Robert Müller: Mariánský sloup
Pár dní po vzniku samostatného Československa strhnul dav Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze. Hlavním organizátorem byl Franta Sauer, bohém z tehdy ještě samostatného Žižkova, jinak také hospodský kumpán Jaroslava Haška. V pondělí 3.listopadu od této nešťastné události uplynulo už 90 let, a na pažbě našich osmičkových vzpomínek tak přibyl další zářez.
Sloup tehdy padl zřejmě především proto, že se Sauerovi a dalším podařilo přesvědčit vracející se účastníky shromáždění na Bílé hoře, že jde o symbol nenáviděné monarchie, jež se právě rozpadla.
Evangelický farář Miloš Rejchrt jednou vyprávěl historku z dob, kdy v Praze padala monarchie. Tehdejší policejní ředitel hlásil do Vídně, že nelze protesty řádně rozpustit, neb ve městě pro všechen zmatek "není možno plakátovat". Vskutku přísný žalář národů, inu Rakousko-Uhersko.
Mariánský sloup, vybudovaný na památku záchrany Starého města pražského před dotírajícími Švédy, byl mylně označen za pomník vítězství katolické strany na Bílé hoře. Takže musel dolů. Jak to s ním bylo skutečně, to si nikdo nevzpomněl. Vlastně ano, pár jedinců se pokusilo Žižkovákům v jejich díle zabránit, ale byli odehnáni.
Když sloup dopadl na dlažbu náměstí, socha Panny Marie se rozbila na mnoho kusů. Někdo odnesl hlavu, jež se zachovala dodnes. A podle ní a historických vyobrazení už několik let vzniká kopie celého sloupu, nyní již téměř hotová.
Od roku 1990 působí Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Její členové a příznivci se scházejí vždy na výročí Sauerova činu a doufají, že se dočkají návratu Panny Marie na místo, kde stála přes 250 let. Jenže je pro to dnes příhodná doba?
Myslím, že ano. Nejde jen o to, že socha na náměstí prostě patří, což dokazuje i kompozice pomníku Jana Husa, který Ladislav Šaloun tvořil právě s ohledem na vertikálu Mariánského sloupu. Ten je mimochodem na náměstí doslova stínově přítomen, protože pražský poledník, osazený do dlažby, ukazuje kam v poledne ukazoval sloup s Marií na špici.
Můžeme to také chápat jako zacelování šrámů po vládě dvou vulgárních, v pravém smyslu slova bezbožných, hrubých režimů v minulém století. Žižkovští frajeři totiž do jisté míry předznamenali dobu, kdy se místo argumentů měly rozdílet rány. Dobu, kdy jiní frajeři, kteří přišli po nich, bortili sloupy duchovních tradic národa, ať měli na praporech svastiku nebo srp a kladivo.
Ke křesťanství se v Čechách a na Moravě sice hlásí menšina obyvatel, ale přesto jejich počet není zrovna nízký. Maria je, nebo by aspoň měla být přijatelná pro každého z nich. Vždyť mezi její oddané ctitele patřil také katolický kněz Jan Hus. Může ale promlouvat i k ostatním lidem, protože není na světě mnoho takových symbolů lásky, mírumilovnosti a nenásilí jako je tato žena. Kolem Prahy zatím potichu, nenápadně vzniká prstenec dvanácti mariánských kostelů, jako jakási smírná oběť za barbarský čin Sauera a jeho party. Třeba se do jeho středu jednou vrátí i dívka sluncem oděná, jak ji viděl svatý Jan ve svém zjevení.
Autor je překladatel a teolog