Rekordně dlouhý dům a další objevy z pískovny u Břežan

23. červen 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dlouhý dům mohylové kultury, odkrytý archeology nedaleko Břežan u Žatce

Území mezi Žatcem a hrází Nechranické přehrady je velmi bohaté na archeologické nálezy. Letos se to opět potvrdilo.

Chbany, Poláky, Roztyly, Soběsuky, Libočany. To všechno jsou místa, kde se v minulosti našlo mnoho zajímavého. Krajinu západně od Žatce po tisíciletí formovala řeka Ohře, která nejen vytvářela podmínky vhodné k životu, ale nechávala po sobě také mohutné nánosy kvalitního štěrkopísku. Právě jeho těžba v této oblasti často otevírá archeologům pomyslná dvířka do dávné minulosti. Stejné to bylo i na katastru Břežan u Žatce, vesničky, která je součástí obce Nové Sedlo.

O nových objevech z Žatecka jsme si přímo „na místě činu“ povídali s vedoucím záchranného archeologického výzkumu Petrem Holodňákem, archeologem Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci.

Nacházíme se v pískovně u Břežan, asi osm kilometrů západně od Žatce. Čím je tato lokalita zajímavá?

„Je to prostor velkoplošné těžby štěrkopísku, která zde byla zahájena už v roce 2010. A právě v tomto roce jsme poprvé začali narážet na stopy pravěkého osídlení. Ta lokalita je situována, dá se říci, v takové strategické poloze na jazykovité ostrožně, která byla vymodelována tokem Ohře, respektive slepým ramenem této řeky. Nemůžeme hovořit o hradišti, protože nemáme doložené opevnění, nicméně ze zdejší polohy byl široký výhled po toku Ohře k západu i k východu.“

Nálezy, které tady máte, jsou z období eneolitu, starší a střední doby bronzové. Můžete blíže popsat, co se tady našlo a jakým kulturám to náleželo?

Letecký snímek archeologických výzkumů v pískovně u Břežan

„V průběhu výzkumu se nám podařilo doložit průřez osídlení v rozmezí asi dvou a půl tisíce let, od kultury nálevkovitých pohárů, plus minus 3800 let př.n.l., což jsou nejstarší datované objekty v lokalitě. Osídlení končí ve střední době bronzové, v kultuře mohylové, někdy kolem roku 1300 př.n.l. Doloženy jsou tady i o něco mladší objekty z mladší a pozdní doby bronzové v podobě asi 15 žárových hrobů, které náleží sousednímu sídlišti z této doby, vzdálenému od zkoumané lokality necelých 300 metrů. Tato lokalita je především zajímavá z hlediska mimořádně dobře dochovaných půdorysů kůlových nebo snad lépe sloupových staveb, které v podloží zanechávají nenápadné stopy právě v místech, kde byla ta dřevěná konstrukce upevněna do země. V předpolí těžby se sice samozřejmě mechanicky odstraňuje ornice, která se deponuje mimo prostor těžby, ale nám se podařilo přesvědčit provozovatele pískovny k trošku šetrnější metodice skrývky...“

A jak tedy skrývka probíhala?

„Nebyl v tomto případě použit buldozer, který je poměrně nešetrný k těm velmi mělce zahloubeným stopám dřevěných konstrukcí obytných domů. Byl použit bagr s rovnou lžící. Myslím, že pravděpodobně i díky tomu se nám podařilo zachytit půdorysy pravěkých domů v rozmezí od eneolitu po střední dobu bronzovou prakticky v úplnosti. Včetně loňské sezony máme prozkoumáno minimálně 17 kompletních půdorysů obytných staveb, což je obrovským přínosem tohoto výzkumu.“

U Břežan jste objevili i několik tzv. dlouhých domů. Jak prozrazují souběžné řady odkrytých kůlových jam, jeden z nich byl opravdu veliký. Z jaké doby pochází?

Metr po metru se objevují další jámy, v nichž byly zaraženy kůly nečekaně mohutných staveb

„Měl na délku 45 metrů a to je parametr, který už v podstatě odpovídá půdorysu menší panelové zástavby. Konstrukce toho domu byla samozřejmě dřevěná, šířka činila asi 8,5 až 9 metrů. Byla to stavba na tehdejší dobu monumentální, když si vezmeme i předpoklad jistých tesařských dovedností – není jednoduché takhle širokou stavbu zastřešit. Asi největším překvapením je, že se nám ve dvou případech ty rozměrné obytné stavby podařilo spolehlivě datovat. I vědecká komise, která se tady na výzkumu sešla, potvrdila, že jde o obytné domy ze střední doby bronzové, z kultury mohylové. Z tohoto období je známo velice málo obytných staveb a pokud známy jsou, tak jsou podstatně menších rozměrů – dejme tomu do 25 metrů délky. Takže ten letošní výzkum přinesl svým způsobem unikátní poznatky o tom, že takto velké domy existovaly ještě i v průběhu střední doby bronzové.“

Dlouhé domy jsou ale vesměs označovány za jeden z atributů podstatně starší neolitické zemědělské civilizace, prvních zemědělců...

„Jsou známy z mnoha velkoplošných výzkumů. Konkrétně tady nedaleko, při stavbě Nechranické přehrady, probíhaly v 60. letech výzkumy, kde ty dlouhé stavby byly prokázány a datovány do neolitu. Velmi známou lokalitou je neolitické sídliště v Bylanech, kde je těch půdorysů známo několik desítek. Později se prokázalo, a zásluhu na tom má doktorka Ivana Pleinerová z Archeologického ústavu v Praze, že tyhle dlouhé stavby existovaly ještě v pozdní době kamenné. Dokonce prokázala jejich existenci až do starší doby bronzové – a náš výzkum v Břežanech posouvá doklady o těchto monumentálních stavbách ještě o jednu etapu blíže k současnosti.“

Od časů mohylové kultury nás dělí necelých tři a půl tisíce let. Dá se podle pozůstatků obydlí soudit, kolik domů v pravěké osadě u dnešních Břežan obvykle stálo a kolik v nich žilo lidí?

Jedna jamka po kůlu za druhou. Stavby u Břežan, dlouhé čtyřicet metrů, jsou mimořádným důkazem pravěkého stavitelství - lidé dokázali postavit objekty větší, než byly rozměry tehdy běžně dostupného "rovného" dřeva.

„Už jsem se zmiňoval, že v celé ploše výzkumu bylo odkryto 17 půdorysů staveb, nicméně si nelze představit, že všechny existovaly současně. Reprezentují různé etapy v průběhu toho 2500 let trvajícího osídlení, které samozřejmě nebylo nepřetržité. Mezitím byly zřejmě přestávky. Odhadovat, kolik současně tady mohlo existovat domů, je zatím předčasné, protože je to otázkou nějakého dalšího bádání a vědeckého vyhodnocení, které potrvá ještě nějakou dobu po skončení těch terénních prací. Nicméně z analogií můžeme uvést, že takové osady rozhodně nebyly příliš lidnaté. Můžeme si představit, že existovaly vždy maximálně dvě nebo tři takovéhle stavby současně a počet obyvatel šel řádově do několika desítek.“

Kromě pozůstatků staveb, po kterých zbylo na 1500 kůlových jamek, našli archeologové u Břežan i spoustu keramických střepů, kterými naplnili několik desítek beden, řekl nám žatecký archeolog Petr Holodňák. K dalším nálezům patří kamenné štípané nástroje, především z tušimického křemence a výjimečně i z kvalitního baltského pazourku, a také broušené kamenné nástroje, zejména sekerky a kopytovité klíny.

Jedním z nejzajímavějších archeologických nálezů od Břežan byl hrob, ve kterém bylo pohřbeno velmi malé dítě. „Celá hrobová jáma byla zaplněna balvany. U nohou dítěte se nacházel výklenek s nádobou,“ říká Petr Holodňák. Nádoba umožnila hrob datovat do období eneolitu, konkrétně badenské kultury. Nález je vzácný především proto, že většina pravěkých kultur malé děti zřejmě nepohřbívala.

Nádobka eneolitické badenské kultury

Pozůstatky dlouhých domů kultury mohylové i ostatní zbytky pravěkého osídlení, včetně více než 5000 let starého hrobu dítěte z období badenské kultury, to všechno ještě letos beze stopy zmizí. Zůstane jen to, co z místa odvezli archeologové. Území nedaleko Břežan na Žatecku, kde pomalu končí záchranný výzkum, do konce roku pohltí těžba štěrkopísku. V oblasti mezi Žatcem a Nechranickou přehradou to není poprvé a nejspíš ani naposledy. Dá předpokládat, že se tam v budoucnu ještě ledacos najde.


Vysíláno v Planetáriu č. 26/2012, 23. - 28. června.
Přepis: NEWTON Media, a.s., redakčně doplněno a upraveno.

autoři: frv , Petr Holodňák , David Hertl
Spustit audio