Raul Castro na blahořečení
Jednou z posledních komunistických zemí světa ke Kuba. Už po pádu světového komunismu a rozpadu Sovětského svazu se očekávalo, že tamní režim Fidela Castra padne. Nic takového se nestalo. Naopak, zdá se, že režim přežije i odchod Fidela Castra z oficiální politiky a přenos moci na jeho mladšího bratra. Podívejme se ale na vztah kubánského režimu k církvi. Ten se totiž v posledním období nenápadně mění. A v následujícím komentáři si položíme otázku, zda je to dobrá zpráva.
Diktátoři mají různý vztah k církvi. Jedni se ji snaží zničit, druzí ji ignorují a třetí se ji snaží účelově použít k vlastním cílům. Tak je tomu už od prvopočátků křesťanstva v dobách římské říše. A stává se i to, že některý diktátor nebo režim během své vlády postoje k církvi mění. Částečně to můžeme pozorovat na komunistické Kubě, ačkoliv jsou tam disidenti nadále tvrdě potíráni - a mezi nimi jsou i duchovní.
Změnu naznačuje například to, že současný vládce "Ostrova nesvobody" Raul Castro se vydal na blahořečení Joseho Olalla, které se uskutečnilo 530 kilometrů jihovýchodně od Havany. A co víc, díky jeho přítomnosti vysílala slavnost kubánská televize. Pro tamní křesťany je to výjimečné, kromě jiného i proto, že dodnes nemají právo na vlastní média.
Kubánci mají sice už jednoho, katolickou církví oficiálně blahoslaveného člověka, a to od minulého roku. Stal se jím kněz Jose Lopez Piteira, který přišel o život během občanské války ve Španělsku. Tam se ale také uskutečnilo jeho blahořečení. Takže nynější blahořečení bylo na Kubě historicky první. Jose Olallo žije v povědomí obyvatel ostrova jako "kněz chudých", hlavně proto, že se staral o nemocné a potřebné v časech desetiletého boje za nezávislost Kuby na Španělsku (koncem 19. století). V jistém smyslu tedy zapadá do obrazu, který sami o sobě vykreslují kubánští komunisté, i když samozřejmě žádnou "stranou chudých" nejsou.
Jistá změna ale, jak se zdá, pro církve na Kubě nastává. Režim se je dlouhá desetiletí snažil zničit a teď se bojí vlastního zhroucení, takže ukazuje příznivější tvář. Mírné oteplení se datuje už od návštěvy papeže Jana Pavla II. v roce 1998. A je možné, že v posledním období si bere Havana po delším čase opět vzor z ruského Kremlu, který začal chápat domácí pravoslaví jako docela užitečný nástroj nové imperiální politiky. Ostatně, minulý týden zašel Raul Castro se vzácným hostem, ruským prezidentem Medveděvem, do nově otevřeného pravoslavného chrámu v Havaně. I diktátoři prostě občas potřebují inspiraci.
