Restituce bez podpisu

24. listopad 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kněží římskokatolické církve
0:00
/
0:00

Pro církve nastal v tomto týdnu zlomový moment: po více než dvaceti letech vstoupí v České republice v platnost zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Z Hradu od Václava Klause sice nepřišlo veto, ale jeho podpis pod zákonem chybí. Prezident dal jasně najevo, že volil jen z nedobrých možností. Zákon podle jeho slov nastoluje nerovné podmínky ve sféře restitucí, v politice ani u veřejnosti není konsenzus a norma podle něj přispěje k další politické polarizaci.

Prezidentovo odůvodnění k zákonu se muselo zdejším duchovním vůdcům číst hodně špatně. Nicméně normu nakonec nevetoval, a to je pro církve podstatné. Kladně to hodnotí i kardinál Miloslav Vlk. Ten se s politiky nad restitucemi během dvaceti let mnohokrát utkal a tohoto finále se dočkal až jako emeritní pražský arcibiskup.

Miloslav Vlk: „Je to jistě výsledek politických názorů pana prezidenta, které v této věci u něj poslední dobou krystalizovaly. Jsou to názory a argumenty politické, které se ohlížejí na politiky, na společnost, ale nejsou zcela ve shodě – myslím – s pravdou, právem a spravedlností. I když nelze nevidět ve způsobu, který pan prezident použil, určitý kus benevolence a snahy nedělat potíže.“

Kardinál Miloslav Vlk v den svých 80. narozenin podepisoval na veletrhu Svět knihy své 2 CD Ohlédnutí, vzpomínky a zamyšlení

Církve by měly od státu dostat majetek zhruba v hodnotě 75 miliard korun a za nemovitosti, které nelze vydat, náhradu 59 miliard korun, a to během 30 let. Což představuje 2 miliardy ročně. Nicméně v tuto chvíli kardinál Vlk o penězích nemluví.

Miloslav Vlk: „Pro církve a pro mnoho lidí, kteří usilovali o spravedlivé narovnání kriminálních činů komunistů je to opravdu asi uspokojení. I z mezinárodního hlediska – protože jsme byli poslední, kteří tyto věci ještě nenarovnali. I z hlediska naší společnosti – že se naplnila Ústava, že církve jsou na státu nezávislé a stát je nekonfesní, takže tady bude to, o čem se stále znovu hovořilo – totiž odluka církve od státu bude naplněna.“

"Konečně je vyřízen dluh minulosti" – říká plzeňský biskup František Radkovský. A to zejména s důrazem na doposud zablokovaný majetek v teritoriích mnoha obcí, které se kvůli němu nemohly rozvíjet. Zákon podle něj dává církvím svobodu – a to se všemi plusy i riziky.

Biskup František Radkovský (uprostřed)

František Radkovský: „Tohle je přeci jenom takový krok, který je dobrým signálem – řekl bych i pro svět – že přeci jenom jsme tady jaksi nezapomněli na spravedlnost... A – uvidíme!“

A ještě do třetice Tomáš Kraus z Federace židovských obcí, rovněž účastník bezpočtu jednání:

Církevní restituce-mýty a skutečnost v Senátě, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v ČR

Tomáš Kraus: „My bychom si bývali samozřejmě také dovedli představit, že to bude děláno s daleko větším politickým konsenzem, že nebude tak obrovská opozice ze strany veřejnosti, ale já předpokládám a doufám, že postupně, jak bude zákon přicházet v život, že si spousta lidí uvědomí, že to v podstatě byl pro stát a pro veřejnost velice výhodný obchod. Že stát na tom vydělá ve svém důsledku, že i veřejnost na tom vydělá.“

Zákon může mít různé sekundární efekty, o kterých nyní nemáme zdání. Odteď je to na církvích – vějíř možností je otevřen. Jak říkal biskup Radkovský: „Uvidíme...“

0:00
/
0:00
autor: ehů
Spustit audio