Polskou Wroclaw osídlili bronzoví trpaslíci. Jsou jich stovky a turisté je milují

Brusel má čůrajícího chlapečka, do Kodaně chodí lidé obdivovat malou mořskou vílu a polská Wroclaw se zase chlubí svými trpaslíky. Po ulicích metropole Dolního Slezska jsou jich rozeseté stovky. Město si první bronzové trpaslíky objednalo jako atrakci pro turisty. Málokdo ovšem ví, že pidimužíčci jsou ve Wroclawi historickým symbolem odporu proti bývalému režimu.

Jsme na wroclawských jatkách, což je malá umělecká ulička v historickém centru města. Najdete tu jednu galerii vedle druhé.

Se sochařem Tomasz Moczkem si prohlížíme pidimužíčka se sekyrou v ruce. To on přišel spolu s wroclawskou radnicí na nápad oživit ulice a rozmístit po městě malé bronzové sošky.

Čtěte také

Trpasličí street art

„Chtěli jsme, aby byli trpaslíci provázaní s okolím, aby se vplétali do městské krajiny,“ vysvětluje Tomasz. „Jatka jsou prima ulice. Právě tady je také můj úplně nejstarší trpaslík, který v roce 2005 započal celou sérii,“ ukazuje.

Kdysi se tady skutečně nacházela jatka, a tak sochař vyrobil malého řezníka, který se dívá k nedaleké plastice jatečních zvířat.

Tomasz Moczek se svými trpaslíky

„Chtěl jsem, aby to nebyl politický, ale univerzální symbol. Pokud se ale někdo chce ponořit do historie, dozví se o Oranžové alternativě,“ dodává.

Apolitický politický symbol

Šlo o polské neformální antikomunistické hnutí vedené aktivistou a umělcem Waldemarem Fydrychem. Hnutí se snažilo v době výjimečného stavu na počátku 80. let bojovat proti cenzuře nápisů na zdech ironií a humorem.

„Nešlo o žádné ozbrojené nebo podzemní akce, ale spíš o jakési happeningy. Lidé malovali na zdi malé postavičky, trpaslíky nebo by někdo možná řekl šašky.

Recesi lidé ve Wroclawi uvítali. Začali dokonce vyrážet na pochody za práva trpaslíků. Na ten největší v červnu 1988 přišlo deset tisíc lidí, kteří se špičatými čepicemi na hlavách volali: „Svobodu trpaslíkům!“

Umění, které patří všem

A proč právě trpaslík? „Jsou na to různé teorie. Nejspíš zkrátka hledali symbol, který by s antikomunismem nebyl nijak spojený, ale přitom by každý věděl, o co jde,“ myslí si Tomasz.

Dnes se z bronzových trpaslíků stala oblíbená atrakce pro turisty i místní. Po městě jsou jich rozmístěny stovky, hlídají u dveří do obchodů a šplhají po lampách. Originálů z dílny Tomasze Moczka je ale jen stovka, což ho, jak přiznává, trochu rozčiluje.

Panorama Wroclawi

„Nikdo se mě neptal, jestli a jak může využít můj nápad. Část lidí si řekla, že jde o otevřený projekt, což není pravda. Určitě tím pomohli trpaslíky zpopularizovat, na druhou stranu mi to coby autorovi trochu vadí,“ přiznává Tomasz s tím, že se například mezi trpaslíky nedodržují správné vzdálenosti.

Čtěte také

Každý na svém místě

Podle Tomasze Moczek jsou jeho autorští trpaslíci více sladění se svým okolím.

Třeba ten na univerzitním náměstí, v jehož středu se tyčí kašna se sochou šermíře. „Tento trpaslík imituje šermíře, jen má místo kordu deštník. Trochu se jím ale současně kryje, protože je stydlivý,“ říká sochař.

Trpaslík na Univerzitním náměstí místo kordu třímá deštník

„Mimochodem, když jsme ho sem nainstalovali, do druhého dne zmizel. Lidé zpočátku reagovali zvláštně. Museli jsme odlít druhého,“ dodává.

Velké prádlo

Přešli jsme na ostrov Piasek na řece Odře, kde je vysoké betonové nábřeží. Dole asi tak tři až čtyři metry pod námi je na břehu další trpaslík.

„Původně měl prát prádlo, jenže se ukázalo, že při vysoké vodě ho kry a klády strhávají s sebou. Tak jsme mu tam přidali hromadu bronzového prádla, která funguje jako nárazník,“ vypráví Tomasz Moczek.

Chce to trochu cvičené oko, aby člověk rozpoznal prvoplánovou napodobeninu od promyšleného originálu. Ale co naplat, místní si bronzové trpaslíky tak oblíbili, že je vzali za své.

autor: Viktor Daněk
Spustit audio

Související