Reálná spotřeba se od té udávané výrobci aut liší i o desítky procent. Záleží na řidiči

Velké množství řidičů si vybírá benzinovou pumpu podle ceny paliva. Daleko větší peníze jde ale ušetřit stylem jízdy. Rozdíl ve spotřebě může být podle jízdního stylu i 30 % – na sto kilometrech to dělá klidně i sto korun. Ale pozor – reálná spotřeba se liší od té, kterou nám deklarují výrobci aut. Přiblížit se jí dokážou jen ti, kteří dodržují právě všechna pravidla úsporné jízdy.

Německý autoklub ADAC nedávno porovnal skutečnou a výrobci udávanou spotřebu desítek aut. Nikoho asi nepřekvapí, že realita je od teorie značně odlišná, což potvrzuje Igor Sirota z ÚAMK. „Největší rozdíl udávají hybridy. V reálu byly o čtvrtinu jinde, než je udávaná spotřeba. Na druhém místě jsou to diesely, mají spotřebu o 14 % vyšší. Pokud jde o LPG, je to 11 %. Benzín je relativně málo odchylný. To znamená 10 % a úplně nejméně je to u CNG – devět procent,“ říká Igor Sirota.

Čtěte také

Největší roli ve spotřebě ale vždy hraje mezikus mezi volantem a pedály – tedy řidič. Důležitý je ale už samotný technický stav auta. „Určitě to ovlivňuje olej, je třeba používat předepsaný olej, který má v autě být. Také třeba vzduchový filtr, když je zanesený, tak klade větší odpor a samozřejmě motor má potom větší spotřebu. Jsou to také správně nahuštěné pneumatiky. Pokud jezdíte na podhuštěných, tak se výrazně zvyšuje valivý odpor auta a důležité je nevozit zbytečný náklad, protože hmotnost se také velice výrazně projeví,“ radí Marek Tomíšek z internetového serveru usporne.info, který dokázal se Škodou Octavií dojet z Prahy až na nejsevernější bod Evropy – Nordkapp se spotřebou pod tři litry na 100 kilometrů.

Stačí zlehka

Řada řidičů pak při jízdě motor zbytečně vytáčí. To u moderních motorů není potřeba. „U moderních dieselových motorů se dá jezdit mezi patnácti sty a dvěma tisíci otáčkami jako cestovní rychlost a u benzínových aut lehce přes dva tisíce otáček bohatě stačí,“ popisuje Marek Tomíšek.

Základem úsporné jízdy jako takové je potom především plynulost a předvídavost. „Přijíždím ke křižovatce a z dálky už vidím, že svítí červená. Většina řidičů jede padesátikilometrovou rychlostí, šlápne na brzdu a na krátké vzdálenosti zastaví. Já udělám to, že vyřadím, nebo podřazuji a brzdím motorem. Podle situace, záleží na tom, jak daleko před semafory jsem. Většinou buď dobrzdím motorem tak, že nemusím vůbec šlápnout na brzdu, tím pádem dojedu s nulovou spotřebou a ušetříme i brzdové destičky. Druhá varianta je, že se mezi tím rozsvítí zelená a já ani nemusím zastavit. Takže tím, že jsem včas zareagoval, jsem ušetřil jak brzdění, tak následný rozjezd, protože se nerozjíždím z nuly, ale třeba z třicítky.“ Jakékoliv zbytečné brzdění nebo naopak rozjíždění totiž znamená skokový nárůst spotřeby.