Revitalizace Krušnohorských rašelinišť – 2. část

Základním revitalizačním opatřením pro obnovu rašelinišť je zrušení, resp. omezení funkce stávajících odvodňovacích rýh jejich zablokováním a následným zazeměním tak, aby postupně zmizely z krajiny. K zablokování koryt se využívají jednoduché dřevěné přehrážky, materiál z umělých břehových valů a přírodní materiál z okolí.

Dřevěné přehrážky jsou pouze dočasného charakteru a slouží jako prostředek usnadňující následné zanesení rýh sedimenty a materiálem a zabraňují odplavení tohoto materiálu při vyšších stavech vody. Přehrážky jsou plně rozložitelné a v horizontu následných 50 – 80 let se předpokládá jejich pozvolný rozpad.

Stavba dřevěných přehrážek, které postupně zatarasí umělé drenážky a zadrží vodu|foto: Archiv Daphne ČR 

Pro přehrazení odvodňovacích rýh se používají zejména dřevěné přehrážky, stabilizační prahy a stupně. Tyto objekty jsou základním opatřením umožňujícím zadržení vody a zvýšení hladiny vody v rýze a v jejím okolí na požadovanou úroveň a zpomalení povrchového odtoku vody rýhou. Představují prvotní, technicky nejnáročnější fázi revitalizačních opatření, která směrují ke zrušení nebo omezení funkce umělého drenážního systému. Po jejich provedení vždy následuje fáze zaměřená na podporu zazemění úseku mezi hrázkami.

Typ a způsob provedení přehrážek, jejich rozmístění a optimální počet na dané lokalitě je dán intenzitou odvodnění a technickými parametry melioračních rýh (hloubka, šířka) a dále pak stanovištními poměry, jako je například svažitost terénu, typ půdy resp. rašeliny. V místech, kde zůstaly zachovány segmenty původních rašelinišť, lze podle přítomné vegetace identifikovat typ rašeliniště i hladinu podzemní vody, kterou bude potřeba v úseku poznamenaném meliorační rýhou dosáhnout - jedná se o tzv. cílovou hladinu.

Meliorační rýhy odvodnily krajinu a způsobily tak zánik mnoha vzácných mokřadních ekosystémů |foto: Archiv Daphne ČR 

Krušné hory byly dlouho stranou pozorností ochrany přírody vzhledem k vysokému znečištění zdejší krajiny a půdy vlivem průmyslových exhalací. V posledních letech se ale situace mění, příroda Krušnohorska začíná postupně ožívat a získává si rovněž oblibu u milovníků přírody a turistů. Zásluhu na proměně zdejší krajiny mají i zmíněná opatření, jejichž cílem je pomoci zdejší přírodě nastolit ztracenou rovnováhu.

Na jaře roku 2009 byl zahájen projekt Revitalizace Krušnohorských rašelinišť, jehož realizací zajišťuje Daphne ČR – Institut aplikované ekologie ve spolupráci s občanským sdružením Ametyst za finanční podpory generálního partnera projektu společnosti NET4GAS. Do projektu byla zahrnuta obnova tří nejzachovalejších lokalit, jako je rašeliniště Cínovecký hřbet, U Jezera a Velké tetřeví tokaniště.