, protože roztěžit úplně novou lokalitu znamená takové náklady, že při současných cenách uranu by se to těžko vyplácelo. Ale mít přehled o tom, co kde na území státu máme a co případně, kdyby hodně teklo do bot, by se dalo použít, to jistě smysl dává, takže já si nemyslím, že na Brzkově by se těžilo nějak brzy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorNo, a pak ještě jedno to hledisko, to je řekněme čistě ekonomické hledisko, jsou nějaké ceny uranu, které prostě nějakým způsobem kolísají a podle toho je těžba více či méně rentabilní anebo vůbec nerentabilní. Na druhou stranu je ze strategického hlediska pro Českou republiku výhodné mít svoji uranovou rudu k dispozici, to znamená ji těžit, vyrábět ten takzvaný žlutý koláč, který potom jaksi můžete dát, prodat k obohacení a k výrobě toho paliva?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostNo, zatím to ekonomicky vycházelo, připomeňme si, že Rožínka zatím umí asi 40 % naší roční spotřeby uranu, ten zbytek tak jako tak musíme kupovat, ale 40 % není tak málo, když si vezmete, že přece jenom to pár set lidí také zaměstnává a ještě navíc ty hlubinné doly sice samozřejmě nejsou úplně bez vlivu na okolí, na životní prostředí, ale oproti povrchové těžbě, kterou my bohužel známe ze severních Čech a ještě daleko lépe ji znají Němci z okolí Gery, je to záležitost, která je k tomu životnímu prostředí, budu kamenována, ale řeknu to, relativně přátelská. A koneckonců Česko je tradičně hornická země a ten uranový důl v podstatě je specifický jenom tím, že se tam těží tahle ta specifická komunita, jinak je to důl jako každý jiný.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorTakových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou. Paní Drábová, díky za váš čas. Na shledanou.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnostDěkuji za pozvání. Mějte se hezky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorMartin Veselovský byl u mikrofonu Radiožurnálu, přeji dobrý poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.