Vladimir Vysockij začínal svou kariéru jako skvělý imitátor. Rusové si připomínají jeho nedožité osmdesátiny
Legendární ruský herec, básník a písničkář Vladimir Vysockij by se minulý týden dožil osmdesáti let. Jubileum slavili všichni včetně prezidenta Vladimira Putina, který navštívil muzeum Vladimíra Vysockého nedaleko kultovního Divadla Na Tagance. Právě tam Vysockij hrál od roku 1964 až do své smrti v roce 1980. Jaké ale bylo mládí velkého ruského barda?
Písničky Vladimira Vysockého zpívá kdekdo. Málokdo ale tak jako Alexej Kudrjavcev, ruský muzikant, který se usadil na Moravě. Alexej nejen skvěle zpívá, ale také recituje jako Vysockij.
Předtím, než se Vysockij stal bardem, bavil své okolí napodobováním různých dialektů sovětských národů, Charlieho Chaplina nebo jazzových zpěváků. Připomeňme ovšem, že jazz byl v tehdejším Sovětském svazu coby projev zahnívající západní kultury zakázaný.
Za hlas vděčil Luisi Armstrongovi
Tehdy se Vysockij v jedné restauraci v lotyšské Rize chopil mikrofonu a geniálně napodobil Luise Armstronga.
Zdálo se, jako kdyby zpíval anglicky, ale nebylo rozumět jedinému slovu.
„Dosáhl takové úrovně v imitování, až se zdálo, jako by na scéně skutečně zpíval skvělý černošský trumpetista. Vysockij přitom vůbec neznal angličtinu, snad kromě slov ‚yes‘ a ‚darling‘,“ říká obdivně Alexej.
„Lidé, kteří jazyk znali, byli zpočátku zmatení. Zdálo se, jako kdyby zpíval anglicky, ale nebylo rozumět jedinému slovu. Když jim to došlo, smáli se, až jim tekly slzy,“ vypráví Alexej.
Podle něj nejspíš právě toto napodobování Luise Armstronga dodalo Vysockého hlasu charakteristický chrapot.
Proměna v ruského barda
V té době psal Vysockij písničky spíš pro legraci a obveselení spolužáků. Navíc neuměl moc hrát na kytaru, takže své texty doprovázel jen brnkáním. To je okamžik důležitý pro písně, které Vysockij napsal takzvaným blatným jazykem, tedy slovníkem ruské galerky.
A napsal je tak autenticky, že je mnozí dodnes považují za folklor ruského podsvětí. Anebo si myslí, že si Vysockij odseděl spoustu let v sovětských lágrech. Není to pravda, ve vězení nikdy nebyl. Se sovětským režimem se ale potýkal neustále.
Mládí Vladimira Vysockého skončilo zřejmě jeho příchodem do slavného Divadla Na Tagance. Doslova přes noc se stal hvězdou první velikosti a také jiným člověkem.
