Zahrádkáři se bouří, když chce radnice jejich kolonie rušit. V Opavě se našel kompromis
Téměř 100 tisíc členů zahrádkářského svazu najdete ve městech a větších vesnicích. Často mají pronajaté městské pozemky v koloniích. Co když ale právě tyto pozemky radnice najednou potřebují k něčemu jinému? Třeba kvůli vybudování nového plaveckého bazénu?
Zahrádkářské osady mají z pohledu architektů a plánovačů jednu velkou nevýhodu – zabírají hodně místa. U opavské sportovní haly je zhruba 70 zahrad, které měly podle nedávných plánů ustoupit dvěma novým hřištím pro fotbalisty.
Zahrádkáři dostali před časem výpověď a rozzlobili se úplně všichni. Třeba Jan Barteska nebo Alois Ševior, kteří sem dlouhá léta s rodinami jezdí.
Přestěhování dál za město do osady, která by měla teprve vzniknout, je především pro ty starší naprosto nepředstavitelné. „Je to citlivá věc, zahrádkáři tam jsou více jak 50 let,“ připomíná předseda zahrádkářů Lubomír Fišer.
Pro život zahrádkářských kolonií není důležitá jenom kvalita půdy nebo sousedské vztahy mezi členy, ale také jak vypadá územní plán v dané oblasti nebo s čím přijdou městští radní.
Přesunutí fotbalových hřišť na zahrádky je nutné proto, že na jejich původním místě by měl stát nový plavecký bazén. I když ten je pořád jenom na papíře. Za Opavou v zatím prázdné oblasti U svaté Anny vznikne v každém případě náhradní osada, povede k ní cesta, bude tam elektřina, vykopou se studny…
„Město na tom intenzivně pracuje, nyní čekáme na schválení územního plánu, poté bychom ihned udělali kroky na vybudování zahrádkářské kolonii,“ vysvětluje opavský primátor Radim Křupala.
To se ale zahrádkářům nelíbí, a tak primátor přišel s novým návrhem – stávající hřiště se nebudou stěhovat, jenom se pootočí. Většina zahrádkářů by tak mohla zůstat, dotklo by se to přibližně jen deseti zahrádek.
